Bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman chce podat trestní oznámení na exministra životního prostředí Martina Bursíka a ředitele Národního parku Šumava Františka Krejčího. V důsledku jejich počínání při boji s kůrovcem měly vzniknout na šumavském lesním porostu miliardové škody. Proti údajnému vysychání lesů na Šumavě by chtěl bojovat i zrušením šumavského národního parku, řekl s nadsázkou na úterní tiskové konferenci.
Bursíkův nástupce a nynější ministr životního prostředí Ladislav Miko k Zemanově kritice správy parku uvedl, že lesy v národním parku nejsou hospodářské a že jejich účelem není produkce dřeva. Rád prý Zemanovi ukáže, jak úspěšně obnova v horských smrčinách probíhá. Dodal, že o Šumavě bude hovořit s premiérem, ministry, hejtmany Jihočeského a Plzeňského kraje. Správa parku má podle ministra situaci pod kontrolou. Sledování horských smrčin na Šumavě přesvědčivě ukazuje, že bez lidských zásahů zde přirozená obnova velmi úspěšně probíhá, řekl dále.
Kalamita jako z 90. let
Ministra proti Zemanovi podpořilo Hnutí Duha. Podle něj Zeman neporozuměl důvodům existence národních parků, stejně jako diskusi o Národním parku Šumava. Už dříve Zemanovu kritiku odmítl i ředitel parku František Krejčí. U lidí nezasvěcených do problematiky jsou podle něj podobné reakce běžné. Deset let trvající rozsáhlý výzkum v národním parku, který jeho správa představila v lednu, ukázal, že nezasahování proti kůrovci na Šumavě je správné a příroda si s uschlými lesy sama poradí.
Soudní znalec a odborný poradce pro lesní hospodářství a dřevařství Ivo Vicena, který patří k odpůrcům správy parku, je naopak zastáncem klasického postupu proti kůrovci, tedy vykácení napadených stromů. Zeman ho doplnil, že dalším účinným prostředkem jsou chemické postřiky, a to i preventivní.
V českých lesích letos podle odborníků hrozí kůrovcová kalamita srovnatelná s tou z první poloviny 90. let, která je považována za největší kůrovcovou kalamitu v ČR vůbec. Riziko se zvýšilo i tím, že se kůrovci letos začali rojit nejméně o čtrnáct dní dříve, než je obvyklé, říkají odborníci.
Trestní oznámení pro Zemana připravuje právník Miroslav Kříženecký. Ten rovněž varoval před žalobami, kterými by se mohli občané žijící v parku domáhat náhrad škody za to, že jim stát vytváří nesnesitelné podmínky k životu.
Názory a petice
Zeman toto úterý rovněž zveřejnil své dopisy prezidentu republiky, premiérovi a předsedům parlamentních komor, ve kterých je jako bývalý premiér žádá, aby vahou svých osobností a státnických funkcí zabránili dalším škodám na šumavských lesích.
Expremiéra dnes podpořili někteří senátoři, starostové obcí ze Šumavy a okolí i bývalí politici bez ohledu na politickou příslušnost. Senátor a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS) označil Zemanovu výzvu ke zrušení národního parku za přirozenou reakci na extrémní postup vedení parku. Doufá ovšem, že bude stačit jen výměna vedení parku.
Člověk bez jakéhokoli zisku ničí Šumavu s důsledky, které nikdo nedokáže časově předvídat, uvedl předseda Klubu českých turistů Jan Stráský, který byl ministrem dvou resortů a předsedou poslední federální československé vlády. Určitá část lidí si podle něj vyvzpomněla, že chce mít ve střední Evropě divočinu. Osobně prý je jako romantik pro, ale nesmí mít rozměry Šumavy. Sami starostové šumavských obcí se vyslovili pro národní park, protože považují soužití člověka s přírodou za možné. Chtějí v něm ale jako lidé mít stejná práva jako rostliny, živočichové i kůrovec.
Ještě před tiskovou konferencí předalo sdružení Zachraňme Šumavu předsedovi Poslanecké sněmovny Miloslavovi Vlčkovi (ČSSD) petici, kterou podpořilo svými podpisy 8830 lidí. Vlček, který petici před zhruba půl rokem také podepsal, jim přislíbil, že se jí budou orgány sněmovny zabývat. Hnutí Duha uvedlo, že jeho petici, která naopak postup ministerstva podporuje, podepsalo dvakrát více signatářů.
