Stát platí i vědu, jež nemá výsledky

Je málo témat, kde se od sebe recepty politiků liší tak málo jako u podpory vědy.
Všichni chtějí mít moderní image toho, kdo podporuje znalosti. Všichni slibují vědcům více peněz. Všichni zároveň tvrdí, že jejich výsledky budou měřit přísnějším metrem a budou je motivovat ke spolupráci s průmyslníky.
Jen nad málo tématy panuje však tak velký rozpor mezi sliby a realitou jako u podpory výzkumu.
Vědci a jejich nápady jsou pro prosperitu velmi důležití. Vědců však není mnoho a jako voličská skupina nejsou příliš zajímaví. Proto tolik řečí a tak málo činů.

Sliby chyby od Zemana
Už první vláda ČSSD se v roce 1998 přímo ve vládním usnesení zavázala, že do roku 2000 bude stát investovat do vědy 0,7 procenta HDP. Nikdo to nedodržel, ani Miloš Zeman a jeho tým ani nikdo z jeho nástupců. Loni kabinet investoval 0,58 procenta HDP.
Přes tato fakta dnes premiér Jiří Paroubek tvrdí, že investice do znalostí byly prioritou vlád sociální demokracie. "V roce 1997 vynaložil rozpočet necelých sedm miliard korun, letos to bude téměř 18 miliard. Byly upraveny daňové zákony, zvýhodňující firemní investice a v jednáních s řadou investorů si mimo jiné klademe také podmínky v oblasti podpory vědy a výzkumu," napsal před časem pro HN premiér.
V absolutních částkách podpora vědy skutečně výrazně rostla, v poměru k výkonu hospodářství jsou na tom však vědci téměř stejně, jako když sociální demokracie ve vládě začínala.

Vynálezy nejsou plenky
A nejde jen o celkové investice. Výzkumníci se před časem spojili a žádali kabinet, aby je zbavil povinnosti platit daň z přidané hodnoty z peněz, které získají z evropských projektů. Obrátili se na ministra financí Bohuslava Sobotku, ale neuspěli.
Poté se návrh na daňové osvobození pokusil prosadit v parlamentu stínový ministr školství Walter Bartoš. Nezískal dostatečnou podporu. Státní rozpočet by přitom díky této úlevě přišel jen o několik desítek miliónů korun.
Úlevy na dani z přidané hodnoty na vědu však nejsou pro voliče tak atraktivní, jako když se politici zasazují za nižší DPH na dětské plenky či byty.

Naděje pro reformu
Vlády také celých osm let odkládaly zásadní reformy financování vědy. Stát totiž do vědy investuje nejen velmi málo, ale i velmi špatně. Každý špičkový objev tak přichází státní pokladnu velmi draho.
Do vědy tak investujeme třiapůlkrát méně než Dánsko (které dávají všechny mezinárodní instituce za příklad), jenomže světových patentů máme oproti Dánsku osmatřicetkrát méně.
S prvními změnami, jak financovat vědu, přišli až loni ministryně školství Petra Buzková a tehdejší vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Jeho nástupce Jiří Havel připravil nová pravidla, která zaručí peníze jen vědcům na špičkové světové úrovni.

Potíže s financováním vědy