Kdyby v České republice platil pro politiky zákon o střetu zájmů či alespoň nepsané kodexy chování běžné ve vyspělých zemích, Stanislav Křeček by se musel rozhodnout, kterou ze svých dvou rolí chce hrát. Chce být poslancem ČSSD a stranickým expertem na bydlení, nebo předsedou Sdružení nájemníků, tedy lobbistou jedné zájmové skupiny ve sporu o regulaci činží?
Protože pravidla zatím neplatí, ovlivňuje Stanislav Křeček nadále jako vlivný zákonodárce poměry na trhu s byty - ve prospěch svých klientů.
Profesí je advokát, specialista na bytové právo. Kancelář, kterou provozuje spolu s bratrem Janem, zastupuje hlavně nájemníky ve sporech s majiteli domů. Často jde právě o zvýšení činží či o to, jak si udržet dekrety na regulované byty. "V bytových sporech tvoří většinu mých klientů opravdu nájemníci," říká Stanislav Křeček. Jako advokát se prý nebrání nabídnout služby ani majitelům, většinou však ne v případech, jde-li o spor s nájemníkem.
Advokátní kancelář bratří Křečků sídlí na pražských Vinohradech. Ve stejném patře za jedněmi dveřmi je i poslanecká kancelář Stanislava Křečka, na jejíž provoz přispívá sněmovna. Poslanec tak může velmi komfortně z jednoho místa nabízet hned dvě služby. Když za Křečkem-poslancem přijde občan alias volič s bytovým problémem, advokátní kancelář bratří Křečků mu může okamžitě nabídnout i právní řešení.
Česká advokátní komora, jejímž je Stanislav Křeček členem, se odmítá k etice takového počínání vyjadřovat. Případný konflikt zájmů může podle ní posuzovat výhradně kárný senát komory.
Ani nikdo z vedení ČSSD Křečkovu dvojroli veřejně nekritizuje.
Bojovník za regulaci nájmů Stanislav Křeček sám bydlí v regulovaném bytě o rozloze 70 metrů čtvereční na pražských Vinohradech. Platí činži kolem 2600 korun měsíčně. Ten, kdo si chce srovnatelný byt pronajmout na volném trhu, zaplatí čtyřikrát tolik.
"Bydlím tam šedesát let, proč bych se stěhoval. Myslím, že v obraně regulace mě to nijak nediskredituje," říká předseda Sdružení na ochranu nájemníků.
Stanislav Křeček dal několikrát najevo, že má vyšší ambice než poslanecký post. Koncem roku 2002 měl zájem o křeslo ústavního soudce. A když loni v létě jmenoval prezident předsedou Ústavního soudu ministra spravedlnosti Pavla Rychetského, Křeček se objevil mezi horkými kandidáty na toto místo. A to přesto, že v roce 1998 vyšlo najevo, že Stanislav Křeček neoprávněně používal titul doktora práv. Narozdíl od Jana Kalvody a dalších čtyř poslanců, kteří si před jméno dávali titul JUDr., aniž ho měli, však Křeček z politiky neodešel. Poslancům se omluvil a ve svých třiašedesáti letech si doktorát dodělal. Jeho promoce v květnu 2001 zaplnila stránky novin a zpravodajství v televizích i rádiích.