Vážení čtenáři,
po řadě online rozhovorů s osobnostmi politického a kulturního života, s nimiž můžete na stránkách iHNed.cz diskutovat již několik let, vám nyní přinášíme unikátní příležitost udělat si ucelený přehled o fungování a pozici českých médií. Jaké nešvary jejich práci nejčastěji provází? Co charakterizuje domácí novináře v porovnání s jejich zahraničními protějšky? Jaké jsou přednosti i mínusy různých typů médií? Jak se od roku 1989 česká média změnila, a jaký trend lze očekávat v budoucnu?
V následujích dnech budete mít příležitost diskutovat s teoretiky mediální komunikace i představiteli předních sdělovacích prostředků. Na vaše dotazy odpoví lidé, které znáte z odborných televizních debat, rozhlasu i stránek novin. Ptát se můžete už nyní. Na vaše dotazy se těší: 
DNES od 10 do 11 hodin:
Ptejte se Jana Jiráka, mediálního odborníka a proděkana Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Téměř tři roky byl předsedou Rady České televize.
| Jan Jirák, teoretik médií. Absolvoval Filosofickou fakultu UK, obor angličtina-čeština. Od roku 1990 do současnosti přednáší na Fakultě sociálních věd UK problematiku médií, zajímá se hlavně o roli jazyka a řeči a o analýzu zpravodajství. V první polovině 90. let přispíval hojně fejetony do Lidových novin, později spolupracoval s časopisem Týden. Od roku 1996 do roku 1999 byl šéfredaktorem odborného profesního časopisu KMIT věnujícího se problematice médií a novinářské práce. V letech 1997 - 2000 byl předsedou Rady ČT. V průběhu 90. let přednášel a působil na několika univerzitních pracovištích v Evropě a USA. |
Připravujeme:
Pátek 13. 7. od 11 do 12 hodin
Jan Pokorný, dlouholetý moderátor a vedoucí publicistiky na ČRo 1 - Radiožurnálu. Od května 2007 je pověřen výkonem funkce ředitele ČRo 1 - Radiožurnálu a ČRo - Rádia Česko. Pondělí 16. 7. od 13 do 14 hodin
Tomáš Němeček, komentátor Hospodářských novin. Dříve působil mimo jiné jako reportér a ekonomický redaktor v týdeníku Respekt, kde byl posléze také šéfredaktorem. Úterý 17. 7. od 11 do 12 hodin
Miloš Čermák, novinář a odborník na trendy v českých i světových médiích. Působil v Lidových novinách i časopisu Respekt. Pro Českou televizi připravoval pořady Zavináč a Bez obalu. Přednáší na katedře žurnalistiky FSV UK. Online rozhovor
Dobrý den,
co soudíte o českých novinářích? Kde mají největší nedostatky?
Dobrý den, zdravím všechny čtenáře a příznivce iHNED a bez dalšího otálení se vrhnu na odpovídání, protože otázek je mnoho a času méně. Předem se omlouvám za všechny chyby, překlepy a další nedostatky, vyvolané mou nedostačivostí a chvatem.
Pokud jde o první otázku - o českých novinářích soudím, že až příliš podléhají vlivům které na ně působí masivní ekonomizace celého mediální (a nejen mediálního) prostředí. Tak se stává, že novináři nemají možnost a možná ani sílu a chuť přemýlšet o tom, jaká je vlastně jejich role, k čemu jsou "nám" veřejnosti. Od toho se pak odvíjejí nedostatky další - ty, na které běžně nadává řada z nás.
Co by podle Vas mel umet dobry novinar? Jake by melo byt jeho vzdelani?
To by bylo na dlouhou odpověď. Dobrý novinář by měl po mém soudu mít vystudovaný nějaký tradiční obor. Aby chápal, co to znamená "něčemu rozumět", aby v sobě uměl najít pokoru před poznáním. Vedle toho by měl pdodle mě vědět hodně o světě, v němž žije, o jeho minulosti a současnosti. A měl by rozumět mediální sféře jako prostoru, v němž se pohybuje. Vedle toho by měl zvládat základy řemesla (ty jsou s konveregencí médií stále stejnější) a měl by umět o sobě a žurnalistice kriticky přemýšlet, protože to je základ toho, čemu se říká "nezávislost". Jsem trochu staromódní, a tak za samozřejmou výbavu novináře považuji sečtělost, poučenou náklonnost k mateřštině a racionální uvažování.
Jak se díváte na to, jak novináři šíleli kvůli případu Kuřim a pak hlavně kvůli "Aničce"? Není to trochu moc, štvalo mě, že jsem ve všech novinách viděl pořád tyhle zprávy.
Souhlasím s vámi, na Aničce bylo znát, jak média "jdou" po příběhu, snaží se bez ohledu na reálnou sumu faktů, jež jsou k dispozici, nabídnout příběh ("story" čili "storku") a výsledkem je soubor zmatených, hystericky vykřikovaných soudů, pouťově dryáčnických a neinformujících.
Nemyslíte si, že dnes novinářům i vedení redakcí chybí především odvaha a angažovanost? S žádnou kauzou to nevydrží příliš dlouho a nikdy nejdou do hloubky, chybí jim vhled do situace a nehledají postatu problému. Souhlasíte?
V zásadě ano, i když nevím, jestli je to nedostatkem odvahy. Redakce jsou dnes stále víc jen výrobci obsahu, vlastní princip novinářství jako sociální instituce se utápí v bažině hyperkomercializace.
Dobrý den,
co si myslíte o postoji českých politiků k novinářům? Je i v zahraničí obvyklé, že je slovně napadají a obviňují z korupce, nebo je to specialita naší mediální a politické scény?
Napětí mezi politiky a novináři se objevuje i v podobě napadání a útoků v demokratických společnostech celkem běžně. I když ho postupem času v "zavedených" demokraciích ubývá. Politika se totiž už dlouho profesionalizuje a součástí té profesionalizace je i to, že se učí s médii a novináři pracovat tak, aby je využívala ku svému prospěchu. To se postupem času prosazuje i u nás. Je to asi horší, protože se to děje "za scénou", čtenáři a diváci to nevědí.
Dobrý den,
je i v ostatních vyspělých zemích obvyklé, že politici útočí na novináře a obviňují je z korupce? Nebo je to naše česká specialita, resp. buranství našich politiků?
Vyrovná někdy české zpravodajství skluz vůči zahraničnímu? A co si myslíte, že brání tomu aby čeští vydavatelé skutečně dokázali pochopit roli Internetu coby nástroje, místo stávajícího chápání Internetu coby nepřítele?
Myslím, že vztah k Internetu se rychle mění, vydavatelé si Internet (nebo alespoň vělké jeho části) postupně kolonizují a přizpůsobují své ekonomické logice. Proč uvažujete o vyrovnání se zahraničí? Myslím, že českým médiím se podařilo předehnat (konečně jednou došlo na to slané "dohnat a předehnat"!) svět v rychlosti podřízení se principům komercializace, jende k tomu směřují pomalejším tempem brzděni různými staromódními prvky, jako jsou seriózní noviny, ale ten směr je jasný. Zpravodajství se stále více posouvá někam mezi zábavu a spotřebitelský servis.
Dobrý den, přijde mi, že příliš mnoho novinářů píše o věcech, kterým vůbec nerozumí, jejich názory jsou poté velmi zkreslené. Kolik by toho měl novinář o daném problému vědět, když o něm píše? A jak by se měla změnit příprava budoucích novinářů, aby dosahovali úrovně, o které by jste mohl s klidem říct, že je skvělá?
Myslím, že jsem na to odpovídal někde na začátku. ALe ještě dodatek: novinář by měl mít především čas sbírat informace, promýšlet je, dostudovávat další poznatky a hledat souvislosti. V dnešním diktátu rychlosti, okamžitosti "live" a efektivity to není možné. Novináři jsou stále více chrliči obrázků, vět, grafů, boxů a stále méně novináři.
Dobrý den, mám tři dotazy, jest-li dovolíte:
1.Existuje nějaká možnost, aby měli novináři zájem podat jasnou informaci tak, aby nemátli veřejnost? Viz kauza Terezka Smutná, kdy je situace tak nepřehledná, že lidé vlastně ani neví, že dítě je zavřené ve zdravotnickém zařízení, ač je zdravé, ač má dítě velmi dobré zázemí doma, milující matku, která se provinila tím, že dítě odmítá říkat tátovi táto a přespávat u něho. Dítě je nyní zavřené proto, že aplikoval soud Usnesení vlády č.1108 z roku 2004 a filosofii sdružení www.k213.cz o syndromu zavrženého rodiče, aniž taková diagnóza existuje ve zdravotnictví ČR. Dítě je tedy stále zavřené ač jsou porušována jeho práva a je s tímto dítětem zacházeno jako s věcí. Jasně a stručně je to vyjádřeno na našich stránkách www.terezka.nazory.cz včetně návrhu na řešení v podnětu, který jsme předali a přeposlali vládě.
2. Existuje něco jako novinářský kodex?
3. Který právní předpis upravuje práva a povinnosti novinářů?
1. S nepřehledností referováním o celém případu souhlasím. A myslím, že v referování se v podstatě jen "otočilo" pár stereotypů a nic víc.
2. Syndikát novinářů má vlastní etický kodex a etický panel, některé redakce mají etické či redakční kodexy. Potíž je v tom, že u nás není dostečně respektovaná platforma, na níž by se mohli novináři a (alespoň odborná) veřejnost dohadovat, co to vlastně je novinářství v součanosti, co je slušné a co neslušné v tomhle povolání apod.
3. Přímo práva a povinnosti novinářů nemají vlastní právní kodifikaci, ale některá ustanovení mediální legislativy (např. tzv. tiskový zákon) se výkonu novinářství fakticky dotýkají.
Co řákáte na kauzu zavřené Terezky Smutné - viz www.terezka.nazory.cz
Domníváte se, že byly informace zpracovány novináři tak, aby čtenáři porozuměli kauze a udělali si objektivní obrázek?
Myslite, ze biflovani dejin zurnalistiky (jak je praktikovano na FSV) dela ze studentu zurnalistiky dobre novinare? Nebylo by lepsi, pokud by redaktor deniku s ekonomickym zamerenim mel vhled do ekonomie a redaktor zahranicni rubriky vzdelani v oblastni mezinarodni politiky spise nez znalosti jmen vydavatelu a jejich titulu z 18. a 19. stoleti?
Myslím, že povědomí o minulosti vlastního oboru je samozřejmou a nutnou součástí kritického vztahu k vlastnímu profesnímu životu. Přílišná utilitárnost ve vzdělání nepodporje vývoj vzdělaného člověka, nýbrž jednorozměrného řemeslníka. Ale souhlasím s vámi, že vedle reflexe svého oboru by měl dobrý budoucí novinář zvládat i obor, jemuž se chce věnovat jako předmětu svého zájmu. Osobně byl jednoznačně uvítal, kdyby se FSV odhodlala k dvouoborovému studiu žurnalistiky (vždy s nějakým jiným oborem), ale obávám se, že jsem s tímto názorem dost osamocen.
Dobrý den.Všiml jsem si ,že naše média málo,skoro vůbec neiformují o věcech a kauzách ,které se politikům nehodí.Ku příkladu o regulovaných nájmech pod náklady.Dám příklad,v březnu prohlásil ministr spravedlnosti v TV ,že asi kauzu regulované nájmy ve Štrasburku prohrajeme a Paroubek začal ihned křičet,proč se to zveřejňuje,proč se o tom vůbec mluví,proč se straší voliči.To informační ticho platí samozřejmě napříč politickými stranami.Pravda se v Česku nenosí.
Myslím, že to tak úplně není - ostatně váš příklad svědčí o tom, že média se tématu věnovala, včetně reakcí jiných politiků. Ale soudím, že média skutečně postupují velmi selektivně při výběru témat a svět naší každodennosti a problémů, s nimiž se v životě potýkáme den za dnem, je dost vzdálený světu, který nabízejí média.
Dobrý den,
zdraví vás čerstvá Bc. oboru Jazyková a literární kultura, vzpomínám na semináře s Vámi a přeji hezké léto.
Díky moc! Vám také hezké léto, spoustu milým setkání a pamětihodných zážitků!
Přeji pěkný den pane Jirák,proč píšete jen o tom ,co se lidem líbí, co chtějí slyšet?Jsem samoživitelka s dítětem a bydlím v tržním nájmu za velký peníze.Boháči jako pán Křeček i jiní další bohatí politici si klidně bydlí regulovaně v cizích bytech za pár stovek a ještě mají tu drzost nám občanům přednašet o solidaritě.O takových problémech máte psát.O problémech ,které se mnohým nebudou líbit.Českým zdělovacím prostředkům schází oběktivita a vyváženost.Denně máte napadat tyto nepravosti,i když jsou politickýho zaměření.
Nemáte dojem, že naše média jsou pouze hlásnými troubami různých zájmových skupin a většina našich novinářů je nevzdělaná, ale o to více jsou snaživými propagandisty.
Nedivíte se proto některým zahraničním novinářům, kteří naivně bojují za svobodu tisku, když například u nás již zanikla z výše uvedených důvodů.
Obávám se, že bojují nejen naivně, ale především marně... Ale i u nás je řada vzdělaných novinářů. A nešťastných.
Coby analytik zpravodajství byste mohl mít nějaký názor na pokrytí dění v kauze Kuřim. A na otázku toho, jestli například MfDnes nepřekročila hranice novinářské etiky a neporušila základní profesní zásady při umělém a násilném zatažení hnutí Grálu do celé kauzy. Co si o tom myslíte?
Myslím, že v té "kauze" došlo k řadě jevů, které se příčí mé představě o tom, jak má vypadat slušná novinařina (například zveřejňování jmen a fotografií).
Dobrý den, zřejmě budete souhlasit s tím, že média mají lví podíl na formování názorů jejich uživatelů a nikdy nemají daleko k manipulaci "veřejným míněním". Jste tedy pro, aby i tento významný segment společnosti byl očištěn od důstojníků a spolupracovníků StB? Proč se novináři (až na ojedinělé výjimky)důsledně vyhýbají investigativní činnosti ve své oblasti? Je to proto, že mezi privatizátory, vlastníky a šéfredaktory médií jsou právě taková individua?
Myslím, že s idnividuální minulostí lidí pracujících v médiích, souvisí stav dnešních médií jen velmi málo nebo vůbec ne. Myslím, že očišťování zažila novinářská obec a mediální sféra za 20. století až dost. Zajímavé ale skutečně je, že média jen velmi nerada o opatrně referují o své vlastní sféře. Myslím, že je to taková "tichá dohoda". Nezapomeňte, že v české kotlině se všichni znají...
Pane Jiráku, média mne osobně po roku 1990 velice zklamala. Několik novinářů, kteří se nebojí a snaží se objektivně informovat veřejnost čest českých novinářů nezachrání. Je jich doslova několik a každý ví, o kom je řeč. Ostatní novináři jsou hlásnými (a patrně zainteresovanými) troubami zájmů určitých skupin občanů a to většinou občanů bohatých. Průměrný český občan nemá naprosto žádnou možnost domoci se práva a nastává společenská skepse a otrávenost. I v této diskusi vidíte, že sem píší majitelé soukromých nájemních domů, kteří mají jediný zájem - maximální zisk a jich se česká média velice zastávají, zatímco o problémech jejich nájemníků, kteří prý jsou zvýhodnění, úplně mlčí a bylo by o čem psát, ale co vám šikanovaný nájemník asi dá? Je rád, že zaplatí nájem. Fondy oprav vlastníků nájemních domů počítají s 20 Kč/m2 na opravy, majitelům nestačí 60 Kč/m2 a ještě Českou republiku ostouzejí ve Štrasburku. Média jsou v demokratických zemích sedmou velmocí, ale v ČR to neplatí, když vidím určité jméno novináře u komentáře, ani to nečtu, protože vím, že je komentář objednaný. Co s tím chcete dělat? Co budete dělat s nestoudností, vulgárností a pokleslostí pořadů v televizi? Máme dojem že RRTV vůbec neexistuje - uvědomujete si svoji odpovědnost za kulturu a duchovní úroveň tohoto národa?
Skuetečně ymslím, že něco jako "společenská odpovědnost médií" se po roce 89 vůbec nepodařilo začít rozvíjet. Média rychle spadla do žentouru ekonomických a politických zájmů a vskutku nadreprezentují naši současnost jako "společnost zájmů ekonomicky úspěšných jedinců". Ale to je přece princip spotřební společnosti... (Taky mě to štve - a omlouvám se za to množství uvozovek.)
Dobrý den, po roce 1990 se v médiích objevil nešvar uvádět životopisy občanů až s počátkem roku 1990, jako to dnes opět předvedlo IHNED ve Vašem případě. Jakoby lidé před rokem 90 neexistovali. Můžete doplnit ten paskvil, co tu IHNED prezentuje? Co jste dělal před rokem 1990? Děkuji.
Samozřejmě. Můj životopis je k dispozici va www fakulty takříkajíc od mých prvopočátků (nar. 1958). Dokončil jsem studia (FFUK) 1982, nejprve se pokoušel chytit na katedře překladatelství a tlumočnictví, nakonec zakotvil na Fakultě žurnalistiky jako češtinář, odtud pak rovnou do 90. let a na FSV, kde se dodnes pokouší spolurozvíjet obor mediální studia. (Takhle rychlý životopis jsem snad v životě nenapsal.)
Dobrý den, jaké hlavní chyby vidíte v současných českých denících? Mělo by například přibýt více článků od vlastních dopisovatelů? Někdy mám dojem, že mnoho zpráv je jen přebíraných ze zahraničních agentur.Děkuju za odpověď.
Nevalný zájem českých deníků o původní zahraniční zpravodajství skutečně registruji. ALe hlavní chybu vidím v tom, že většina deníků je si velmi podobná. Necháme-li stranou čisté bulváry a volně distribuováné listy na jedné straně a snahu Hospodářských novin kombinovat politickou a ekonomickou žurnalistiku, zbyde nám množina masových populární titulů laděných do velmi podobné tóniny a lišících se vlastně jen mírou otevřenosti hlásání politických inklinací.
Mně připadají česká média jako slepice na dvoře. Kdákají jedno a to samé stále dokola. Pamatujete si na útěk Kajínka. To jste museli mít dojem, že Kájínek vyvraždí celou republiku. Kauzu otevřou, ale nikdy po ní nejdou, aby veřejnosti sdělili, jak dopadla. A z toho má česká veřejnost úplnou frustraci. Novinář sdělí, jaká křivda se někomu stala, ale už nesdělí, zda se postižený dočkal nápravy (v ČR obvykle ne). Netušil jsem, že po roce 1990 budou novináři popisovat jednu a tutéž věc stále dokola, opisovat jeden od druhého, nikde žádná vlastní myšlenka, vlastní komentář, zdají se mi zbabělejší než za komunistů a to už je co říci.
Souhlasím s vámi. Tempo práce v redakcích vede k povrchnosti. Je to po mém soudu především tlakem médií na zisk a efektivitu (tedy ta nešťastná komercializace). Dodnes mi chybí jeden gepard, který pře pár roky utekl na Ústecku (pokud se nemýlím)...
Dobrý den, čtu pravidelně nejen český tisk a neustále mě zaráží velké množství tzv. PR článků. Jsou naši novináři tak špatně placení, že si musí přivydělávat bokem nebo je to jen pro ně pohodlnější? A druhý dotaz. Jaký je Váš názor na spolupráci novinářů s policií, kdy třeba v případě pana Čunka jsem se dozvídal jak postupuje takřka den po dni.
Dotýkáte se velkého a málo probíraného problémů manipulovatelnosti médií a novinářů. PR články (a je jich dost) se mohou v médiích objevovat takříkajíc bezděčně. Novinář převezme něco, co mu strčili na tiskové konferenci do ruky, nebo se chytí na "exkluzivní" informaci od vynikajícího "zdroje" a ani mnohdy nemusí vědět, že je vlastně součástí nějakého manipulativního záměru. Už jsme se toho dnes dotkli, ale velmi nám chybí mediální kritika - tedy kritické psaní o médiích.
Dobrý den,
vážím si Vaší práce v NP. Chci se zeptat, jak vnímáte vztah "oficiálních" médií typu MFDnes či Hospodářských Novin k médiím typu Britské Listy, nebo právě NP. Zdá se mi, že jsou jejich informace, články a komentáře, které nejsou jinde zmiňovány, přehlíženy a polemika s nimi není vedena ze zásady. Máte stejný dojem a pokud ano, jak si to vysvětlujete?
Žčásti se tak děje v rámci napjatých konkurenčních či osobních vztahů, zčásti prostě proto, že média, i ta "oficiální" či středoproudová, jsou zaměřena spíš na to, aby pokud možno všechno produkovala sama. Děkuji za laskavá slova týkající se mého (dohasínajícího) působení v NP, byly to milé roky.
Dobrý den, jak vnímáte naprostou podporu nejvlivnějších českých médií (zejména MFD, LN, ČT, Nova) vůči tzv."nutným reformám" a "pravicovému pohledu na svět" nebo např. 100 proc. podporu americké vojenské základně v ČR? Opravdu je spektrum názorů na různé důležité věci tak úzké, jak je prezentují? Co říkáte na to, že ČT natáčí reportáže nepokrytě propagující základnu, publikuje jen "domorodce oplakávající ztrátu svého oblíbeného radaru" kdesi na druhém konci světa, dojemné obrázky dětí hrajících si pod radarem..., načež jsou tyto záběry používány jako argumenty ve vážně míněných diskusích (Otázky VM). Co říkáte na to, že v ČT za celý rok nedovolili vystoupit žádnému odpůrci radaru se souvislou argumentací, odpůrci radaru jsou prezentováni zásadně jako neinformovaní místní hlupáčci zasluhující politování apod.? Jak vnímáte fakt, že je např. Topolánek přistižen Britskými listy při vážné lži (ohledně svých výroků o zdravotních účincích radaru) a všechna jmenovaná média shodně mlčí? Předem děkuji za odpověď.
Jednostrannost českých médií, kterou v otázce ilustrujete, vnímám také, víc nemám, co bych k tomu řekl. Německá socioložka Noelle_Meumannová přišla s myšlenkou, že ve veřejném mínění se projevuje dynamika, která silněji "slyšitelným" názorům umožNuje i nadále sílit a méně slyšitelné i nadále zatlačuje. Nazvala tu dynamiku "spirála mlčení". Myslím, že něco podobného platí i pro média. Jako by v nich (v tom "mediálním mlčení") probíhal podobný proces - všechno je stále stejnější a alternativy se člověk dočká jen ve velmi nenápadné podobě (to je významné: média je těžko nařknout, že by nějaký názor neprezentovala, v médiích zazní skoro všechno, ale něco jaksi méně slyšlitelně nebo prezentované jako rarita či přímo "úlet").
Jsem pravidelným čtenářem Respektu. Ale někdy mě dokáží někteří redaktoři zvednout adrenalin. Například včera pan Švehla bez jakéhokoliv vysvětlování na první stránce vysvětloval, že mostecko se musí vzdát uhlí a dát se na "moderní cestu rozvoje", hned pod tím pan Tabery zcela samozřejmě nám oznamuje, že Kraus udělal chybu, když pozval pana Koechera do televize, protože pan Koecher jako agent STB(KGB)je hrozný člověk ve srovnání třeba s agenty CIA.
Chápu, že novináři mají své názory, ale měly by své články psát tak, že nepokládají čtenářům žádné otázky, ale rovnou bez řádné analýzy čtenářům píší co je správné a co je špatné?
Myslím, že i předkládání názorů je legitimní součást žurnalistiky. Je to otázka míry (když si člověk koupí Respekt, přece ví, že jde o vyhraněně názorový list... od televize veřejné služby to rozhodně očekává méně) a způsobu prezentace. U nás je dosti pokleslá kultura argumentace, a to nejen v médiích. ČLověk se příliš nedovídá, proč by si měl myslet to, co se mu vnucuje jako názor.
Na diskusi s panem Němečkem, které jsem se účastnil, nám pan Němeček prozradil, že před volbami do parlamentu se redakce Respektu rozhodovala, zda podpoří jednu konkrétní stranu. Pan Němeček neprozradil kterou, ale dle zelených názorů redakce, tipuji, že to byli Zelení. Pan Němeček toho celkem litoval, že to redakce neudělala.
Bylo by správné, kdyby se v malých Čechách (s omezeným výběrem kvalitního tisku) jednotlivé tituly hlásili ke konkrétním stranám?
Myslím, že je lepší, kdyby to listy dělaly otevřeně, než když to dělají skrytě. Člověk by alespoň věděl, na čem je.
Dobrý den,
chci se optat na váš názor na roli agentury ČTK ve zpravodajství českých médíí. Zdá se mi, že v podstatě diktuje, často i v nepřesných detailech, obsah ostatních mídií. Proč podle Vás má tak významné postavení a proč novináři od ní tak slepě opisují. Jaká je podle vás úroveň ČTK, co se týká kvality a obsahu zpravodajství?
Omlouvám se, poslední otázku už musím nechat spadnout pod stůl, protože čas se naplnil. Postavení a role ČTK je zajímavý a významný problém (ostatně postavení "národní" zpravodajské agentury obecně - je to perspektivní instituce, nebo relikt minulých 150 let? Mění se její role? Určitě ano...) a zasluhoval by samostatné sezení.
Všem, kteří jste mi napsali, a všem, kteří jste vydrželi číst až doteď, upřímně děkuji za přízeň a zájem. A vůbec všem přeji hezké, inspirativní a klidné léto a vydařenou dovolenou plnou pamětihodných zážitků a inspirativních setkání. A kdyby se vám snad dovolená přiliš nepovedla, mávněte rukou a řekněte si: Dovolená je od toho, aby si člověk vážil domova.
Váš jan jirák
