Menší města a obce nebudou mít podle starostů dostatek peněz na projekty spolufinancované z fondů EU, pokud se nezmění pravidla rozdílení výnosů z daní. Vláda má o návrhu novely o rozpočtovém určení daní rozhodovat a starostové věří, že ODS změní svůj dosavadní negativní postoj k této předloze ministerstva financí.
"Pokud vláda nepřijme změnu zákona o rozpočtovém určení daní, tak obce nebudou moci předkládat projekty pro financování z fondů Evropské unie, protože nebudou mít prostředky na dofinancování," řekla dnes novinářům senátorka Jana Juřenčáková, která je mluvčí Smlouvy obcí a měst proti daňové diskriminaci.
Vláda má rozhodovat o dvou variantách novely. Podle původní varianty ministerstva financí by se zvýšily příjmy malých obcí na úkor měst nad 10.000 obyvatel, přičemž ale Praha, Brno, Ostrava a Plzeň by zůstaly na svém. "Ty příjmy jsou ubírány větším městům a nejsou ubírány v podstatě na správném místě. O ten svůj koláč by se měla podělit hlavně ta čtyři velká města," myslí si starosta Osvětiman na Uherskohradišťsku Josef Bartoněk.
"Skutečnost, že dopad reformy veřejných financí by nenesla vůbec největší města, byla pro nás nepochopitelná. Roční rozpočty těchto měst rostou o 5 až 10 procent a na současném systému enormně vydělávají. Nevidíme jediný důvod ponechat jejich rozpočty beze změny," poukazuje rovněž senátorka Juřenčáková.
Senátorka zároveň dodává, že starostové žádali, aby se přiblížily příjmy obcí a měst a hlavního města, neboť v současnosti na občana Prahy získává hlavní město až 6,5krát více prostředků než menší samosprávy za své občany.
Starostové nabízejí ministerstvu novou variantu
Starostové proto podle Bartoňka nabídli ministerstvu novou variantu, podle níž by si díky zvýšení koeficientu počtu obyvatel ze tří na pět procent polepšily obce do 40.000 obyvatel hlavně na úkor dvaceti velkých měst. Příjmy čtyř největších by se snížily o celkem 3,3 miliardy korun.
Jde ale jen o přibrzdění nárůstu jejich příjmů, podotkl Bartoněk s tím, rozpočet Prahy se každoročně zvyšuje o deset procent. Podle něj ministr financí Miroslav Kalousek slíbil prosazovat i tuto variantu, kterou ale odmítá pražský primátor Pavel Bém (ODS).
S původní variantou sice starostové spokojeni nejsou, ale uvítali by i její prosazení na dvouleté přechodné období. "Je to lepší, než když neprojde vůbec nic, protože potom opravdu se dostáváme do krizové situace zejména s čerpáním z evropských fondů," uvedl Bartoněk. Z podobných důvodů návrh podpořil i náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Vačkář s tím, že novelu by bylo případně možné ještě upravit v parlamentu. "Kdo chce moc, nemá občas nic," dodal.
Obce by měly podle původního návrhu získat od příštího roku na daních o 2,5 miliardy korun více než dosud. Polepšily by si především obce do 300 obyvatel, a to díky nově zavedenému kritériu výměry obce, které zvýhodňuje obce s nízkou hustotou obyvatelstva. Naopak 146 velkých měst z celkových 6244 obcí by na změně prodělalo asi 832,5 milionu korun. Tuto variantu odmítla ODS jako nepřijatelnou, byť odstraňuje skokové přechody.
Dosud zákon počítá daňové příjmy obcí podle počtu obyvatel upraveného koeficienty, které vycházejí z velikosti obcí. Ministerstvo nově do zákona navrhovalo zavést výpočet i podle výměry obce a prostého počtu obyvatel. Úřad rovněž navrhoval snížit počet velikostních kategorií obcí ze 14 na čtyři a zaváděl mezi nimi postupné přechody místo současných skokových.
