V Praze by měla být na podzim roku 2009 otevřena nová Národní technická knihovna (dále NTK). Budova bude největší současnou stavbou knihovny v Praze od roku 1927, kdy byla otevřena Městská knihovna. NTK vyrůstá již rok na Flemingově náměstí v Praze 6. Odhadované náklady na stavbu se oproti plánům z letošního června zvýšily o 75 milionů korun na přibližně 2,1 miliardy. O postupu prací dnes zástupci knihovny informovali novináře.
Zvýšené náklady by mělo pokrýt ministerstvo
Ředitel Státní technické knihovny Martin Svoboda podle agentury ČTK řekl, že věří, že zvýšené náklady pokryje ministerstvo školství. Spíše než finance je ale podle něj problémem nedořešený vztah institucí, které mají v budově sídlit. Původně se počítalo se založením veřejné výzkumné společnosti, to však nový zákon upravující tento druh společností nedovoluje. V úvahu tak připadá i řešení, kdy by mezi sebou všechny subjekty podílející se na provozu knihovny uzavřely smlouvy. Na tomto nedořešeném problému se pravděpodobně podepisuje nejistá situace na ministerstvu v posledním roce.
Financování stavby NTK je zajištěno formou dlouhodobého úvěru se splatností do roku 2014, knihovna očekává, že přispějí i partneři, kteří se na projektu podílejí - České vysoké učení technické počítá se 35 miliony, Vysoká škola chemickotechnologická s 15 miliony, Státní technická knihovna se 127 miliony a ministerstvo by mělo pokrýt zmíněný nárůst nákladů kolem 75 milionů korun.
NTK se s více než jedním milionem svazků stane nejobsáhlejším pramenem technické literatury v České republice.
Do budovy přestěhují své knihovní fondy technické vysoké školy a část knih přijde z Klementina, odkud se vystěhuje Státní technická knihovna. Své místo najde v budově okrouhlého tvaru i městská knihovna šestého pražského obvodu.
Jedním z cílů stavby knihovny je také transformace Státní technické knihovny zpět k vysokým školám - od roku 1991 je tato instituce zřizovaná ministerstvem školství.
Šest nadzemních podlaží, 1300 čtenářských míst
Budova bude mít šest nadzemních podlaží, která budou určena pro veřejné prostory knihovny a její administrativní zázemí, a tři podzemní podlaží s parkovištěm a depozitářem knih. Nadzemní patra budou až po střechu budovy prostoupena ústředním atriem.
Knihovna nabídne téměř 1300 čtenářských míst ve více než 50 učebnách a studovnách. K dispozici zde bude 400 osobních počítačů s připojením na internet a v celé budově bude i funkční bezdrátové připojení.
Autorem architektonického návrhu knihovny je ateliér Projektil Architekti. Výběrové řízení na výstavbu a financování budovy vyhrála skupina Sekyra Group.
V Praze má vyrůst také Národní knihovna
V souvislosti se stavbou knihoven vyvolal letos četné diskuse zejména projekt Národní knihovny od architekta Jana Kaplického (více čtěte ZDE). K návrhu se vedle odborné veřejnosti vyjádřil mimo jiné i prezident Václav Klaus (více čtěte ZDE). Ten v květnu 2007 s nadsázkou prohlásil, že by realizaci projektu mohl bránit vlastním tělem. "Podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína jsem ochoten přivazovat se vlastním tělem a bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla," řekl Klaus.
Národní knihovna by měla do konce roku 2010 vyrůst v Praze na Letné. V jejím případě se počítá s náklady kolem 2,5 miliardy korun, což je o zhruba 400 milionů více než na Národní technickou knihovnu.
Údaje o Národní technické knihovně:
- užitková plocha budovy: 38.661 metrů čtverečních
- kapacita uložených svazků: 1,2 milionu ve skladech, minimálně 500.000 ve volném výběru
- přibližně 400 osobních počítačů s připojením k internetu
- v celé budově bezdrátové připojení WiFi
- počet studijních míst (téměř všechna s přípojkami na internet): 1224
- počet individuálních studoven: 27
- počet týmových studoven: 18
- čtyři počítačové učebny
- studovna časopisů
- 272 relaxačních míst
- přednáškový sál: 232 míst
- výstavní sály: 370 a 410 metrů čtverečních
- kavárna se 150 místy
- 299 stání pro auta 200 stání pro kola
- odhadovaný počet návštěvníků: 900 000 ročně
Převzato z webových stránek projektu.
