Zprávy týkající se vědeckého výzkumu zajímají jen zhruba třetinu Čechů (34 procent), což ve srovnání 27 členských zemí Evropské unie znamená nelichotivé 25. místo. Slovensko na tom není o mnoho lépe, zájem o informace z vědeckého světa má 37 procent obyvatel, což znamená jen jednu příčku nad Českem. Nejvíce - čtyři pětiny - se o vědu zajímají podle svého tvrzení obyvatelé ve Švédsku, vyplývá z průzkumu Eurobarometr, který byl dnes zveřejněn.
Ve Švédsku se o vědu zajímá 80 procent lidí, v Bulharsku jen 24 procent
Mezi jednotlivými zeměmi tak panují poměrně veliké rozdíly. Mezi prvními Švédy a posledními Bulhary zeje propast 56 procent, neboť v Bulharsku se o vědecký výzkum zajímá necelá čtvrtina obyvatel. Před Bulharskem a za Českou republikou se nachází Rumunsko s 32 procenty. Naopak do první trojice za Švédy patří podle zájmu obyvatel také Dánsko a Francie (shodně 79 procent).
Průměr za celou unii o 27 státech činí podle průzkumu 57 procent. Rozdíl je však mezi starými a novými členy. Zatímco v zemích staré evropské patnáctky se o vědecký výzkum zajímá 62 procent, v tuctu zemí, které do unie vstoupily od roku 2004, to je pouze 38 procent.
Největší zájem je o výzkumy v lékařství a životním prostředí
Co se týče témat, pak nejvíce obyvatele unie zajímají zprávy o vědeckém výzkumu v lékařství (62 procent) a životním prostředí (43 procent). Nejméně pak týkající se energetiky (19 procent) a telekomunikací (11 procent).
Tři pětiny obyvatel unie získává informace o vědeckém výzkumu sledováním televizních pořadů. Každý druhý čte články na toto téma v novinách a časopisech, 28 procent hledá informace na internetu, více než čtvrtina lidí získává informace poslechem rozhlasových pořadů. Pouze asi pětina lidí si kupuje specializované časopisy věnované vědě.
Zhruba dvě třetiny dotazovaných Evropanů soudí, že zprávy o vědeckém výzkumu, které z médií získali, jsou spolehlivé. Celkem 63 lidí ze sta je považuje za objektivní, tři pětiny za použitelné. Pokud nebyli lidé s informacemi spokojeni, zhruba téměř v polovině případů to bylo kvůli nesrozumitelnosti zprávy stejně jako kvůli nudnosti zpráv. Celkem 52 procent lidí dalo přednost tomu, aby informace o vědeckém výzkumu lidem přiblížil vědec, zatímco jen 14 procent dává přednost přímo novinářům.
