Členové Slovensko-českého klubu si dnes v Praze připomněli letošní 30. výročí Charty 77 významného opozičního hnutí z doby nesvobody v tehdejším Československu. Slavnostního večera Charta 77 a Slováci se v sídle ministerstva kultury v Nostickém paláci na Malé Straně zúčastnili především signatáři Charty 77 a pamětníci. Bývalý prezident a jeden z prvních mluvčích Charty 77 Václav Havel vyjádřil svou radost nad tím, že se slovenský podíl na tomto významném dokumentu připomíná.

"Slovenských podpisů na Chartě 77 bylo sice málo, ale byly mezi prvními. Na mém podpisovém archu byly nejprve podpisy Jána Mlynárika a Dominika Tatarky, ještě dříve, než se podepsal první Čech," řekl Havel. Připomněl, že jedním z důvodů, proč bylo slovenských signatářů méně než českých, byla odlišná situace na Slovensku. Podepsat Chartu 77 znamenalo daleko větší riziko než v Čechách.

Třicáté výročí vzniku Charty 77 se letos připomínalo několikrát, v Praze se konala i mezinárodní vědecká konference.

Charta 77 vznikla na přelomu let 1976 a 1977 v době těžké normalizace. Cílem signatářů bylo upozornit na porušování lidských a občanských práv v někdejším Československu. Neformální hnutí vznikalo při soudním procesu s mladými hudebníky kolem kapely The Plastic People of the Universe. Mezi Vánocemi 1976 a Novým rokem roku 1977 své podpisy pod text Charty 77 připojilo 242 lidí. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo přes 1800 signatářů, 25 z nich svůj podpis veřejně odvolalo.