LEDEN
1. 1. V novoročním projevu prezident Václav Klaus varoval před "studenou občanskou válkou". Reagoval tak na situaci sedm měsíců po parlamentních volbách, kdy země stále nemá vládu s důvěrou v parlamentu.
Celý projev čtěte ZDE
Klaus kritizoval politiky, většina ho ale pochválila
9. 1. Prezident Klaus jmenoval druhou, koaliční vládu Mirka Topolánka (ODS). Ke složení i chybějící většinové podpoře ve sněmovně měl výhrady. Vládu utvořilo devět občanských demokratů, pět lidovců a čtyři zelení. Zasedly v ní čtyři ženy (zatím nejvíc v historii Česka) a poprvé se žena stala ministrem obrany - Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). 
19. 1. Topolánkova vláda získala důvěru sněmovny. Bývalí členové klubu ČSSD Michal Pohanka a Miloš Melčák se hlasování nezúčastnili a vládě stačilo 100 hlasů ODS, lidovců a zelených.
ONLINE: Výsledkem 100:97 získala vláda důvěru
Miloš Melčák: Dám hlas vládě ODS, KDU a zelených
Topolánek: Přeběhlictví je lepší než diktát strany
24. 1. Ministryně kultury Helena Třeštíková (za KDU-ČSL) po šestnácti dnech rezignovala na funkci. Důvodem byl podle ní politický tlak na obsazení míst náměstků. Novým ministrem byl 26. ledna jmenován senátor Václav Jehlička (KDU-ČSL).
ÚNOR
2. 2. Sněmovnu pobouřil premiér Topolánek vulgárním gestem směrem k opozici ve chvíli, kdy si poslanci stěžovali na nepřítomnost členů vlády. Omluvil se a dodal, že vztyčený prostředník byl "nonverbální komunikací" s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (KDU-ČSL). Jeho chováním se zabýval mandátový a imunitní výbor, disciplinární řízení ale nezahájil.
Billboard zesměšňuje Topolánkovo gesto
7. 2. Senát zbavil imunity vicepremiéra a předsedu KDU-ČSL Jiřího Čunka, aby bylo možné prošetřit, zda před pěti lety jako vsetínský starosta přijal půlmilionový úplatek. Policie Čunka obvinila 9. února. Poprvé byl člen vlády obviněn z trestného činu v době, kdy byl ve funkci.
K vývoji kauzy Čunek čtěte více ZDE
10.2. Poslance Miloše Melčáka vyloučil ústřední výkonný výbor z ČSSD. Ten se neodvolal a členství se později vzdal. ÚVV se také vyslovil proti umístění základny USA v Česku.
17. až 18. 2. Na sjezdu Strany zelených v Praze obhájil funkci předsedy Martin Bursík. Zelení podmínili zbudování americké základny v Brdech jejím začleněním do obranného systému NATO. 
20. 2. Reportáž švédské televize naznačila, že jednání o nákupu stíhaček Gripen bylo provázeno pokusy o korupci. V reportáži to uvedl bývalý ministr zahraničí Jan Kavan. Později své výroky popřel. "Člověk si nehlídá každé slovo, jako si je musí hlídat, když hovoří s novinářem nebo policejním vyšetřovatelem," vysvětlil bývalý diplomat s tím, že se domníval, že mluví s bezpečnostními experty BAE Systems.
Bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík i expremiér Miloš Zeman (oba ČSSD) prohlásili, že se v souvislosti s jednáním o gripenech nesetkali s korupčním jednáním. Ve vyšetřování pokračovala i česká protikorupční policie.
"Jan Kavan se diskvalifikoval z vysoké politiky. Nikdo z nás neuvažuje, že by byl vyloučen ze sociální demokracie. Je odsouzen k tomu, aby byl běžným členem sociální demokracie. Nedovedu si představit, že by v budoucnu sociální demokracii reprezentoval," reagoval na Kavanovy výroky předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Kavan: Říkal jsem věci, které chtěli slyšet
ČSSD se už nechce znát ke Kavanovi
28. 2. Prezident Václav Klaus oficiálně oznámil, že hodlá znovu kandidovat na úřad hlavy státu.
BŘEZEN 
2. 3. V soutěži na novou budovu Národní knihovny zvítězil projekt architekta Jana Kaplického. Regulérnost soutěže byla však zpochybňována. Proti návrhu Kaplického na Letné se posléze vyslovil i prezident Klaus a řada politiků, včetně primátora Pavla Béma, který návrh původně podpořil. Zatím není jisté, zda vůbec bude na pražské Letné knihovna stát.
20. 3. Prezident Klaus varoval před tlakem skupin, které se označují za ochránce životního prostředí, a politiky vybídl, aby pod jejich vlivem neopouštěli zásady svobodné společnosti. Uvedl to v odpovědích na otázky amerických kongresmanů, kteří ho požádali o stanoviska k problematice klimatických změn.
21. 3. Bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman vystoupil ze strany. Údajně se dozvěděl, že trestní oznámení, které na něj podali v takzvané kauze Altner, inicioval šéf ČSSD Paroubek. Paroubek nařčení odmítl. Zemanovým cílem bylo podle něj negativně ovlivnit sjezd strany.
23. 3. Policejní prezident Vladislav Husák rezignoval na svou funkci kvůli mediálnímu tlaku. Skončil k 1. dubnu. Tiskem prošly informace o tom, že inspekce prověřovala Husákovu roli v kauze biolíh či únik utajované informace týkající se ruského agenta. Podle pozdějšího zjištění Husák žádný trestný čin nespáchal. 
23. až 25. 3. Sjezd ČSSD v Brně znovu zvolil Jiřího Paroubka do čela strany. Prvním místopředsedou zůstal Bohuslav Sobotka. Sjezd vyzval své poslance a senátory, aby při prezidentské volbě nepodpořili Václava Klause.
FOTOREPORTÁŽ: Jak být sexy a in, ptají se delegáti sjezdu ČSSD
Paroubek prohrál boj o modernizaci
28. 3. Česko oficiálně zahájilo s USA jednání o radarové základně. Vláda kladně odpověděla na americkou lednovou výzvu a žádost o instalaci radaru v Brdech.
DUBEN
3. 4. Vláda představila reformu veřejných financí a sociální reformu, které mají zastavit zadlužování země.
Podrobné informace k reformě čtěte ve speciálu Reforma VF: Vláda radikálně mění daně a dávky.
10. 4. Funkci místopředsedy lidoveckého klubu poslanců složil Pavel Severa. Reagoval na to, že strana nevyzvala předsedu Čunka k odchodu z vlády za jeho výroky k Romům. Následující den před Strakovou akademií demonstrovala asi stovka lidí, žádali, aby Čunek odstoupil.
FOTOGALERIE: Čunek je rasista, ať odstoupí
24. 4. Po 11 měsících prověřování analytická skupina Vrchního státního zastupitelství konstatovala, že se nepotvrdila tvrzení takzvané Kubiceho zprávy o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy a propojení s některými politiky. V červenci bylo také zastaveno stíhání obviněných ve zde zmíněné kauze biolíh.
24. 4. Stát definitivně převzal zpět od církve katedrálu sv. Víta.
30. 4. Premiér Topolánek hodnotil sto dní své vlády jako období úspěšné koaliční spolupráce, která přispěla ke zlepšení politické kultury v zemi a nastartovala potřebné změny. Šéf ČSSD Paroubek jeho vládu označil za vládu "skandálů, omylů a přehmatů, vulgarity, čistek, neprofesionality a tmářství".
KVĚTEN
3. 5. V materiálu Cesta růstu životní úrovně ČSSD místo balíku vládních reformních změn navrhla "permanentní reformu".
Vlastní vizi reformy veřejných financí představil poslanec ODS a exministr financí Vlastimil Tlustý. Požadoval jednotnou daň z příjmu ve výši 12 procent a celkově zjednodušit daňový systém.
Tlustého rovná daň: efektní jen na první pohled
9. 5. Poslanci a senátoři ODS se dohodli, že do prezidentské volby v příštím roce navrhnou Václava Klause.
16. 5. V knize Modrá, nikoli zelená planeta shrnul prezident Klaus své postoje k otázce globálního oteplování. Toto "módní" téma považuje za mimořádně závažný útok na lidskou svobodu. 
18. 5. Pražský primátor a první místopředseda ODS Pavel Bém zdolal Mount Everest. Za dvouměsíční nepřítomnost v úřadu byl značně kritizován.
24. až 26. 5. Brno hostilo summit 15 hlav států střední a jihovýchodní Evropy. Státníci diskutovali o rozšíření Evropské unie a také o budoucnosti jihosrbské provincie Kosovo.
28. 5. Protikorupční policie zatkla polského lobbistu Jacka Spyru a obvinila jej z pokusu o podvod. Podle policie chtěl z majitele Agrofertu Andreje Babiše vylákat deset milionů korun za to, že ovlivní vyšetřování privatizace Unipetrolu v Polsku. Z vazby byl Spyra propuštěn v říjnu. S ním stíhaný lobbista Tomáš Kejla v listopadu zemřel.
ČERVEN
1. 6. Činnost ukončilo ministerstvo informatiky. Parlament jeho zrušení schválil 19. dubna. 
4. až 5. 6. - Americký prezident George Bush v Praze mimo jiné uvedl, že se bude zasazovat o zrušení vízové povinnosti pro Čechy a že vyvine maximální úsilí, aby vysvětlil Rusku záměr protiraketového štítu. Ocenil způsob, jakým Češi plní své spojenecké závazky.
Proti případnému umístění amerického radaru a Bushově návštěvě demonstrovalo v Praze na 2000 lidí.
Vše o návštěvě GWB čtěte ve speciálu Bush v Praze
8. 6. Nejvyšší státní zastupitelství odebralo Čunkovu kauzu přerovskému žalobci Radimu Obstovi a přidělilo ji žalobci Arifu Salichovi do Jihlavy. Důvodem byla procesní chyba. ČSSD obvinila vládu, že snaží případ manipulovat. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká odmítla jakoukoli politickou objednávku.
8. 6. Soud vydal zatykač na podnikatele Tomáše Pitra, který nenastoupil do vězení k odpykání pětiletého trestu za daňové delikty. Pitr se zřejmě ukryl v cizině. Spoluodsouzený Miroslav Provod se pětiletému trestu nevyhnul a do vězení nastoupil.
20. 6. ČSSD poté, co neprosadila sněmovní diskusi o Čunkově případu, vyvolala hlasování o důvěře vládě. Topolánkův kabinet přežil, opozici scházely k jeho odvolání čtyři hlasy. 
23. 6. Na 30.000 odborářů demonstrovalo v Praze na Václavském náměstí proti vládní reformě veřejných financí, která podle nich ohrožuje lidi s nízkými výdělky, rodiny s dětmi a důchodce.
ČERVENEC
12. 7. Na 50 osobností, mezi nimi herci Jan Kačer či Táňa Fischerová, vyzvalo prezidenta Klause k podpoře vypsání referenda o umístění amerického radaru. Klaus v odpovědi varoval před populismem a iracionálními reakcemi. Jako prezident bude respektovat většinový výsledek, ať vznikne jakýmkoli způsobem.
18. 7. Parlament schválil odložení společných státních maturit. Poprvé budou studenty čekat až v roce 2010.
23. 7. Ministerstvo financí zažalovalo ČSOB u arbitrážního soudu v Paříži o téměř 27 miliard korun. Peníze žádá jako kompenzaci v souvislosti s očištěním IPB, kterou ČSOB převzala v červnu 2000 za symbolickou korunu. Ministerstvo zároveň odmítlo u soudu požadavek ČSOB na zaplacení 1,7 miliardy korun jako dlužné částky za transakce související s převodem IPB. 
31. 7. Odvolací soud po 13 letech osvobodil kurdského lékaře a podnikatele Yektu Uzunoglua. Zrušil březnový rozsudek, jímž byl odsouzen na dva roky podmíněně za vydírání cizince. Obžaloby z mučení dalších dvou mužů jej zprostil již prvoinstanční soud. V říjnu se lékaři za příkoří omluvilo pětašedesát osobností, mezi nimi i exprezident Václav Havel.
SRPEN
20. 8. Europoslanec Vladimír Železný dostal za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny dvouletý podmíněný trest a pokutu pět milionů korun. Proti rozsudku se odvolal.
21. 8. Reformu veřejných financí schválila sněmovna hlasy 101 z 200 přítomných poslanců. Vláda tak prosadila nejdůležitější balík zákonů od doby, kdy se ujala úřadu. Koalici pomohli bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka; naopak lidovec Ludvík Hovorka hlasoval proti. Koalice zvítězila i v opakovaném hlasování. Senát návrh schválil 19. září. Reforma od ledna 2008 mimo jiné změní daně, zavede poplatky ve zdravotnictví a škrty v některých sociálních dávkách.
Vřava v sále, bušení do stolů, reforma prošla
Jak se čekalo na Hovorku
29. 8. Zástupci asi 30 obcí ze sousedství vojenského újezdu Brdy založili Ligu starostů nesouhlasících s umístěním americké radarové základny v Česku.
ZÁŘÍ
3. 9. Premiér Topolánek odmítl spekulace médií o výměně některých ministrů. Vlastě Parkanové i Jiřímu Pospíšilovi vyslovil důvěru. Zastal se i ministryně školství Dany Kuchtové.
3. 9. Školská reforma přinesla změny výuky v základních školách pro první a šesté ročníky. Přestaly platit centrální osnovy. 
4. 9. Praha oficiálně deklarovala svůj zájem uspořádat letní olympijské hry v roce 2016.
12. 9. Jaroslav Bureš skončil ve funkci místopředsedy Nejvyššího soudu (NS). Ústavní soud (ÚS) vyhověl kompetenční žalobě, kterou proti jeho jmenování podala předsedkyně NS Iva Brožová. Bureš nemůže být místopředsedou NS, neboť není jeho soudcem - jeho přidělení ÚS před časem zrušil. Brožová potřetí zvítězila ve vleklém sporu s prezidentem Klausem a Burešem.
15. 9. V Praze demonstrovali policisté a další příslušníci bezpečnostních sborů proti dopadům nového služebního zákona.
16. 9. Expremiéra Miloše Zemana navštívil na Vysočině prezident Klaus. Probrali spolu mimo jiné i globální oteplování. Zeman posléze v médiích uvedl, že podporuje znovuzvolení Klause.
24. 9. Premiér Topolánek obvinil média z vydírání, korupce a msty. Prohlásil, že píšou na objednávku ČSSD. Uvedl i médii velmi diskutované užívání vozu Volvo jeho partnerky Talmanové. Paroubek nařčení odmítl a dění kolem premiéra označil za boj uvnitř ODS. 
24. 9. Prezident Klaus na konferenci OSN o změnách klimatu v New Yorku varoval před vysokými a rizikovými investicemi do boje proti globálnímu oteplování, o jehož hrozbách prý svědčí pouze spekulativní prognózy. Na jeho projev čeští vládní představitelé reagovali rozpačitě, ekologičtí aktivisté jej odsoudili. Již před tím se ministr životního prostředí Bursík či šéf ČSSD Paroubek obávali, že Klaus svým projevem poškodí autoritu ČR. 
26. 9. Protikorupční policie začala prošetřovat majetkové poměry expremiéra Stanislava Grosse. Veřejnosti se připomněl koupí a v říjnu následným prodejem akcií společnosti Moravia Energo. Podle médií na transakci vydělal desítky milionů korun. Mladá fronta Dnes uváděla, že za svůj podíl dostal 100 milionů korun.
Stanislav Gross a jeho finance
ŘÍJEN
2. 10. Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) potvrdil, že dostal od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) pokutu 9000 korun za to, že loni umožnil únik části údajů z takzvané Kubiceho zprávy. Zdůraznil však, že to nebyl on, kdo zprávu vynesl a předal.
3. 10. Ministryně školství Dana Kuchtová (SZ) podala demisi. Z resortu odešla po devíti měsících kvůli sporům o řízení evropských fondů. Prezident její demisi přijal 4. října.
16. 10. Po neúspěšných dvou kolech voleb se Česko vzdalo kandidatury do Rady bezpečnosti OSN ve prospěch Chorvatska.
23. 10. Americký ministr obrany Robert Gates v Praze hovořil o možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Česku a Polsku. Uvedl zároveň, že žádná americko-ruská dohoda se neobejde bez souhlasu české strany. Opozice, ale i zástupci vládních stran úvahy o Rusech na základně kritizovali.
24. 10. Ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice a jeho tři náměstci oznámili odchod od policie. Již dříve dostal dvě důtky a k dalšímu prošetření případu Kubiceho zprávy se rozhodlo vrátit také Nejvyšší státní zastupitelství.
29. 10. Premiér Topolánek představil pět priorit vlády: zdravé veřejné finance, moderní a efektivní stát, bezpečný občan v bezpečném státě, odstranění bariér a podpora vědy a vzdělanosti.
29. 10. Další aféru vicepremiéra a šéfa KDU-ČSL Čunka odstartovala Česká televize. Uvedla, že Čunek v 90. letech bral sociální dávky, i když měl na bankovních účtech 3,5 milionu korun. Údajně tak dostal od státu desítky tisíc korun. Čunek se hájil tím, že dávky bral v době, kdy nebyl ve vysoké politice, a měl na ně nárok. Část peněz na kontě jen spravoval, nebyly jeho.
LISTOPAD
1. 11. Jiří Čunek oznámil, že odstoupí z funkce prvního místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj. Jeho demisi přijal prezident 13. listopadu. Čunek odešel s tím, že nechce ovlivňovat znovu zahájené vyšetřování údajné korupce. Jihlavský státní zástupce Arif Salichov pak 20. listopadu již podruhé jeho stíhání zastavil (poprvé v srpnu). Nejvyšší státní zastupitelství rozhodnutí potvrdilo a Čunkova korupční kauza tím skončila.
6. 11. Jiří Čunek zůstal i po odchodu z vládních funkcí předsedou KDU-ČSL. Jeho vysvětlení nejasností kolem rodinných financí z konce 90. let členové širšího vedení strany přijali.
10. 11. V den výročí takzvané Křišťálové noci, protižidovského pogromu v nacistickém Německu, se v Praze střetly stovky pravicových i levicových radikálů. Zamýšlený pochod neonacistů Židovským Městem se díky policejním opatřením ale nekonal. Naopak mnoho lidí vyjádřilo odpor proti neonacismu, největšího shromáždění na Staroměstském náměstí se zúčastnilo na 2000 lidí.
V pražských ulicích už je klid
Radikálové v Praze
24. 11. Na žofínském kongresu ODS Mirek Topolánek adresoval dovnitř své strany otevřenou kritiku za mediální přestřelky, naopak pochválil práci své vlády.
28. 11. Prezident Václav Klaus se stal prvním oficiálním kandidátem pro volbu hlavy státu v příštím roce. Zákonodárci ODS jeho nominaci předali parlamentní volební komisi.
28. 11. Pražský odvolací soud osvobodil exministra informatiky Vladimíra Mlynáře. V kauze Testcom servis ho zprostil obžaloby a zrušil lednový rozsudek, který ho poslal na 5,5 roku do vězení.
PROSINEC 
4. 12. Prezident Václav Klaus na Hradě jmenoval Ondřeje Lišku novým ministrem školství. Stalo se tak v den, kdy zhruba polovina pracovníků v českém školství stávkuje. Klaus současně s tím povinoval Lišku, aby učitelům vysvětlil, že takové stávky nic nevyřeší.
4. 12. Jiří Čunek svým stranickým kolegům oznámil, že má zájem se vrátit do křesla vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Předsednictvo KDU-ČSL Čunka podpořilo a celostátní výbor strany posléze rozhodl o tom, že Čunka znovu nominuje do jeho vládních funkcí. Některým koaličním partnerům se však Čunkův možný návrat příliš nezamlouvá, a tak se o budoucnosti lidoveckého předsedy v Topolánkově kabinetu rozhodne až v roce 2008.
5. 12. Vláda čelila druhému hlasování o vyslovení nedůvěry. Topolánkův kabinet podpořilo 101 poslanců, proti němu hlasovalo 97 ze 198 přítomných poslanců.
11. 12. Ministryně obrany Vlasta Parkanová na mimořádné tiskové konferenci oznámila, že Česká republika nekoupí 199 obrněných transportérů Pandur, které měly nahradit zastaralé transportéry OT-64.
14. 12. Ekonom Jan Švejnar oficiálně oznámil svou kandidaturu na prezidenta. Nastal čas obrátit list za černobílým viděním světa, uvedl protikandidát Václava Klause.
Švejnar: Podpora KSČM je důležitá pro oba kandidáty
21. 12. Vstupuje v platnost rozšíření schengenského prostoru volného pohybu bez hraničních kontrol uvnitř Evropské unie. Dosud tvořilo Schengenský prostor 13 starých zemí unie s výjimkou Británie a Irska a dále ještě Norsko a Island. Nyní přibývají všichni noví členové unie z rozšíření roku 2004 kromě Kypru, který požádal o odklad vstupu. Z ČR se tak otevírají hranice do všech sousedních zemí.
