radar-cz-192-128.jpgHlavní událostí letošního roku v armádě bylo vyjednávání s USA o případném umístění radarové základny ve vojenském újezdu Brdy. Ve stínu radaru se proto mimo jiné ocitly rozpočtové škrty nebo neuskutečněné přezbrojení vojska transportéry Pandur.

To vše se událo pod vedením místopředsedkyně lidovců Vlasty Parkanové, která se jako vůbec první žena v českých nebo československých dějinách v lednu postavila do čela resortu. O několik měsíců později navíc Vlastimil Picek ve funkci náčelníka generálního štábu vystřídal Pavla Štefku.

V lednu, krátce poté, co vláda obdržela důvěru v parlamentu, premiér Mirek Topolánek oznámil, že USA požádaly vládu o zahájení rozhovorů o umístění radarové stanice v Česku. Ministerstvo obrany proto spolu s diplomacií začalo vyjednávat o dvou smlouvách, které mají stanovit rámec pro fungování radaru v Česku. Rozhovory by měly pokračovat i příští rok, kdy by také mělo být jasné, zda bude Praha s nabídkou Washingtonu souhlasit.

Radar rozděluje společnost

radar_usa_brdy_cirtek_ukazuje_192.jpgTéma radaru se stalo fenoménem, který společnost názorově rozdělil. Podle průzkumů veřejného mínění většina Čechů se záměrem vlády nesouhlasí. Jako nejhlasitější odpůrci se postupně vyprofilovali členové iniciativy Ne základnám. Podle nich radar například roztočí spirálu zbrojení ve světě.

Naopak jeho obhájci z řad vlády i armády tvrdí, že přispěje ke zvětšení bezpečnosti Česka. Obě strany se také rozcházejí v názoru na to, zda bude radar škodit zdraví lidí v jeho okolí. Armádní odborné studie to však kategoricky odmítají.

Kolik transportérů a od koho?

Dalším velkým tématem se na konci roku stalo odstoupení Česka od smlouvy s rakouskou firmou Steyr, která měla armádě celkem dodat 199 transportérů Pandur. Více než dvacetimiliardový obchod česká vláda v prosinci zastavila kvůli tomu, že Steyr podle ministerstva obrany neplnil závazky vyplývající ze smlouvy - nestihl transportéry dodat včas.

Vyjednávání o jedné z historicky nejvyšších armádních zakázek by mělo pokračovat v lednu. Podle spekulací tisku je možné, že se nakonec ministerstvo pokusí s rakouskou společností domluvit na odběru menšího počtu vozidel nebo na nákupu jiné techniky.

Transportéry nejsou jedinou armádní zakázkou, která se letos zpozdila. Armáda měla také do konce listopadu obdržet prvních 27 nákladních vozidel, která měla nahradit legendární "vétřiesky". Firma však vozidla nedodala a vojsko začalo uplatňovat finanční sankce vyplývající ze smlouvy. Ministerstvo však na rozdíl od transportérů smlouvu s kopřivnickým výrobcem vozidla nevypovědělo. Věří totiž, že první vozidla z celkem více než 550 kusů převezme příští rok v únoru.

Podobně jako dříve se i letos vojáci museli vyrovnat se snižujícím se rozpočtem, který činil asi 54 miliard korun. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) to bylo asi 1,56 procenta. Příští rok se však ministerstvo obrany bude muset smířit s ještě menším množstvím finančních prostředků. Vojsko sice bude mít v rozpočtu o několik set milionů korun více než letos, ve vztahu k HDP však finance klesnou na hranici 1,46 procenta.