Opoziční politici zpochybňují návrh vlády na majetkové vyrovnání státu s církvemi. Návrh předpokládá, že církevním řádům by stát vrátil třetinu majetku. Dvě třetiny pak má tvořit finanční náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. Včetně úroků by tak církvím stát zaplatil dohromady asi 270 miliard korun. Zákon má začít platit od roku 2009 (více čtěte ZDE).
Expert KSČM na církevní problematiku Vladimír Koníček dnes k návrhu předložil hned několik kritických připomínek. Církve přišly podle Koníčka o nejvíce svého majetku při pozemkových reformách před rokem 1948, takže v únoru 1948, kdy se vlády zmocnili komunisté, měly například už jen něco málo přes 5000 hektarů pozemků. "Ne Gottwald, ale Masaryk a Beneš zabrali majetek církvím," tvrdí poslanec.
Podle Koníčka není vůbec jasné, jaký majetek by se měl církvím vracet. Poukázal na to, že církve měly většinu majetku pouze ve správě a nikdy ho nevlastnily. Nesměly s ním také bez souhlasu státu nakládat. Dokazují to podle něj analýzy historiků.
Jestliže by se církve měly na základě zákona o majetkovém vyrovnání vzdát všech dalších požadavků vůči státu, pak by měla katolická církev ukončit všechny majetkové spory se státem. V této souvislosti by Koníčka zajímalo, zda je i sporný Svatovítský chrám součástí majetkového vypořádání.
Čísla neodpovídají realitě, říká Koníček
Koníček dnes rovněž zpochybnil částku, o které se hovoří jako o odhadu ceny původního církevního majetku, a 83 miliard korun, které by stát církvím splácel po dobu 60 let jako náhradu za majetek, který nelze vrátit. Nejasný je podle něj také způsob úročení této částky. Kdyby se úročila 4,85 procenty a splátky odesílaly počátkem roku, pak by podle jeho výpočtu činila celková částka zhruba 245 miliard korun. V případě, že by se odesílaly koncem roku, pak by šlo asi o 256 miliard korun. Vláda ale uvedla, že bude celková částka činit 270 miliard korun.
Dohoda, ke které společná vládní a církevní komise dospěla, je podle Koníčka výhodná především pro církve. Výhodný je úrok, délka splácení 83 miliard i dvacetiletá lhůta, po kterou ještě bude stát církve finančně podporovat.
"Okázalý" způsob, jakým byla dohoda o vypořádání majetku státu s církvemi zveřejněna, považuje Koníček za předvolební akt a úlitbu lidovcům za to, že v nadcházející prezidentské volbě dají své hlasy Václavu Klausovi, který bude křeslo na Pražském hradě obhajovat. Koníček poznamenal, že on bude volit Klausova protivníka ekonoma Jana Švejnara.
Sobotka: Náhrada by měla být vyplacena jednorázově z privatizace
Vládní návrh dnes kritizoval také stínový ministr financí za ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle toho je pro stát a daňové poplatníky krajně nevýhodný. "Šedesátiletý splátkový kalendář zvolila Topolánkova vláda evidentně jen proto, aby během svého funkčního období nemusela před občany nést rozpočtovou odpovědnost za přijaté politické rozhodnutí. Proto raději přesouvá plnění nového závazku vůči církvím na příští vlády v horizontu budoucích 60 let," napsal do redakce iHNed.cz Sobotka.
Podle stínového ministra existuje mnohem úspornější řešení. Jak by situaci řešil Sobotka? "Stát by na poskytnutí finanční kompenzace (výše částky by mohla být i nižší než 83 miliard korun, tato částka byla stanovena bez účasti ČSSD) mohl použít výnosy z připravované privatizace jiného státního majetku. Bylo by to logické i symbolické. Náhrada by církvím byla vyplacena jednorázově či maximálně během dvou let. Stát by tak ušetřil desítky miliard korun, jež bude jinak muset v příštích šedesáti letech zaplatit na vysokých úrocích," uzavírá Sobotka.
