I druhá volba prezidenta České republiky na Pražském hradě byla provázena značným napětím a podezřelými zákulisními tahanicemi, konstatuje dnes rakouský tisk, který věnuje znovuzvolení Václava Klause velkou pozornost.
Der Standard zdůrazňuje, že ve srovnání s první volbou se tentokrát dostaly do popředí jasné politické požadavky. Zejména komunisté jednoznačně spojili svůj postoj s otázkou chystané americké radarové základny. Protože ale zelení jejich odpor vůči základně nepodpořili, odepřeli komunisté v rozhodující chvíli svou podporu kandidátovi zelených Janu Švejnarovi. Klaus a ODS vysílali v poslední době velmi vstřícné signály vůči křesťanským demokratům a to zřejmě rozhodlo o jejich většinové podpoře pro staronového prezidenta. Definitivní rozhodnutí však přinesl "přeběhlík" Evžen Snítilý, který se postavil proti stranické linii sociálních demokratů a hlasoval pro Klause. Jeho postup se však stal příčinou nejdivočejších spekulací a dohadů, píše Der Standard.
Setrvání Klause na Pražském hradě po dalších pět let předcházel těžký porod, píše Die Presse. Také tento list považuje za klíčovou změnu postoje poslance Snítilého a konstatuje, že vyvolala okamžitě obvinění z vydírání a korupce ze strany ČSSD. Nominaci Jany Bobošíkové, kterou označuje za "ultranacionalistku a nepřátelskou vůči Německu", hodnotí deník jen jako taktický manévr. Ten měl podpořit požadavky komunistů, kteří žádali přísliby odmítnutí radaru, neútočení ze strany ČSSD a stejného přístupu Švejnara ke všem stranám. Zelení, jejichž ministr zahraničí Karel Schwarzenberg radar podporuje, však odmítli.
Truchlohra na hradě nakonec přinesla happy end přece jen Václavu Klausovi, napsal Kurier. Výsledek však vyvolal spoustu dohadů o možné korupci, kupování hlasů, vyhrožování a vydírání. Není divu, že s ohledem na tyto nedůstojné okolnosti požaduje dnes většina českých občanů přímou volbu prezidenta, konstatuje list.
Reakce ze Slovenska
Po zvolení staronového prezidenta Václava Klause zůstala oběma hlavním soupeřícím stranám, ODS a ČSSD, na rukou špína. Češi si po první volbě zapamatují hlasování o hlavě státu jako zřejmě nejvýraznější parlamentní frašku od vzniku samostatného státu, napsal dnes slovenský list Pravda v komentáři k volbě českého prezidenta. "Pokud si český volič promítne, co všechno doprovázelo prezidentskou volbu, může si položit otázku: Když na veřejnost v tomto případě vyplavaly na povrch takové nechutnosti, co se asi děje za dveřmi politiků, jak rozhodují, kšeftují při jiných věcech," konstatoval deník.
"Hlavním trumfem i slabinou Klause je minulost," zhodnotil prezidenta list Sme, který věnoval volbě české hlavy státu stejně jako Pravda celou zpravodajskou stranu. Podle Sme byla volba Klause logická - kromě Václava Havla je jediným mezinárodně známým českým politikem a kromě toho asi také jediným domácím politikem s nezpochybnitelným charizmatem.
Klaus má podle deníku nepopiratelnou zásluhu na poměrně slušné ekonomické transformaci nebo na hladkém rozdělení federace. Nese ale i hlavní zodpovědnost za chyby transformace a za zbytečně vysokou cenu, kterou za ni Česko zaplatilo. Chyby si přitom stále nedokáže přiznat.
Německý tisk píše
Především průtahů a půtek kolem pátečního znovuzvolení Václava Klause českým prezidentem si všímá dnešní německý tisk. Kromě Süddeutsche Zeitung vycházejícího v Mnichově a regionálního saského listu Sächsische Zeitung však deníky o české prezidentské volbě informují jen převzatými agenturními zprávami.
Süddeutsche Zeitung zdůrazňuje, že konzervativně-liberální politik byl zvolen po několikadenních sporech a zdržování velmi těsnou většinou jen díky přeběhlíkovi z řad ČSSD, poslanci Evženu Snítilému. Volba byla kvůli skandálním průvodním okolnostem terčem ostrých výhrad, konstatuje jeden z nejvýznamnějších německých deníků. List rovněž píše, že Snítilý a další senátoři naklonění Klausovi dostali v posledních dnech výhružné dopisy i náboje do pistolí. Druhý tábor si zase stěžoval na masivní nátlak ze strany ODS nebo na snahu o jejich uplacení vysokými částkami, zaznamenal Süddeutsche Zeitung.
Václava Klause deník charakterizuje jako známého kritika procedur a struktur Evropské unie a jako ostrého kritika obhájců ochrany klimatu. Připomíná však také, že Klaus patřil už v roce 1989 mezi hlavní osobnosti převratu. Deník Sächsische Zeitung kromě toho podrobněji komentuje "taktickou hříčku" KSČM, která se pokusila převzít režii volby nasazením své kandidátky, "ultranacionalistické a Němcům nepřátelské" poslankyně Evropského parlamentu Jany Bobošíkové. Komunisté to však prý udělali jen proto, aby "zvýšili svou cenu na trhu". "Sociální demokraté a zelení měli patrně otevřeně odmítnout projekt umístění radarové stanice pro plánovaný americký protiraketový štít v Česku. Tím ale soudruzi kousli do žuly. Jmenovitě Zelení, jejichž ministr zahraničí Karel Schwarzenberg radarovou stanici podporuje, se nechtěli od KSČM nechat vydírat," píše list.
