Žebříček vysokých škol: Nejlepší učitelství je na Univerzitě Karlově

Výjezd do ciziny
(zdroj: fakulty)

Pořadí

Expertní porota: plno oslovených analytiků a expertů na vzdělávání odmítlo odpovědět

Martin Ševčík, ZŠ Londýnská, Praha
K žebříčku fakult toho opravdu nemohu mnoho říci, protože mám osobní zkušenosti z činností pouze fakult v Pardubicích, Českých Budějovicích, Praze a Brně. A toto pořadí je pro mne i žebříčkem u těchto čtyř. O práci fakult v Plzni, Liberci, Ústí nad Labem mám opravdu jen střípky a nebylo by slušné je sestavovat do žebříčků.

Hana Stýblová, Asociace základního školství
Co se týká primární pedagogiky mám dobrou zkušenost s Českými Budějovicemi. Fakulty se v poslední době velmi snaží, promyšlená příprava je v Ostravě.

Stanislav Štech, katedra psychologie, UK-PedF v Praze
Máte-li na mysli "pedagogiku" jako souhrn pedagogických kurzů a výcviků v přípravě učitelů, pak musím nutně silně diferencovat. Např. pokud jde o přípravu učitelů pro 1. st. ZŠ (primární pedagogika), výbornou úroveň mají podle mého soudu PedF Ostravské univerzity a PedF UK v Praze (důvodem je spojení velmi solidního výzkumu s experimentováním a hledáním alternativ). Pedagogická příprava učitelů pro vyšší stupně škol je na solidní úrovni vždy hlavně díky některým kurzům a osobám (akademickým pracovníkům). Někde je silnou stránkou tzv. reflektivní praxe (UHK, UTB), jinde kvalitní badatelská práce, která se však ne úplně dostatečně promítá do výuky (UK PedF v Praze). A tak bych mohl pokračovat u řady dalších fakult vyzdvižením některých postupů, metod, kurzů atd. Jako celek jistě není příprava učitelů nikde bez kazu. Na druhou stranu musím upozornit na skutečnost, že kvalita absolventů není zdaleka jen odrazem kvality přípravy na fakultě. Ta má své specifické funkce, které veřejnost (i učitelská ve školách) nezřídka ignoruje.
Např. rozvíjet kultivovanost (např. uvažovat v alternativách), citlivost na určitá témata a pro teorii, dovednost nepodlehnout prakticismu a umět ho kriticky analyzovat apod.

Ondřej Hausenblas
Fakulty mívají zlou nebo lepší pověst podle toho, jak se tam zachází se studenty, jak inteligentně mají napsané sylaby, z čeho se studium určitého oboru skalda a co vynechává, i co o fakultních kursech pro učitele z praxe vypovídají účastníci, jak jejich kursy sedí pro učitelské využití. Když je zpráva o fakultě dobrá, obvykle se týká jednoho, dvou vyučujících, v nejlepších případech dvou celých kateder, ale nikdy není možné mít spravedlivou povědomost o celé fakultě bez výzkumu.
V případě učitelských fakult to bude ještě těžší, protože tam se u nás nedokáží ani odborníci, ani politici dohodnout, co je vlastně kvalitní vzdělání a k čemu má učitel děti vést. Ředitelé škol tomu taky rozumí každý jinak. Nepochopení a odpor vůči rámcovým programům vzdělávání a vůči probíhající kurikulární proměně je masivní. A na to, jak dobře vyučovat, není vůbec společný názor. Tak podle čeho by se daly ty fakulty vlastně hodnotit?

Jiří Dvořák, ředitel ZŠ Liberec, Lesní
JČU - ČB - FP - nemáme zkušenosti s absolventy
MU - FP - nemáme zkušenosti s absolventy
Ostravská univerzita - FP - nemáme zkušenosti s absolventy
TUL - FP - výborně připraveni vyučující cizích jazyků, chemie, slušně 1. st., jinak velmi konzervativní přístup ke studentům - značné rozdíly v úrovni absolventů
UHK - FP - vysoká úroveň v oblasti znalostí, dovednosti v oblasti
UJEP - FP - celkově slušná úroveň, výborná M, F, Ze, - v úrovni absolventů menší rozdíly
UK - FP - celkově slušná úroveň, výborná M, Ch, Př, Ze, - v úrovni absolventů menší rozdíly, snahy o inovace
UPOL - FP - podle mého názoru nejlepší úroveň, patrné snahy o inovace, kontakt se školami

Zdeněk Burýšek, ředitel ZŠ Lysice
Já bych se vyjádřil jen k těm univerzitám, se kterými mám zkušenost, tedy jejichž absolventi nastoupili na naši školu a nebo jsem se s nimi nějak setkal.
Na první místo bych dal UP Olomouc, druhé místo MU Brno a na třetí místo UJEP Ústí nad Labem. Je to jen zkušenost s absolventy, dokonce z UJEP jen s jedním absolventem, tedy žebříček se dělá velmi těžko, je subjektivní a málo reprezentativní z mé strany. Ostatní univerzity, případně jejich absolventy neznám.

Karel Rýdl
Takto udělat žebříček pracovišť je strašně zavádějící, protože každé z nich má své přednosti a zápory. Proto, abych někoho nepoškodil, zachovám se odpovědně a sdělím toto: Nejlépe vzhledem k potřebám a cílům společnosti je vyučována pedagogika na FF Univerzity Pardubice, potom na PF UPOL, PF ZČU a PF Ostrava a PF UK Praha(primární stupeň). Snaží se Brno (PF).

Jana Hrubá, šéfredaktorka Učitelských listů
Vzhledem k zaměření časopisu Učitelské listy s podtitulem "pro příznivce změn" mohu hodnotit pedagogické fakulty podle toho, jak připravují studenty na to, co je ve školách v období kurikulární reformy čeká. Bohužel na většině z fakult je to závislé na osobnostech jednotlivých pedagogů a jejich kladném vztahu k transformaci vzdělávání. Tam, kde takoví lidé jsou, objevují se ve studijních plánech předměty, které vyzbrojují absolventy potřebnými dovednostmi. Obvykle mají jejich studenti také více praxe ve školách, někde i klinický semestr nebo dokonce ročník (Fakulta humanitních studií University Pardubice). Bývá pravidlem, že tyto přístupy volí častěji katedry primární pedagogiky než katedry oborové. Tam bývá výuka více zaměřená odborně na úkor pedagogiky a psychologie. Kvalitu celých fakult z tohoto hlediska posuzovat nelze. Dobrým ukazatelem je zaměření publikační činnosti pedagogů těchto fakult jak v odborném tisku, tak ve sbornících z konferencí. Volba témat napovídá mnohé.
Problémem pedagogických fakult je také to, že většina studentů už v průběhu studia prohlašuje, že učit nebude a nechce. V jednom z výzkumů (Pavel Kuchař, FSV UK) se před několika lety ukázalo, že pedagogická fakulta je jejich druhá nebo třetí volba - původně chtěli studovat docela jiný obor. Spokojují se s celkem snadným získáním titulu magistr a vykonávají pak jiná povolání. Častěji v oboru zůstávají absolventi učitelství 1. stupně nebo mateřských škol.
Ze svého speciálního hlediska dobré přípravy absolventů na školu v období transformace bych kladně hodnotila některé katedry PedF Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity Brno, Univerzity Palackého Olomouc, Ostravské univerzity, Univerzity Hradec Králové a Technické univerzity Liberec. Do žebříčku bych navíc určitě zařadila na přední místo FHS Univerzity Pardubice. Někteří absolventi těchto fakult patří k nadějím českého školství.

Ondřej Šteffl, Scio
Je to podle mě regionální záležitost, za oborem učitelství se nechodí. Kdo žije v Českých Budějovicích, tak tam i studuje a pak pracuje.

Hana Košťálová, Kritické myšlení
Přemýšlím, jestli jsem schopná se k anketě vyjádřit. Mám informace spíš jen o jednotlivých lidech, kteří na fakultách pracují, a většinou vím o těch, kteří jsou něčím zajímaví. Ale žádná fakulta a myslím, že ani moc jednotlivé katedry nejsou tak kompaktní, abych se odvážila říct, že tam a tam je to dobré. Třeba v Plzni je zřejmě dobrá primární pedagogika a didaktika matematiky, ale o dalších nic nevím (řekla bych, že to znamená, že se tam nic moc neděje, ale nemusí to tak nutně být). Podobně na PedF UK se velmi snaží katedra primární pedagogiky (ta je asi jedna z nejlepších v ČR), katedra primární matematiky, snad i katedra občanky. Přidává se i katedra českého jazyka a literatury, ale jsou tam velké rozdíly mezi jednotlivými vyučujícími. Někteří se cítí povolaní jen a jen k češtinářské odbornosti a ignorují to, že učí budoucí učitele, jiní celkem úspěšně hledají rovnováhu mezi oborovou odborností a pedagogikou. V Olomouci asi funguje dobře katedra pedagogiky a psychologie, naopak v Praze mají kadedry pedagogiky na PedF i na FF UK spíše horší pověst. No a velmi obdobně to funguje i na dalších fakultách, o kterých vůbec něco vím. Jak o tom píšu, tak vidím, že opravdu nemůžu na Vaši anketu odpovědět, vždy by to bylo málo informované, zkreslující.

Jakékoli dostupné hodnocení absolventů Vaší školy či výsledky průzkumu mezi nimi.

Zajímá nás:

a) kolik procent absolventů po šesti měsících od ukončení školy dál
pokračuje v oboru (buď pracují, nebo studují v oboru postgraduálně či na jiné,
např. zahraniční škole)

b) jak absolventi hodnotí v průzkumech svou spokojenost
s fakultou

c) jaký je jejich průměrný plat po pěti letech od ukončení školy

PF Univerzita Hradec Králové
V roce 2006 jsme organizovali rozsáhlé šetření situace našich absolventů (osloveno bylo 4000 absolventů z let 1990 - 2005). Otázky byly kladeny poněkud jinak, z ýsledků vybíráme:

Bezprostředně po absolvování 56% absolventů nastoupilo do nového zaměstnání, 19% pokračovalo v dosavadním zaměstnání, tj. 75% ihned pracovalo. 4% absolventů bezprostředně zahájila další studium.

Souvislost jejich současného zaměstnání s absolvovaným oborem: 69% rozhodně ano, 14% spíše ano, tj. u 83% koresponduje zaměstnání s absolvovaným oborem. 50% přitom využívá nepedagogickou složku vzdělání, 61% pedagogickou složku, 71% těží z toho, že má vysokoškolské vzdělání. 78% absolventů učitelských oborů bylo někdy po absolutoriu nebo stále je v této profesi zaměstnáno. Z těch, kteří v současnosti neučí, v minulosti se této profesi věnovalo 37% absolventů. 45% současných neučitelů je připraveno se k profesi vrátit, pokud se podmínky změní.
Hlavní důvody rezignace na zaměstnání ve školství: 42% uvedla nedostatečné finanční ohodnocení, 41% výhodnější nabídku na jinou práci.
Zájem o rozšíření kvalifikace má 54% absolventů, většinou rozšíření o působilost učit na jiném stupni nebo druhu škol.

PF Masarykova univerzita
Fakulta nedělá vlastní průzkum mezi absolventy s časovým odstupem, na úrovni MU probíhá šetření v aktuálních absolventských ročnících: mohu Vám tedy poskytnout pouze informace blízké Vašim otázkám - při ukončení studia tedy:

- 43,3% studentů již ví, kam půjde pracovat, 14,3 již pracuje, 29% chce jít pracovat, ale ještě neví, kam nastoupí, 13.4% uvádí jinou možnost, z nich např. 29% zamýšlí pokračovat v doktorském studiu na MU, 19 % chce další (ne doktorské) VŠ studium, 35% plánuje pobyt v zahraničí.
- z těch, kteří již pracují - pro 49.2 % bylo poměrně snadné najít zaměstnání, - 85.9 % pracuje v institucích veřejného sektoru, - 74,2 % pracuje v oboru, který vystudovali, 14.8 % v oborech blízkých
- průměrný hrubý nástupní plat - 14 590,- (dolní hranice 13 842, horní hranice  15 338) -77,6% hodnotí své zaměstnání jako velmi nebo spíše perspektivní
- při celkovém hodnocení studia uvádí 11.5 % velmi spokojen, 48.8 % spíše spokojen, 32.3 % něco mezi, 6% spíše nespokojen, 1.4% nespokojen.

Tyto hodnoty odpovídají celkovému průměrnému hodnocení všech fakult MU.

PF Univerzita Karlova
73 % absolventů se uplatní přímo v oboru, který vystudovali, tj. jako učitelé na základních a středních školách. Z nich 10 % pracuje na manažerských postech (ředitel školy). 27 % absolventu pracuje mimo vystudovaný obor, ale v oborech, které určitý způsobem s pedagogikou úzce souvisejí:

Zdravotnictví (logoped) - 5, 1 %, Vzdělávání dospělých - 3,6 %, v mediích - 3,6 %, jako pracovníci na VŠ - 4,9 %, v neziskovém sektoru - 2 %. Klíčové však není, jestli do škol nastoupí, ale kolik jich tam po 2 letech zůstane. Fakulta provádí hodnocení v průběhu studia, byla zaznamenána většinou spokojenost studentů.