Armáda podle informací serveru týdeníku Euro nakoupí 107 transportérů Pandur od rakouské firmy Steyr.
Příští týden ministerstvo obrany také podepíše se zbrojovkou memorandum, jehož obsahem bude dohoda na pokračování výroby a testů obrněných vozidel. Původně vojsko mělo koupit 199 transportérů. Vláda však loni na konci roku smlouvu za více než 20 miliard vypověděla kvůli tomu, že firma nestihla dodat první vozidla včas.
Otázkou je, jestli se teď změní cena
Ministerstvo obrany informaci o tomto obratu v jednání nepotvrdilo, ani nevyvrátilo. V prohlášení uvedlo, že záležitost zatím ponechá bez komentáře. Podobně zní i reakce mediálního zástupce Steyru Jana Piskáčka: „Nadále platí, že se nebudeme k průběhu jednání vyjadřovat.“
Krach armádní zakázky desetiletí, čtěte ZDE
Server Euro Online také uvedl, že by se měl omezit počet modifikací transportérů z 19 na šest. Dodávky mají být zahájeny bojovými modifikacemi, kterých už je vyrobeno 17, a u nichž se původně plánovalo 63 kusů s dodáním v letech 2007 až 2009, uvedl server. Další varianty transportérů by se měly vyrábět a dodávat postupně až do roku 2012.
Otazník podle serveru zůstává nad cenou transportérů. U bojových vozidel se údajně určitě nezmění. U speciálních verzí však snížením velikosti výrobní série může dojít k navýšení ceny.
Média o snížení počtu transportérů spekulovala již delší dobu. Také náměstek ministryně obrany Martin Barták, který s rakouskou firmou vyjednává, již dříve naznačil, že vojsko odebere menší počet transportérů. Řekl, že armáda by pro mírové mise, ve kterých působí, mohla požadovat asi 100 kusů. Vláda nedávno stanovila, že čas pro rozhovory se Steyrem je do 5. března.
Původní spekulace se naplňují
Celou transakci s firmou Steyr doprovázejí značné spekulace. Hovořilo se zejména o tom, že v pozadí vypovězení smlouvy může být i jiný než oficiálně uvedený důvod: že totiž ministerstvo obrany kontrakt vypovědělo proto, aby při dalších jednáních se zbrojovkou mohlo slevovat, a tak vyjednat koupi menšího počtu strojů. Tento scénař se, zdá se, naplňuje.
Dvacet miliard je totiž pro snižující se armádní rozpočet příliš mnoho, stejně jako původních 199 kusů pro vojáky.
Obecně platí, že armádě chybějí peníze, na projekty, které si naplánovala v minulých letech, postrádá šest miliard. A právě dvacetimiliardová zakázka na 199 pandurů, kterou podepsal v křesle ministra obrany Karel Kühnl (US), byla jednou z nejvýraznějších finančních zátěží na další roky.
Za rozhodnutím ministerstva obrany domluvit se Steyrem může být však i další důvod: hrozba mezinárodní arbitráže. Zbrojovka Steyr je totiž na zakázce pro českou armádu existenčně závislá. A navíc by právní kroky po vypovězení zakázky musela podniknout už jenom z důvodů zachování reputace.
Možnost, že se americký zbrojní gigant General Dynamcs může chtít soudit, nedávno připustilo i ministerstvo obrany. "Právní postavení České republiky v případném sporu je hodnoceno jako dobré, přesto ne zcela bez rizik," uváděl dokument, který resort předložil koncem ledna do vlády.
Kolik transportérů vlastně armáda potřebuje
Pochybnosti, zda armáda obklopená spojenci potřebuje dvě stovky dvacetitunových obrněnců, byly vznášeny již od jara 2005, kdy vláda Stanislava Grosse (ČSSD) nákup schválila.
Drtivá většina transportérů by se mohla uplatnit jen při obraně českého území. Jejich využití v zahraničních misích je omezená. Například pro potřeby armády v Afghánistánu si ministerstvo obrany nedávno raději pořídilo osm lehkých obrněných vozidel za čtvrt miliardy (polovinu dodá italská firma Iveco, jež patřila k neúspěšným uchazečům o zakázku, kterou vyhrál Steyr). Využití pandurů by přicházelo v úvahu pouze v Kosovu. Ani tam by jich ale nebylo za potřebí více než třicet.
