080331-04a.jpgPremiér Mirek Topolánek neměl v pátek dobrý den: jeho úvodní slovo na jednání s odboráři a zaměstnavateli znamenalo zároveň okamžitě konec schůzky tripartity.

"Plivete mi do ksichtu," řekl podle odborářů Topolánek. Nelíbilo se mu, jak se odboráři stavějí k zrušení stravenek. Vzápětí se omluvil "za formu, nikoliv za obsah" a vyzval odbory k návratu za jednací stůl. "Neuhýbám, jsem tvrdý. Ale nikomu vědomě neubližuji," řekl Topolánek v sobotu dopoledne HN v rozhovoru o svém stylu, nervech a chování.

Topolánek: Smlouva o radaru je hotová - čtěte ZDE

Topolánek: Musíme uznat Kosovo. Hned. - čtěte ZDE 

HN: Kdysi jste ve sněmovně při interpelacích prohlásil, že byste chtěl dosáhnout dokonalosti Miloše Zemana a pozurážet úplně každého. Jste spokojen, že se vám to již zřejmě povedlo?

Za prvé, ještě se mi to zdaleka nepovedlo. Byla to navíc samozřejmě nadsázka.

Nedávno jsem viděl interpelace v Kanadě. To snad ani nemůžu pro čtenáře HN reprodukovat v češtině. Řvou po sobě: lžeš, kradeš, vypadni ze sálu. Je to ale hra: jakmile to skončí, nezanechá to na těch lidech stopy. Já na věcnou otázku odpovídám vždycky věcně a velmi korektně. Na sprostou a urážlivou se snažím neodpovídat stejně, ale sem tam ta věta s velkou nadsázkou je.

HN: Odborářům jste řekl, že vám "plivou do ksichtu". To není anglosaský styl. Co vás tak vytočilo?

To nebylo vytočení, žádná přehnaná emoce. Tripartita vůbec neplní svoji roli. Vláda něco předkládá a zaměstnavatelé nebo zástupci zaměstnanců to trhají na kusy. Pokud jsem měl pochybnosti, po stravenkách mám jistotu. Jednám se slepými a hluchými.

Koho ti lidé vlastně reprezentují? Na straně odborů sedí zástupci deseti procent zaměstnanců a permanentně vystupují proti jejich zájmům. A na straně zaměstnavatelů sedí hlavně velké podniky s velkými odbory.

A já jim v pátek řekl, že není možné, aby ze mě opozice a média dělala lháře. A přitom jsou to odbory, které lžou svým členům, a zaměstnavatelé, kteří umožňují pomocí stravenek šedou ekonomiku. A stejné argumenty, které odbory přinesou na tripartitu, pak používá ČSSD v parlamentu.

HN: To, že odbory mají blíž k ČSSD než k vám, je asi přirozené...

...ale to je chyba! Vždyť oni reprezentují deset procent zaměstnanců. Zajímavá věc u těch stravenek: nejhorší podmínky u příspěvku na stravu mají podniky s těmi nejsilnějšími odbory. A nejlepší stravenky naopak ti, kde ani odbory nejsou: banky, pojišťovnictví.

HN: Dobře, ale proč vám tím někdo "plive do ksichtu"?

Kdyby o vás osobně někdo denně psal, že jste podvodník, co si nakradl na stravenkách, bránil byste se. Musím nějak reagovat.

HN: A proč se pak omlouváte?

To bylo za formu, nikoliv za obsah. Oni nejsou zvyklí, že jim někdo říká pravdu, prostě, to, co nechtějí slyšet. Že nikoho pořádně nereprezentují a jen blokují jakýkoliv pozitivní záměr vlády. Ve chvíli, kdy je největším problémem země nedostatek pracovních sil. Chápu, že je to pro ně nezvyklá forma. Pro ministry mé vlády ne.

HN: Jak po pátku chcete vysvětlovat, že nálepka "hulvát Topolánek", která vám vadí, není pravdivá?

Každý vám potvrdí, že když se se mnou jedná korektně, jsem velmi slušný a korektní člověk.

HN: Každý asi ne.

Jsme v situaci, kdy dva roky držím za nitky tohle velmi křehké uspořádání, aby tu vůbec byla nějaká vláda. Určitě to chce železné nervy, přímost a tvrdost. Nikomu jsem za tu dobu vědomě neublížil a nikoho neurážel. Uráží mě nekorektnost, když někdo útočí na mou integritu a rodinu. Všechny výroky připisované mému hulvátství jsou buď privátní, nebo se týkají mé vnitřní integrity.

HN: Mohl bych vám citovat všechny ty věty: "komentátoři, politologové a podobní idioti..." Přitom musíte prožívat jedno z nejúspěšnějších období života. Co se s vámi stalo?

Nic se nestalo. Jsem prostě takový. A budete si muset na to zvyknout. Můj život nebyl žádná selanka, byl jsem na vojenském gymnáziu, sedm let jsem fáral... Nečekejte ode mě pražské salonní manýry. Jdu do všeho čelem, jsem tvrdý, možná drsný. Ale neubližuji vědomě a nestříkají mi nervy.

080331-04a.jpg

HN: Chápu, že se vás dotýkají ataky na rodinu a vnitřní integritu. Ale co jste v téhle funkci čekal?

Nic. Mně to nevadí. Když se někdo otřel o dceru Billa Clintona Chelsea, prezident USA říkal, že tomu novináři rozbije hubu. To já nikdy takhle přímo neřekl, jen jsem to naznačil. Jsem takový. Tady přece existuje reálné ohrožení demokratického vývoje, jsou tu lidé, kteří populisticky ustupují od všech věcí, které jsme od listopadu získali. A já jsem, ať se vám to líbí nebo ne, určitá hráz. Pro tuto dobu je takový politik nutný.

HN: Žijeme ale přece v nejbezpečnějším, nejklidnějším a nejbohatším období našich dějin.

Mluvil jsem o tom nedávno s Šimonem Perésem, který říkal: kromě lánů obilí, abychom nakrmili žaludky, musíme zasadit lány růží a ty musíme stále zalévat: svobodu, nezávislost, lidská práva. A já jsem ten, kdo drží kropící konev. A každou tu věc budu bránit.

HN: Situace u nás není taková, aby mohl premiér své úlety omlouvat tím, že je pod tlakem.

Já nic pod tlakem nedělal, já přišel na tripartitu a normálně jsem je seřval. Pokud se jich to dotklo, omlouvám se. A nechci po vás, aby se vám líbil můj styl, ale jde o podstatu. Chci jen, aby se lidi měli líp.

HN: Proč musíme z televize poslouchat, jak premiér při prezidentské volbě nadává: "To je svobodná volba? To jděte do prdele všichni"?

To byla zcela cílená věta, chtěl jsem, aby ji slyšeli všichni. 95 procent lidí u televize mělo stejný názor jako já.

HN: Už i vaši spolustraníci vám říkají, že byste se měl klidnit.

Každý přece má své ambice. Mečiarovu stupnici "přítel - nepřítel - koaliční partner" jsem doplnil o "soukmenovec". Snesu ale boj na víc bojištích. Před volebním kongresem to v ODS začíná kvasit, tak čtu tyhle výroky.

HN: Vy máte vůbec zajímavé vzory, na něž se odvoláváte: Mečiar, Zeman, Landa...

To si děláte legraci. Některé Landovy písničky mám rád, vám se líbit nemusí, ale zrovna písnička Forbes je o nešťastníkovi, co hraje na automatu a ztrácí lidskou důstojnost. Já navíc o nikom neřekl, že je hovado. Citoval jsem, že "každé hovado má svůj strop". A dodal jsem: a vy ho nemáte, pane poslanče. Skutečně mě rozčílit se povede v jednom ze sta případů.

Výroky připisované mému hulvátství jsou buď privátní, nebo se týkají mé vnitřní integrity, tvrdí premiér.