Čas dožití, který představuje průměrnou délku života lidí, kteří se v daném roce narodí, je ovlivněn zdravotním stavem, životními podmínkami, úrovní medicíny, ekonomickým rozvojem, válečným stavem a dalšími okolnostmi.
Loňský rok byla naděje dožití pro šedesátníky 18,2 roku - průměrně se tedy mohli podle statistiků dožít 78,2 roku. Šedesátnice měly podle České statického ústavu před sebou v průměru 22,3 roku. Jejich průměrný věk by tak mohl dosáhnout 82,3 roku.
Za posledních devět desítek let se střední délka života výrazně prodloužila. Od dob pádu Rakouska-Uherska se až po dnešek prodloužil¨průměrný věk mužů o více než 26 let a u žen o víc než 30 let. V roce 1920 měli muži šanci žít 47,1 roku a ženy 49,6 roku.
Největší skok nastal ve 20. letech, kdy se střední délka života protáhla u mužů o sedm a u žen o více než osm let. Ve 30. letech "přibyly" další tři roky. Válečná a poválečná léta znamenala prodloužení života o více než pět let. Prodloužení o více než pět let u mužů a o více než šest let u žen nastalo v 50. letech.
V 60. a 70. letech se věk "zmrazil". Od té doby se muži dožívají v průměru sedm let a ženy o necelé čtyři roky více.
Prodlužování života považují odborníci za dobrou zprávu. Mnozí senioři se navíc chovají aktivněji než jejich předci. Sportují, vzdělávají se i řídí firmy. Výzkumníci, lékaři a další experti se snaží nyní najít recept na to, aby lidé žili co nejdéle bez zdravotních potíží a omezení.
