Aktivisté: Soužití Čechů a Romů se nelepší, bují "anticikanismus"

Členové sdružení Dženo či Grémia romských regionálních představitelů to uvedli při příležitosti Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna.

Mezinárodní den Romů se slaví od roku 1990. Připomíná první setkání romských představitelů v roce 1971 u Londýna, které se konalo právě 8. dubna. V dalších dnech se pak v Británii uskutečnil první romský kongres, na němž vznikla Mezinárodní romská unie. Účastníci ze 14 zemí včetně tehdejšího Československa zde přijali romskou hymnu a vlajku.

Podle aktivistů už před 37 lety delegáti na kongresu mluvili o tom, že by se Romové měli zapojit do rozhodování o sobě, že se jim nedaří na pracovním trhu, mají nízké vzdělání, žijí v horších podmínkách a ostatní obyvatelé se na ně dívají skrz prsty. "Kdyby se podobný sjezd konal nyní, témata by se neměnila. A v některých oblastech by se ještě poněkud přiostřila rétorika," uvedli členové sdružení Dženo. Podotkli, že společnost nyní toleruje například hanlivé výroky politiků na adresu Romů či akce extremistů.

Dženo se minulý týden obrátilo otevřeným dopisem na prezidenta Václava Klause. Vyzvalo ho, aby se zasadil o dodržování lidských práv a zlepšení situace Romů. Grémium se zase chystá požádat mezinárodní instituce o to, aby Česku "pomohly s odstraněním anticikanismu, rasové diskriminace a projevů apartheidu". Podle nich není ČR sama schopna se jich zbavit. Grémium to uvedlo ve svém prohlášení.

Oslavy Mezinárodního dne Romů se uskuteční na mnoha místech ČR. V Praze aktivisté svátek tentokrát nechtějí připomínat hudbou a tancem, ale výstavou o rasovém násilí a zapálením svíček. Jejich plamen má podle organizátorů symbolizovat i naději na lepší budoucnost, kterou prý Romové chtějí vzít do vlastních rukou. "Víte, co se říká: Neproklínej temnotu, raději zapal svíčku!" uvedli aktivisté.

K romské národnosti se při posledním sčítání lidu přihlásilo asi 11.700 lidí. Podle odhadů v ČR žije přibližně čtvrt milionu Romů. Analýza prokázala, že zhruba třetina z nich bydlí v ghettech. V nich bývají dospělí obvykle bez práce a jejich rodiny jsou závislé na sociálních dávkách. Děti končívají ve speciálních školách, a uzavírají si tak prakticky cestu k vyššímu vzdělání.

Devět z deseti obyvatel Česka považuje podle nedávné analýzy ghetta za problém, který by se měl řešit. Češi a Češky ale příliš nevěří tomu, že se Romy z těchto míst v brzké době podaří začlenit zpátky do společnosti. Zhruba pětina lidí si myslí, že to může trvat až 25 let. Víc ne čtvrtina dospělých míní, že se problém dá vyřešit za 25 až 75 let. Bezmála čtvrtina lidí je ale přesvědčena o tom, že by na to bylo potřeba víc než 500 let či že to nepůjde nikdy.