Mírná nadpoloviční většina (55 procent) dotázaných ale věří, že umístění protiraketové obrany USA v Evropě je přínosné pro ochranu členských zemí NATO před raketami dlouhého doletu. S budováním protiraketové obrany obecně souhlasí především muži a také lidé s maturitou.
Z průzkumu vyplývá, že typickým příznivcem umístění základny v ČR je středoškolsky vzdělaný muž, který žije ve městě s více než 100.000 obyvatel. Naopak odpůrce základny tvoří hlavně starší ženy se základním vzděláním.
Souhlasíte, aby na území ČR byla vybudována radarová základna?
SC&C zjistila také to, že devět z deseti obyvatel se ztotožňuje s tvrzením, že nejdůležitějším úkolem každé vlády je zajištění bezpečnosti státu. Osm z deseti obyvatel si myslí, že evropské země by si měly budovat obranné systémy a připravovat se tak na nebezpečí případného ohrožení.
Průzkumu, který se uskutečnil 24. - 30. dubna, se zúčastnilo 1226 respondentů. Výsledky šetření byly zveřejněny v den, kdy se o radarové základně v ČR diskutuje více než kdy jindy. V Praze se totiž koná mezinárodní koference o protiraketové obraně, které se vedle nejvyšších českých vládních představitelů účastní i například generální tejemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.
Topolánek: Kdo je proti radaru, je i proti naší civilizaci
Scheffer: NATO zjišťuje, jak zapojit americký radar do aliance
Nesouhlas obyvatel ČR s umístěním amerického radaru na českém území potvrzují i další průzkumy veřejného mínění. Například společnost CVVM zveřejnila v březnu průzkum, podle nějž si radar nepřejí celé dvě třetiny občanů.
Česká vláda začala o umístění radaru s USA vyjednávat loni. Hlavní dohoda je již uzavřená, smlouva o pobytu vojsk zatím ne. Termín podpisu znám není. Představitelé Polska, kde má stát další část protiraketového deštníku - silo s desítkou střel, vyjednávají s USA o modernizaci své armády. Ani mezi občany Polska nemá plán na vybudování základny USA podporu, je mu nakloněn zhruba každý třetí Polák.
