Nová nemocenská platí, ministerstvo se obává přívalu marodů

Nemocní zaměstnanci mohou od 30. června do září počítat s nemocenskou ve výši šedesáti procent vyměřovacího základu stanoveného z příjmu. Od začátku roku lidé v tomto období kvůli vládní reformě žádné dávky nepobírali, Ústavní soud však tento postup zrušil.

Podle nového již schváleného systému nemocenského pojištění ovšem nemocní od začátku příštího roku opět zůstanou první tři dny nemoci bez peněz.

Sněmovna před týdnem schválila další novelu zákona o nemocenské, podle níž by lidé mezitím od září do konce letošního roku mohli v prvních třech dnech nemoci pobírat pouze 25 procent vyměřovacího základu.

Nový zákon o nemocenském pojištění, který s touto úpravou počítá, bude platit, když jej předtím schválí Senát a podepíše prezident.

"My očekáváme, že nemocnost stoupne. Minimálně do té doby, než poklesne od září náhrada. Spíš jsme skeptičtí a očekáváme, že výdaje budou na náhradu nemocenské budou vyšší," sdělil iHNed.cz obavy ministerstva sociálních věcí jeho mluvčí Jiří Sezemský.

Dva měsíce, během nichž se nemocní mohou v porovnání s uplynulým čtvrtletím těšit nadstandardní podpoře, spadají navíc do měsíců tradičních letních dovolených. "Rozhodně to přišlo nevhod. Reforma se osvědčila a došlo k velkému poklesu nemocnosti. Dokonce je to (nemocenská) navíc ještě výhodnější než před reformou, protože nyní je to šedesát procent, takže to pro někoho může být zajímavé," řekl Sezemský.

Podle odhadů ministerstva se výdaje na krytí nemocenské v červenci a srpnu zvýší celkem o 600 milionů korun. Pokud senát a prezident posvětí novelu zákona a od září bude do konce roku platit 25 procentní sazba, bude to od července do prosince více jak miliarda.

Jestliže ale novela neprojde, státní rozpočet bude podle Sezemského do konce roku zatížen částkou 2,5 miliardy korun.

Delší nemoci

V prvních třech měsících letošního roku oproti stejnému období roku loňského podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) ubylo v Česku nemocí o 28 procent; o víc než 11 procent bylo méně i prostonaných dní. Doba průměrné nemoci se ale prodloužila o týden.

V období od února do května letos ČSSZ na nemocenských dávkách vyplatila téměř o 1,9 miliardy méně, než za stejné období loňského roku. ČTK to řekl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. Zatímco loni vyplatila téměř 10,4 miliardy korun, letos suma vyplacené nemocenské činila 8,5 miliardy korun.

"Dávky jsou vypláceny za nemoc zpravidla z předchozího měsíce. První dávky vyplacené podle předpisů platných od ledna 2008 byly tedy až v únoru," uvedl Sezemský.

Podle Ústavního soudu je neplacení nemocenské v prvních třech dnech nemoci neústavní; podle soudců mají lidé, kteří si hradí pojištění, nárok na zabezpečení. Nečas se přesto neobává, že by soud mohl podobným způsobem hodnotit i úpravu, která bude zavedena od příštího roku.

Čtvrtinu vyměřovacího základu pobírali lidé v prvních třech dnech nemoci do konce loňského roku, potom měli nárok na 69 procent. Nyní zaměstnanci od čtvrtého dne nemoci pobírají 60 procent vyměřovacího základu. Stonají-li déle než měsíc, mají nárok na 70 procent základu.