Jeden z nejdůležitějších dokumentů novodobé národní historie - mnichovská dohoda - nyní nastálo zaujme místo ve vitríně Kolovratského paláce v areálu Senátu, kde za první republiky sídlila vláda. Kopie německého originálu z roku 1938 dosud nikdy v historii na českém území nebyla.Dokument v úterý převzal od ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka předseda horní komory Přemysl Sobotka. Stalo se tak v Zeleném salonku Kolovratského paláce. Právě v jeho prostorách byla 30. září 1938 s dohodou seznámena tehdejší úřednická vláda pod vedením generála Jana Syrového.
"Jedná se o jeden z nejklíčovějších dokumentů našich moderních dějin, až do současné doby vlastně nikdo kupodivu neměl zájem tento dokument k nám dostat," uvedl historik Boris Uhlíř z Vojenského historického ústavu. Knížek si to vysvětluje tím, že zájem mladé generace historiků je mnohem hlubší a díla v odborné literatuře musejí být více než dříve doprovázena obrazovým materiálem. "I proto si myslím, že tato kopie se vlastně dostává na světlo světa až v těch dnešních dnech," dodal.
Za originál byl považován i dokument s textem dohody, který má k dispozici Národní archiv. Byl napsán stejným typem psacího stroje a se stejnou grafickou úpravou. Kriminalistický ústav ale v květnu 2002 dospěl k závěru, že jde jen o velice kvalitní faksimile. Podpisy na dokumentu nejsou totiž originální, ale byly na něj vytištěny.
Tisíce Čechů však už viděly také originál mnichovské dohody, a to loni ve Zwieselu na německé straně Šumavy. Bavorská zemská vláda tam od května do října 2007 uspořádala reprezentativní výstavu Bavorsko-Čechy: 1500 let sousedství, která mapovala kulturu a historii vztahů mezi Čechami a Bavorskem. Originál dohody tam byl na veřejnosti vystaven vůbec poprvé.
Článek pokračuje pod obrázkem
Podepsán "A. Hitler"
Československo muselo podle dohody z 29. září do dvou týdnů ustoupit tlaku a postoupit hitlerovskému Německu sudetská území. Východní část české části Těšínska musela připadnout Polsku a jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Dohodu podepsali představitelé Německa, Itálie, Velké Británie a Francie bez československých zástupců, přičemž odmítnutí by přineslo německou agresi bez naděje na pomoc západoevropských spojenců. "Do značné míry to byla nejen ztráta území a obyvatelstva, ale byla to ztráta víry ve spojence," dodal Uhlíř.
Za pozornost stojí i podpisy pod dohodou. Zatímco britský premiér Neville Chamberlain se podepsal celým jménem, jeho francouzský protějšek Edouard Daladier z křestního jména použil jen první dvě písmena a italskému vůdci Benitu Mussolinimu stačilo pouze příjmení. Nad ně zkoseně vsunul svůj podpis "A. Hitler". Podle Chamberlaina měla dohoda, která byla výsledkem politiky ústupků, přinést "mír pro naši dobu". "Ve skutečnosti podpis tohoto mírového plánu byl začátkem obrovské tragédie", podotkl předseda Senátu.
Originál Němci vydat nechtějí
Kopii se podařilo získat díky pomoci českého velvyslanectví v Berlíně z politického archivu německého ministerstva zahraničí, uvedl Knížek. Kopie německé verze dohody má být podle něj spolu s jejím anglickým a francouzským a snad i italským originálem, které budou zapůjčeny, k vidění od 28. října na rozsáhlé výstavě v prostorách Národního muzea, která bude věnována období let 1914 až 1938. "Spíše jsme si přáli, abychom získali na tu výstavu (německý) originál. Ten doposud německá strana vydat nechce," dodal Knížek.
V Senátu bude podle něj vystavena věrná kopie získané kopie německého originálu. Návštěvníci areálu horní komory si ji budou moci prohlédnout ve vitríně na chodbě před Zeleným salonkem Kolovratského paláce. Senát se na podzim chystá vystavit také originál Pittsburské dohody z 31. května 1918, v níž čeští a slovenští představitelé schválili spojení obou národů v samostatném státě. Dokument, který nyní putuje po Slovensku, bude nejcennější listinou na chystané výstavě o vzniku české státnosti v letech 1916 až 1921.
