Vicepremiér Jiří Čunek do nového zákona o veřejných zakázkách přece jen vloží paragrafy o firmách usvědčených z korupce. Ty se dostanou na černé listiny a budou mít zákaz hlásit se do státních nebo městských tendrů.

Stále to má však háček: Čunkův návrh na zavedení "blacklistů" není tak přísný, jak původně vláda slibovala. A jak by si představovali odborníci na boj s korupcí.

Zákaz nebude navždy

Blacklisty

Návrh pro Česko

Firma usilující o veřejnou zakázku bude muset předložit prohlášení, že její zástupci nebyli odsouzeni za korupci. Když zalže a přijde se na to, firma "spadne" na černou listinu. Nebude se smět po nějakou dobu účastnit dalších veřejných soutěží. Zatím není jasné, jak dlouhý zákaz bude. Vláda chce blycklisty zavést od roku 2010.

Jak fungují v cizině 

NĚMECKO
Seznamy nespolehlivých firem vede 8 ze 16 spolkových zemí. Dostat se na listinu znamená "stop" na 6 měsíců až 3 roky

VELKÁ BRITÁNIE
Listiny vytvářejí dva auditorské úřady, které smějí prověřovat všechny úředníky i uchazeče o o zakázku. Na některé prověrky si najímají známé auditorské firmy.

Čunek dostal od vlády úkol, aby úředníci jeho ministerstva pro místní rozvoj do léta vymysleli, jak černé listiny do zákona zapracovat. HN ale minulý měsíc zjistily, že se v návrhu zákona s blacklisty zatím nepočítá - přestože podle vlády jsou jedním z pilířů boje proti úplatkům. Ministerští úředníci tehdy tvrdili, že novinka je příliš složitá a není jisté, jestli by úplatky omezila. Jenže to rozzlobilo ministra vnitra Ivana Langera, zodpovědného v kabinetu za boj s korupcí. Okamžitě prohlásil, že na blacklistech trvá.

A je proto nyní pravděpodobné, že Česko černé listiny skutečně zavede - i když možná v trochu mírnější podobě.

Podle původních plánů měly blacklisty fungovat od roku 2010, a pokud by byl majitel nebo někdo z vedení odsouzen za korupci, firma by se dostala na státem spravovanou černou listinu. Přišla by tak - buď na omezenou dobu, či dokonce navždy - o možnost hlásit se do výběrových řízení. Do registru měly usvědčené firmy "spadnout" automaticky. Ministerští úředníci ale tvrdí, že vedení takového seznamu by bylo příliš náročné na administrativu.

Čtěte také:

A navrhují proto jiné řešení: majitelé firem budou muset nejprve doložit, že co se trestných činů souvisejících s korupcí týče, mají čistý trestní rejstřík. Pokud to neudělají, město nebo stát je vůbec do soutěže nepustí.

Navíc budou muset firmy sepsat čestné prohlášení, že ani žádný ze zaměstnanců nebo tichých společníků nebyl odsouzen za úplatky. Pokud zalžou a přijde se na to, dostanou se i ony na černou listinu.

Nebudou na ní ale navždy, jak například od začátku prosazuje ministr Langer. "Záznam v registru by byl časově omezen," říká Petra Kolajová z ministerstva pro místní rozvoj.

A co "šedé listiny"?

První reakce expertů na potírání korupce jsou ale spíš vlažné. Návrh totiž neřeší například to, že manažer firmy může být za korupci odsouzen až za několik let. A mezitím dál dostává zakázky.

Příklad se nabízí: detektivové před dvěma lety zatkli šéfa společnosti Trade Fides, když dával milionový úplatek důstojníkovi ministerstva obrany za miliardovou zakázku. Kauza doteď nepřišla k soudu a firma má uzavřeny další kontrakty se státem. Některé státy problém řeší "šedou listinou", tedy dočasným zákazem zakázek než padne rozsudek. "Vyšetřování korupce trvá dlouho a výsledky se dovídáme za dlouho a někdy vůbec," tvrdí Eliška Císařová z organizace Transparency International.

Právě podle jejích průzkumů dnes v Česku nelze mluvit o korupci jen ve třetině veřejných soutěží. A také loňská Anketa HN ukázala, že zkušenost s úplatky má téměř 80 procent firem.