České páry si připsaly jeden nelichotivý výsledek. Spolu s litevskými patří v Evropské unii k přeborníkům v rozvodech. Vyplývá to ze srovnání evropského statistického úřadu Eurostat. Česko přitom v těchto statistikách vede dlouhodobě.
Podle Eurostatu ve většině států sedmadvacítky rozvodovost ve sledovaném období deseti let od roku 1995 vzrostla. V průměru se v roce 2005 v současných státech EU rozvedla na tisíc obyvatel dvě manželství. V Česku to bylo podle statistických ukazatelů 3,1.
"Manželství je v Česku vnímáno trochu jako spotřební zboží. Dokud to funguje, tak fajn. A když se něco porouchá, tak místo abychom to opravili, hned to vyměníme," řekl serveru iHNed.cz psycholog Petr Šmolka z Poradny pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy.
Rozvodovost podle něj ovlivňuje především společenské klima, ne to, co se děje v rodině samotné. "Rozvodovost je infekční. Stačí, když se vaší ženě rozvedou dvě kamarádky, a můžete čekat problémy. V kultuře, kde je rozvod brán jako normální, to svádí k nápodobě," vysvětluje.
Vysokou rozvodovost v Česku ovlivnilo také to, že v posledních deseti letech je už možné nechat se rozvést dohodou. Schválení soudem je v tom případě formalita. Dříve však soud oprávněnost rozvodu zkoumal a žádost mohl i zamítnout.
Podobné ukazatele jako Česko má podle Eurostatu Litva, kde se situace v posledních letech zhoršovala. Naopak nejvíce manželství vydržela na Maltě, v Itálii, Irsku a ve Španělsku. "Jsou to všechno silně katolické země, kde se lidé tradičně málo rozvádějí," vysvětluje Petr Šmolka. Například na Maltě jsou ale pozitivní statistiky dány tím, že se tam rozvést nedá vůbec.
Celkově se rozvodové právo v zemích unie výrazně liší. Situace se nicméně zhoršuje v celé Evropě. I v zemích, které jsou z hlediska počtu rozvodů vnímány jako prudérní, rozvodů přibylo. Kupříkladu v tradičně silně katolicky orientovaném Polsku se sice rozvedly na tisícovku obyvatel ani ne dva páry, za sledované desetiletí se ale ukazatel bezmála zdvojnásobil.
Svatbám nejvíce holdují na Kypru, nejméně ve Slovinsku
Zatímco rozvodů v EU přibývalo, ubývalo v průměru svateb. V roce 2005 lidé v 27 nynějších unijních zemích uzavřeli zhruba o 200.000 sňatků méně než před deseti lety. Průměr sedmadvacítky činil 4,9 svatby na tisíc obyvatel.
O manželství nejvíce stály páry na Kypru. Na tisíc obyvatel připadalo v roce 2005 skoro osm sňatků. V Česku se uzavřelo pět sňatků na tisícovku lidí. Více než v Česku vstupují mladí do manželství na Slovensku a v Polsku. Naopak méně než Češi stojí o svazek Rakušané i Maďaři.
Vůbec nejméně manželství lákalo páry ve Slovinsku, kde se odehrály na tisícovku obyvatel ani ne tři sňatky.
Přístup lidí k manželství i jeho ukončení ovlivňuje mnoho okolností. Kromě hloubky vztahu roli hraje například i liberálnost výchovy, postavení církve ve společnosti či ekonomická a politická situace ve státě.
