Klaus zůstal s názorem na Rusko sám. Doma i ve světě

Skoro celá západní Evropa a Spojené státy a proti tomu český prezident Václav Klaus.

První tábor je zděšen tím, že Rusko vpadlo do Gruzie a vede s touto suverénní zemí, která se chystá do NATO, válku. Klaus se v pondělí postavil naopak na stranu Ruska. Velmi ostře odsoudil gruzínské politiky za to, že poslali vojáky do své proruské provincie Jižní Osetie. To, že Rusko reagovalo vojenskou ofenzivou v cizí zemi, zcela pominul.

"V zodpovědnosti za vyvolání války je role gruzínského prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná a evidentně fatální," napsal prezident Klaus v komentáři pro pondělní vydání Mf Dnes.

Unikátní Klaus

Německá kancléřka Angela Merkelová v neděli přímo v Tbilisi vyjádřila jednoznačnou podporu Gruzii. Prezident USA George Bush i americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová Rusko několikrát odsoudili.

Nejostřeji se vůči postupu Moskvy vyjadřovaly pobaltské země, Polsko nebo Británie. To, že Rusko odůvodnilo svůj vpád do Gruzie snahou ochránit ruské občany, přirovnal švédský ministr zahraničí Carl Bildt dokonce k politice hitlerovského Německa. Mnohé evropské země sice měly výhrady i vůči politice gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, žádná ale neodsoudila pouze Gruzii.

Klaus se svým postojem stal ojedinělým kritikem gruzínských politiků. A to i v Česku. Premiér Mirek Topolánek minulý týden přirovnal "ruské tanky v ulicích gruzínských měst" k invazi sovětských vojsk v srpnu 1968. Chování Ruska odsoudil i ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Pouze komunisté a někteří sociální demokraté vidí viníka v Gruzii, podobně mluví i slovenský premiér Robert Fico.

"Nechápu, proč jsou prezidentovy názory tak proruské. V kontextu zahraniční politiky 21. století jsou zcestné. Rusko není demokratický ani právní stát a nesplňuje nic z toho, co ve svých komentářích pan prezident říká," řekl včera politolog Michael Romancov.

Není to poprvé, co se Klaus vydal proti proudu české zahraniční politiky. Známý byl jeho odpor k útokům NATO proti Jugoslávii v roce 2003. Naposledy Klaus odmítal uznat samostatné Kosovo.

Konflikt s vládou

Celý konflikt ale nebude mít na zahraniční politiku silný dopad. "V různých státech se ozývají různí politici. Někdy odlišně. Byl bych radši, kdyby o tom byla porada předtím, než se všichni ústavní činitelé vyjádří. Tak se holt stalo," konstatoval včera Schwarzenberg.