Narůstá množství emisí z dopravy, na zdraví obyvatel se podepisují také stále vysoké emise z energetiky a průmyslu. Podle ministra životního prostředí Martina Bursíka se ale po stagnaci v letech 2005 a 2006 životní prostředí v Česku začíná opět mírně zlepšovat.
Ministr doplnil, že klesá i znečištění povrchových a podzemních vod. "Stoupá jakost vody," uvedl. Podle něj také klesá energetická náročnost ekonomiky. "Je to modernizace průmyslu," podotknul Bursík s tím, že se mimo jiné rozšiřuje podíl obnovitelných zdrojů energie.
Díky mírné zimě a dobrým rozptylovým podmínkám se loni sice kvalita ovzduší v Česku meziročně zlepšila, plocha území se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska lidského zdraví se zmenšila z 29 procent v roce 2006 na 6,3 procenta v roce 2007, i na tomto území ale žije třetina populace země.
"Toto zlepšení bylo ovlivněno příznivým průběhem meteorologických podmínek v roce 2007. Problematickým regionem z hlediska kvality ovzduší nadále zůstává Moravskoslezský kraj," uvádí souhrn pravidelné zprávy.
Z dat o množství jemných prachových částic ve městech lze podle zprávy odhadnout, že jejich emise zavinily loni o 2,4 procenta vyšší úmrtnost. V místech s nejvyššími koncentracemi polyaromatických uhlovodíků onemocní podle odhadů rakovinou na 1000 obyvatel o jednoho člověka víc než v čistším prostředí. Na třetinu vzrostl vinou špatného ovzduší počet alergických dětí.
Zpráva také konstatuje, že emise skleníkových plynů po strmém poklesu v úvodu 90. let dále neklesají, v posledních letech dokonce zaznamenaly mírný nárůst. Strmě rostou hlavně emise z mobilních zdrojů, které v roce 2006 dosáhly 13 procent celkových emisí. Emise skleníkových plynů v Česku patří mezi nejvyšší v Evropě, činí 14,5 tuny na jednoho obyvatele. Průměr evropské sedmadvacítky je o čtyři tuny nižší.
