Bývalý ministr financí Ivo Svoboda opustí vězení. O podmínečném propuštění Svobody na základě jeho žádosti rozhodl Okresní soud v Trutnově. Soud šedesátiletému Svobodovi uložil zkušební dobu šest let.
Svoboda byl v únoru 2005 pravomocně odsouzen společně se svou bývalou poradkyní Barborou Snopkovou na pět let do vězení za vytunelování mělnické továrny na kočárky Liberta. Snopkovou soud propustil z vězení již letos v srpnu.
"Šestiletou zkušební dobu jsme uložili, protože společenská nebezpečnost trestného činu byla velmi vysoká a byla způsobena vysoká škoda," řekla novinářům předsedkyně senátu Miroslava Purkertová. Soud při rozhodování přihlédl k dobrému chování Svobody ve vězení, i k tomu, že má přislíbené zaměstnání od Církve československé husitské.
Svoboda, který se hlavního líčení zúčastnil, před soudem řekl, že o propuštění žádá po odpykání dvou třetin trestu. Po vynesení dnešního usnesení soudu nechtěl své propuštění před novináři komentovat a na dotazy nereagoval.
Bezproblémový vězeň
S propuštěním Svobody souhlasil státní zástupce i zástupce věznice.
"Zákonné podmínky pro propuštění splněné jsou, odsouzený vykonal dvě třetiny uloženého trestu, choval se naprosto nadstandardně a není důvod se domnívat, že by se dopustil další trestné činnosti," řekl novinářům státní zástupce Tomáš Ponikelský.
Svoboda si svůj trest odpykával nejdříve ve věznici ve Všehrdech, později v Odolově na Trutnovsku.
"Od počátku pobytu ve vězení působil kladně, nebyly s ním naprosto žádné problémy. Pracoval v Diakonii Broumov, kde s jeho prací byli spokojeni," řekl před soudem vychovatel odolovské věznice Jiří Ručka. Podle něj bude Svoboda z odolovské věznice propuštěn během čtvrtečního dne pro splnění propouštěcích formalit.
První nepodmíněný trest pro polistopadového ministra
Svoboda byl ministrem financí ve vládě Miloše Zemana v letech 1997 až 1999, od roku 1997 byl místopředsedou ČSSD a spolu se Snopkovou měli na starosti stranickou pokladnu. Svoboda se stal vůbec prvním z členů polistopadových vlád odsouzeným k nepodmíněnému trestu vězení.
Svoboda a Snopková byli odsouzeni za to, že se v letech 1996 až 1998 dopustili podvodu a zvýhodňování věřitele, Snopková navíc porušila povinnosti v řízení o konkurzu. Podle verdiktu soudu mimo jiné v roce 1996 vylákali od IPB podvodným způsobem šest milionů korun, které měly sloužit pro rozvoj podniku, peníze však vyvedli a použili na splacení dluhů své firmy Omnia.
Kromě vězení soud každému z nich uložil pokutu 200 000 korun. Snopková nastoupila do vězení v květnu 2005, Svoboda ji následoval o tři měsíce později.
Vývoj událostí okolo případu vytunelování firmy Liberta:
30. listopadu 1998 - Vyšetřovatelé středočeského úřadu vyšetřování se začali zabývat případem krachu podniku Liberta. Členy vedení firmy byli nedlouho předtím i ministr financí Ivo Svoboda a jeho poradkyně Barbora Snopková (oba ČSSD).
1. března 1999 - Policie obvinila Snopkovou z porušení povinností při řízení o konkurzu a vyrovnání, kterého se dopustila jako likvidátorka Liberty.
20. července 1999 - Prezident Václav Havel odvolal na žádost premiéra Miloše Zemana ministra financí Svobodu.
20. července 1999 - Svoboda převzal text obvinění, které se mu policie snažila dva týdny doručit. Čelil obvinění z poškozování věřitele kvůli svému působení v Libertě.
24. listopadu 1999 - Okresní soud pro Prahu-východ vzal Svobodu a Snopkovou do vazby. Ve vazbě byli do konce února 2000.
27. prosince 1999 - Svoboda se psychicky zhroutil a musel být převezen do vězeňské nemocnice. Nemocnici opustil 5. ledna 2000.
4. ledna 2000 - Mluvčí úřadu vyšetřování Soňa Jindráková oznámila, že vyšetřovatel v prosinci obvinil v souvislosti s krachem Liberty syna Snopkové Stanislava Kratochvíla z porušení povinnosti v řízení o konkurzu a vyrovnání.
26. dubna 2001 - Podle deníku Právo vyšetřovatel rozšířil obvinění Svobody a Snopkové o trestný čin zvýhodňování věřitele.
22. květen 2002 - Státní zastupitelství podalo žalobu na Svobodu, Snopkovou a Kratochvíla. Byli obžalováni z poškozování věřitele se škodou přes 19 milionů korun. Svoboda se Snopkovou čelili i podezření ze zpronevěry (škoda přes 5,6 milionu korun) a zvýhodňování věřitele (škoda přes milion korun). Žalobce navíc Snopkovou vinil z maření konkurzního řízení a jejího syna z pomoci při páchání tohoto trestného činu.
3. března 2003 - Proces kvůli nemoci Snopkové vůbec nezačal. Vzhledem k tomu, že trvala na osobní účasti při soudním jednání, bylo líčení odročeno. Soud byl kvůli jejím zdravotním obtížím odložen ještě dvakrát.
19. srpna 2003 - U středočeského krajského soudu začal proces se Svobodou a Snopkovou. Snopková trvala na své nevině a Svoboda se následující den rozhodl, že nebude před soudem vypovídat.
25. září 2003 - Proces se Svobodou a Snopkovou neskončil, jak bylo původně naplánováno. Jednání bylo odročeno.
1. prosince 2003 - Soud byl odročen na únor 2004. Klíčový svědek, slovenský podnikatel Pavel Landsmann, který byl ve své vlasti stíhán, totiž nesouhlasil s tím, aby byl transportován do Prahy k soudnímu výslechu.
10. března 2004 - Středočeský krajský soud odsoudil Svobodu k pětiletému vězení. Snopkové vyměřil 5,5 roku a Kratochvílovi podmíněný trest dva roky vězení s odkladem na tři roky.
1. února 2005 - Vrchní soud v Praze rozhodl, že Svoboda i Snopková si odpykají pět let nepodmíněně. Oba požádali o odklad trestu ze zdravotních důvodů, vězeňští lékaři to ale nedoporučili a soud odsouzeným nevyhověl.
9. května 2005 - Snopková si začala v ruzyňské věznici odpykávat trest. Svoboda nastoupil do vězení 27. července.
3. dubna 2006 - Nejvyšší soud odmítl jako neopodstatněná dovolání Svobody i Snopkové.
1. srpna 2008 - Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl o podmíněném propuštění Snopkové z vězení.
23. října 2008 - Okresní soud v Trutnově rozhodl o podmíněném propuštění Svobody z vězení.
