demonstrace3__192x128_.jpgNěkolik stovek odpůrců radarové základny americké protiraketové obrany v Brdech zablokovalo večer pražskou Národní třídu. Ohlášenou demonstraci tam uspořádala iniciativa Ne základnám. Na akci dorazilo i několik stoupenců amerického protiraketového štítu, kteří se s demonstranty slovně napadali. Nyní demonstranti v průvodu kráčí před sídlo premiéra ve Strakově akademii.

Na demonstraci promluvili mimo jiné jeden z nejznámějších odpůrce radaru z řad brdských starostů, starosta Trokavce Jan Neoral (nez.), filmový režisét Zdeněk Troška a publicista a předlistopadový disident Petr Uhl. Zhruba po hodině se stovky účastníků demonstrace vydaly pešky směrem k nedalekému Národnímu divadlu.

Sledujte:

Podle původních záměrů by odtud měli protestující pokračovat přes blízký most na levý břeh Vltavy a dále pak přes Újezd na Malou Stranu před sídlo vlády ve Strakově akademii. Tam by měli mimo jiné zapálit svíčky a akci ukončit.

Podle náměstka ředitele pražských strážníků Ludvíka Klemy se demonstrace zúčastnilo kolem 1000 lidí, na pořádek dohlíželo zhruba 30 strážníků. Sami organizátoři odhadli počet demonstrujících na 500 až 600.

Demonstrací na Národní třídě mimo jiné zablokovala dopravu včetně tramvajové. Účastníci měli v rukou transparenty s nápisy "Radar sametem nezakryjete" či "76 procent proti radaru", čímž naráželi jednak na dnešní výročí tzv. sametové revoluce v listopadu 1989 a jednak na průzkumy veřejného mínění, v nichž většina občanů umístění amerického radaru v Česku odmítá.

Policie odvedla dva lidi na stanici

Ostrá potyčka mezi odpůrci a zastánci radaru odstartovala vzpomínku na výročí pádu komunismu v tehdejším Československu přesně v místě, kde se 17. listopadu v roce 1989 odehrála hlavní událost - v Praze na Národní třídě.

Konflikt musela řešit městská policie, muže a ženu, kteří protestovali proti radaru nakonec násilím od památníku odvlekla a odvezla na stanici. Žena se na místo vrátila po více než hodině. Napětí mezi odpůrci radaru a lidmi, kteří k památníku přišli uctít události roku 1989, pokračovalo i po poledni. Na klid dohlížejí hlavně městští strážníci.

OBRAZEM ze 17. listopadu

Topolánek svědkem incidentu 

Během prvního incidentu před památník položili květiny a zapálili svíčky premiér Mirek Topolánek.

Odpůrci radaru nejprve před pamětní desku přilepili nápisy proti stavbě amerického radaru v Brdech, což se nelíbilo několika přítomným lidem. Považovali to za zneužití místa, nápisy proto strhli. "Vůbec se mi to nelíbí, je to státní svátek a nějaký anarchista si sem přinese ceduli 'Ne základnám'," řekl jeden z přítomných.

Lidé, kteří odmítají americký radar v Brdech, mají ohlášenou demonstraci právě na Národní třídě. Podle velitele městských strážníků ale povolení neplatí na místo před památníkem, proto je vyzvali, aby odešli. Ti to odmítli, strážníci je proto vyvlekli ven. Konflikt doprovázelo slovní napadání i drobné strkanice mezi odpůrci radaru a lidmi uctívající výročí 17. listopadu.

U kolejí začaly oslavy 

Oslavy Dne boje za svobodu  začaly už ráno také u Hlávkovy koleje v Praze.

Obhajobou svobody, ale i amerického protiraketového systému zahájil slavnostní den premiér Mirek Topolánek. Státním svátkem si země připomíná pád komunistického režimu v roce 1989 i nacistické perzekuce českých vysokoškoláků v roce 1939. Premiér a někteří další řečníci na setkání u Hlávkových kolejích v Praze rovněž upozornili na hrozící návrat komunistů k moci, který umožnily výsledky krajských voleb.

Rudo-oranžové koalice jako varování 

"Že po krajských volbách máme rudo-oranžové koalice v některých regionech a fakticky už v minulých volbách v roce 2006 jenom o pár hlasů nebyla podobná situace už na celostátní úrovni," dodal. "Je to určité memento jak pro politiky, tak pro veřejnost, aby věděli, že svoboda není zadarmo, že svobodu je třeba oprašovat, je třeba za ni bojovat," zdůraznil.

Předseda vlády obhajoval stavbu a význam amerického protiraketového štítu na českém území. Odpůrci raketového systému si podle něj neumí svobody vážit. "Mnozí politici varují, abychom si hlavně nerozzlobili Moskvu. Svobodu bychom nezískali bez našich dnešních spojenců a bez nich ji neudržíme," míní Topolánek.

Čtěte také

Program dalších akcí 

Vzpomínkové setkání u Hlávkovy koleje je jen první akcí z mnoha. Celý den pokládají lidé - i politici - květiny k pomníku na Národní třídě v Praze. Česko si připomíná nejen pád komunismu v roce 1989, ale též demonstrace studentů v dobách nacistické okupace v roce 1939.  

Podobné akce se konají v Brně či Olomouci i ostatních městech. Sever Čech se pak zřejmě bude muset připravit na pochody extremistů.

Článek pokračuje pod grafikou







 

Další akce v Praze

vyroci_17_listopadu__192x128_.jpg

19:00 Slavnostní koncert pořádaný při příležitosti Mezinárodního dne studentstva a Dne boje za svobodu a demokracii, který pořádá Univerzita Karlova a Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových. Antonín Dvořák: Stabat Mater, opus 58. Vstup na pozvánky.
Místo: Velké aula Karolina, Ovocný trh 3, Praha 1

Program akcí v Brně

19:00 - 20:00 start lampionového průvodu
Místo: Arna Nováka 1

20:00 - 22:00 diskuse o směřování české společnosti v letech 1968 - 1989, za účasti Pavla Kohouta, Jiřího Voráče a Michala Horáčka
Místo: Zelný trh 9, divadlo Husa na provázku

Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii čekají také například Olomouc či Zlín.

Extrémistické pochody na severu Čech

Jinak se musejí na výročí významného dne české historie připravovat na severu Čech. V Litvínově se uskuteční hned několik shromáždění. Dvě z nich budou patřit extrémistickým skupinám, třetí akci ohlásil obyvatel městské části Janova, která je obývaná Romy a kam zřejmě pochody extrémistů zamíří.

Čtěte více

Podobná shromázdění se zřejmě uskuteční i v dalších severočeských městech. Oznámení od zástupců Dělnické strany, kterou chce zrušit ministr vnitra Ivan Langer, obdržel mostecký a chomutovský magistrát a také radnice v Kadani a Jirkově na Chomutovsku či v Lounech.