Srbsko členem EU možná v roce 2014
Kdy by se tato balkánská země mohla stát členem unie, Djelić nedokázal říct. "Bude to trvat ještě nějaký čas," zdůraznil srbský ministr. Technicky ale na členství prý bude Srbsko připraveno v roce 2012. Podle Vondry je vstup Srbska otázkou několika let.
Očekává se, že by Srbsko mohlo rozšířit řady EU někdy v polovině příštího desetiletí. Mluví se o letech 2014 nebo 2015. "Považujeme Srbsko za vstupní bránu k stabilnímu západnímu Balkánu a klíčem k této stabilitě je členství v Evropské unii," uvedl Vondra. Připomněl, že přiblížení států západního Balkánu ke vstupu do unie jednou ze zahraničněpolitických priorit českého předsednictví.
Oba politici v pátek hovořili o krocích, které Bělehrad podnikne během první poloviny letošního roku k uspíšení svého přístupu. Vedle podání přihlášky do EU chtějí Srbové zahájit odbourávání vízové povinnosti pro cesty do unie.
Bělehrad v loni dubnu podepsal s Bruselem stabilizační a asociační dohodu, která je předstupněm statusu kandidátské země. Uplatňování této dohody ale EU podmínila úplnou spoluprací Srbska s haagským tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii. Brusel trvá na tom, že bude zatčen bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić a předán haagskému tribunálu kvůli obviněním z válečných zločinů.
V této oblasti Vondra pochválil úsilí srbských úřadů, které loni dopadly a předaly do Haagu jiného prominentního uprchlíka, někdejšího bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiče. "Já si neumím představit, že by Ratko Mladić mohl při této úrovni spolupráce unikat před spravedlností tak dlouho," dodal český vicepremiér k tomu, zda by Srbsko mohlo vstoupit do unie i bez splnění jedné z hlavních podmínek Bruselu.
Podle poslední hodnotící zprávy Evropské komise je ale velkým problémem Srbska také korupce a země podle EK potřebuje reformu soudního systému. Z balkánských států má v tuto chvíli do EU nejblíže Chorvatsko, jehož přístupové rozhovory by měly vyvrcholit právě během českého předsednictví.
ČEZ se uchází o výstavbu elektráren v Srbsku
Vondra s Djeličem diskutovali rovněž o energetice. Srbsko chce pomocí půjčky od EU dobudovat další zásobník plynu. Podle Vondry české předsednictví usiluje také o větší energetické provázání evropského bloku s Balkánem.
Srbský ministr zároveň oznámil, že jeho vláda vyhlásila údajně největší energetický tendr v dějinách Srbska v hodnotě 1,6 miliardy eur na výstavbu nových bloků elektráren Kolubara a Nikola Tesla. Podle Vondry je to velká příležitost pro ČR. Srbové o účasti v soutěži jednají i se státním energetickým gigantem ČEZ, s jehož představiteli se Djelić v Česku také sešel.
Dále srbský ministr v Praze jednal se šéfem české diplomacie Karlem Schwarzenbergem a předsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jiřím Dienstbierem, který zdůraznil potřebu omezit vízovou povinnost pro Srby a rozšířit pro srbské studenty možnost studovat v České republice.
