Nejchudší důchodci platí nejdražší nájmy

Regulované nájemné jako ochrana před vysokými tržními cenami za bydlení u českých důchodců nefunguje. Odhalila to nejnovější studie o životě seniorů, kterou zveřejnil Český statistických úřad.

V průzkumu byly zastoupeny všechny regiony České republiky a domácnosti byly vybírány podle metodiky Evropské unie. Získané výsledky ukázaly, že regulovaný nájem je spíše bonus pro bohatší. Ti nejpotřebnější totiž bydlí za tržní ceny.

"Důchodce nad 60 let jsme rozdělili podle výše příjmů do pěti pásem. A zjistili jsme, že ve skupině s nejnižšími příjmy je nejvíce těch, kteří platí tržní nájem. Naopak mezi důchodci s nejvyššími příjmy je těch, kteří platí tržní nájem, nejméně," vysvětluje statistik Marek Řezanka, který průzkum zpracovával.

Alarmující výsledek

Podle dat zjištěných ve výběrovém šetření jsou v Česku mezi nepracujícími důchodci staršími šedesáti let asi dvě procenta těch, kteří platí tržní nájem. To je asi čtyřicet až padesát tisíc lidí. Více než třetina z nich zároveň spadá do skupiny, která má nejnižší čisté příjmy na osobu. "Takové zjištění mě překvapilo a připadá mi doslova alarmující," říká Řezanka. Regulovaný nájem, který by měl pomáhat těm nejpotřebnějším, přitom platí většinou důchodci, kteří mají měsíčně peněz nejvíc.

"Podle mého názoru žijí důchodci s nejnižšími příjmy často v bytech s tržním nájemným, protože nemají možnost se přestěhovat. Jinak by to asi udělali. Jsou potom nuceni ze svých důchodů platit vysoké tržní nájemné a můžeme si jen stěží představit, jak financují další potřeby," dodává statistik.

Jeho úvahu potvrzuje případ čtyřiasedmdesátileté Věry Králové z Prahy. Už třicet pět let bydlí v bytě, který byl původně městský. Na rozdíl od domů v okolí ten její připadl restituentům. Noví majitelé požadovali po nájemnících podepsání nové smlouvy, která však stanovovala už tržní nájem. "Platím měsíčně přes osm tisíc. Můžu si to dovolit jen díky tomu, že mi peníze na byt dává dcera," říká.

Na první pohled vypadají výsledky statistického průzkumu tak, jakoby Česká republika byla zemí bohatých a pravicově smýšlejících penzistů. Osm důchodců z deseti totiž bydlí ve svém vlastním domě nebo bytě či bytě družstevním a nikomu žádný nájem neplatí. Přibližně každý šestý důchodce platí regulované nájemné.

Sociolog Petr Sunega ze Sociologického ústavu Akademie věd, který se dlouhodobě specializuje na problematiku bydlení, navíc upozorňuje, že za tímto výsledkem se pravděpodobně skrývají budoucí vážné problémy.

"Bylo by potřeba udělat další průzkum a zjistit, jak se podařilo, že tolik důchodců bydlí ve svém. Může za tím být čerstvá privatizace bytů a pak je potřeba zjistit, jak dlouho důchodci zvládnou financovat vlastní bydlení. Obvykle se stává, že lidé se při privatizaci vydají z velké části svých úspor a pak šetří třeba na tom, že odvádějí málo peněz do fondu údržby. A za pět let zjistí, že nemají na zaplacení základních oprav domu, ve kterém bydlí," varuje Sunega.

Deregulace ještě zvolní

Kromě toho, že nejvyšší ceny za bydlení platí nejchudší důchodci, upozorňuje Sunega na další možný problém v budoucnu. "Může se zdát, že pouhých patnáct procent důchodců, kteří platí regulované nájemné a uvolnění cen by je mohlo ohrozit, je malá skupina. Jenže značná část těchto lidí pravděpodobně bydlí v našich třech největších městech a tam při uvolnění cen nájmů budou rozdíly nejvyšší. To by se nemělo podceňovat," říká Sunega

Ministerstvo pro místní rozvoj chce v reakci na ekonomickou krizi zmírnit zákon o deregulaci nájmů. Původně měly být tržní ceny zavedeny v roce 2010, ale nový ministr Cyril Svoboda chce tempo uvolňování cen zvolnit a rozvrhnout ho až do roku 2012.

Pokud by se ale naplnila prognóza sociologa Sunegy, mohly by se tak ve stejném období na trhu s byty potkat dvě skupiny důchodců v krizové situaci. První s čerstvě nastavenými tržními cenami a druhá, která sice bydlí ve vlastním bytě, ale nedokázala si průběžně v dostatečné výši platit údržbu a opravy domů.