Nový žebříček univerzit: Když studovat práva, tak v Praze

Proč tento žebříček

Vážení čtenáři, blíží se termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz přinášejí podrobné žebříčky pro devět oborů, které považujeme za důležité a zároveň jsou natolik konkurenční, že v nich má srovnávání smysl. (Loňské výsledky v tomto oboru najdete ZDE)

Vycházíme z kritérií převzatých ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.

Předkládáme vám svůj názor na to, co považujeme u vysokoškolského oboru za důležité. Zároveň ale zde najdete dostatek dat, abyste mohli sestavit svůj žebříček podle vlastních preferencí.

Máte svou vlastní zkušenost se zmíněnými fakultami? Zajímá vás víc o srovnání konkrétních vysokých škol? Napište nám na redakce@ihned.cz. Neanonymní příspěvky uveřejníme či zprostředkujeme odpověď na vaše otázky na zmíněných fakultách.  

Právnickým fakultám vévodí Univerzita Karlova

Nejlepší právnická fakulta v České republice je nyní - stejně jako v loňském žebříčku (ZDE) - na pražské Univerzitě Karlově. Vyplývá to z velkého srovnání nejdůležitějších kritérií, které uskutečnily Hospodářské noviny spolu s právníky, studenty práv a dalšími experty z oboru.

Právnická fakulta UK získala v žebříčku 24 bodů, těsně za ní se umístila s 21 body brněnská "práva", tedy fakulta Masarykovy univerzity. S odstupem pak skončily na třetím místě právnické fakulty z Univerzity Palackého v Olomouci (13 bodů) a na čtvrtém Západočeská univerzita Plzeň (12 bodů). Kompletní výsledková tabulka ze všech kritérií ZDE 

Čtěte také srovnání vysokých škol v ostatních oborech - ZDE
(HN a iHNed.cz přinášejí žebříčky nejdůležitějších vysok škol - jak dopadlo srovnání v devíti oborech?) 

Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme

1. Vědecká a výzkumná činnost školy - čtěte ZDE

2. Spokojenost a uplatnění absolventů - čtěte ZDE

3. "Světovost" školy - čtěte ZDE

4. Názor expertů z oboru - čtěte ZDE

5. Zájem o fakultu - čtěte ZDE

1) Věda a výzkum: Praha ve vědě zvýšila náskok

Co jsme zjišťovali: Jaké mají výsledky v databázi Rady vlády pro výzkum a vývoj (zpráva za 2003 - 2007). V ní jsou články v tzv. impaktovaných časopisech (hlavní žurnály řazené do světové databáze Web of Science), patenty, odborné knihy i méně prestižní články a příspěvky do sborníků.

Jak hodnotíme výsledky: Sledujeme absolutní vědecký výsledek i relativní (v přepočtu na pedagoga).

České právo opakovaně sklízí kritiku Rady vlády pro výzkum a vývoj za slabé vědecké výsledky - do světových časopisů píše jen pár výjimek, zachraňujících čest oboru. „Zdejší právní obec si hraje na malém českém písku. Za vědeckou činnost považuje vydávání stanovisek k zákonům," zhodnotil ji předloni tajemník vládní rady Marek Blažka. Zlepšení je však patrné: naše nejlepší právnická fakulta už se (v přepočtu výsledků na pedagoga) skoro vyrovná naší nejhorší lékařské fakultě.

Onou nejlepší fakultou je Praha: její tradiční náskok před ostatními se oproti loňsku zvýšil. V hodnoceném období 2003 - 2007 dosáhla PF UK vědeckých výsledků s váhou 4392 (šlo o necelých 148 článků a 156 knih).

Brněnská PF MU má ve srovnání s Prahou zhruba poloviční akademický sbor, její výsledek však nedosáhl ani padesáti procent pražského (váha 2089). V relativním hodnocení tak vycházejí na jednoho pedagoga v Praze výsledky s váhou 29 a v Brně 24,6. Rada vlády zatím nezveřejnila, která fakulta využila veřejné peníze na vědu efektivnější.

Olomoucká PF UP následuje s odstupem, i když se meziročně výrazně zlepšila. Zatímco loni měla výsledky s váhou 15, letos je to 188. S oběma velkými fakultami je to však stále nesouměřitelné, na jednoho pedagoga v Olomouci vycházejí - za pět let bádání -- výsledky s váhou 2,35.

Plzeňská PF ZČU nemá, tak jako v předchozím roce, v databázi Rady vlády výsledky, které by stály za řeč. Konkrétně jde o jeden příspěvek do cizojazyčné knihy s váhou 4. Na všech 132 akademických pracovníků tak vychází výsledek s váhou 0,03...
Vědecké granty tvoří v Praze, Brně i Olomouci jen 7 - 8 procent rozpočtu, v Plzni jsou zanedbatelné.

Chcete vědět další detaily? Jak se měří věda se dočtete ZDE

2) Spokojenost a uplatnění: o absolventy se zajímá jen Brno

Proč toto kritérium: Absolventi mohou nejlépe školu posoudit z pohledu klientů. Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po 6 měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po 5 letech od ukončení školy.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy nejsou obvyklé, sestavujeme žebříček ne podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola ptá a jak podrobné výsledky poskytuje.

Praha žádné průzkumy mezi bývalými studenty nedělá. Plzeň s nimi loni chtěla začít: „Absolventům byly systematicky rozdávány dotazníky, zda jsou vůbec ochotni s fakultou spolupracovat a v jakém rozsahu,« vysvětlila tehdy tajemnice PF ZČU Dana Barková. Letos však uvedla, že „souhrnné údaje nejsou k dispozici". Nic takového nezjišťuje ani Olomouc, teprve o tom uvažuje: „V současnosti se, s ohledem na blížící se 20. výročí obnovení fakulty, intenzivně zabýváme navázáním kontaktů s absolventy a možností získávání této zpětné vazby, kterou považujeme za velmi významnou a zajímavou," říká proděkan Filip Dienstbier.

V Brně průzkumy organizuje celá Masarykova univerzita už od roku 1994. Poslední dotazníky - loňské - měly mezi právníky slušnou návratnost (65,3 %). Absolventi jsou vcelku spokojeni s tím, jak je PF MU »připravila pro život« (73 %), ale jinak jsou ke své fakultě značně kritičtí. Podle téměř 80 % byla výuka příliš teoretická, podle 60 % byla nabídka cizích jazyků nedostatečná. Čtvrtina si dokonce myslí, že studium mohlo být klidně o rok kratší (přitom podle 53 % je poměrně či dokonce velmi náročné). Brněnští právníci jsou nejméně ze všech absolventů Masarykovy univerzity spokojeni s tím, jak je fakulta vedla k týmové práci. Chválí ji za to, že zlepšila jejich schopnost se učit, analyticky myslet a prezentovat vlastní osobu. Loni uváděné vysoké nástupní platy se ukazují spíš jako statistická výchylka, nynější absolventi uvádějí 18 640 korun.

MU jako jediná obstála v »tričkovém testu«: na svých stránkách inzeruje prodej triček a dárků se svým znakem.  

3) „Světovost" školy: Olomouc se lepší

Proč jsme zvolili právě toto kritérium: Čeština je příliš malý jazyk na to, aby se fakulta, která usiluje o získání prestiže, obešla bez zapojení do mezinárodní sítě. Světová věda se dělá ve světových jazycích.

Co jsme přesně zjišťovali: Kolik studentů v aktuálním roce odjelo do zahraničí na alespoň jednosemestrální pobyt (v poměru k celkovému počtu studentů); dále kolik předmětů určených primárně zdejším studentům se vyučuje v cizím jazyce; a také kolik semestrů jazykových kurzů škola celkem nabízí.

Jak hodnotíme zjištěné výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu šedesát procent; přednáškám v cizím jazyce dáváme váhu třicet procent; jazykové kurzy považujeme především za užitečný doplněk, dáváme mu proto váhu deset procent.

Nejvíce studentů do zahraničí stále jezdí z Prahy. Aktuálně jich - především na programy Socrates/Erasmus - vycestovalo 274 (velký skok oproti loňským 158), což představuje 6,44 % všech studentů. Na druhé místo se letos vyšvihla Olomouc s 55 studenty (3,2 % studentů; loni to bylo jen 40). Na třetí kleslo Brno s 52 výjezdy (loni 81), což představuje 2 %. Čtvrtá zůstává Plzeň s 31 studenty čili 1,3 %.

Přednášek v cizím jazyce formálně nejvíc vykazuje Brno, z těchto 63 je však většina určena pro zahraniční studenty. Naopak v případě Prahy a jejích 54 přednášek je skutečně velká část pro české posluchače (Essential of Legal Writing nebo Problemas actuales del mundo hispano). Olomouc hlásí - stejně jako loni - 24 předmětů, převážně pro zahraniční návštěvníky. Plzeň uvádí 18 (loni pět).

Největší nabídku jazykových kurzů formálně vykazuje Plzeň, výuku totiž zajišťuje pro celou tamní univerzitu Ústav jazykové přípravy s celkem 85 semestry jazyků (i když řada z nich je určena spíš technikům než právníkům). Praha jich má 69, o jedenáct víc než loni (třeba šest hlavních právnických jazyků včetně speciální právní terminologie), Olomouc 24 a Brno uvedlo 19. 

4)      Experti mají PF MU čím dál raději

Co jsme zjišťovali: Právníci v rozhodujících pozicích v justici, advokacii a politice měli seřadit fakulty podle kvality.

Jak hodnotíme výsledky: Pokud seřadili fakulty od nejlepší po nejhorší, každá dostane body od 4 do 1. Pokud některé uvedli na shodném místě, dostávají stejně (příklad: fakulty na 2. - 4. místě jsou všechny hodnoceny jako druhé.)
V loňském žebříčku právnických fakult v HN bylo osloveno 40 právníků. Patnáct se omluvilo, že se cítí s některou školou příliš spojeni nebo nemají dost informací. Odpovědělo 20, mj. předsedové nejvyšších soudů, ministr spravedlnosti, nejvyšší státní zástupkyně, členové představenstva advokátní komory, tehdejší šéf Soudcovské unie. Letos k nim agentura MOOG & Partner přidala ještě předsedy krajských soudů v Ostravě a v Českých Budějovicích.

Výsledné pořadí je ještě silněji ve prospěch Brna. Oproti loňsku byla PF MU už dokonce dvanáctkrát uvedena jako první, sedmkrát druhá, třikrát třetí.

Praha byla šestkrát první, desetkrát druhá, šestkrát třetí. Plzeňská fakulta skončila vůbec nejčastěji na třetím místě - devětkrát. Dva ji zařadili na první příčku, šest na druhé a pět na čtvrté místo. Olomouc tři čtvrtiny odpovídajících - 15 právníků -zařadily na čtvrté místo. Tři na třetí, dva na druhé, dva na první.

Loni HN žádaly experty, aby hodnotili i soukromé školy -Vysokou školu Karlovy Vary a Vysokou školu aplikovaného práva. Většina prohlásila, že je nezná, případně VŠKV zařadili na 5. místo, VŠAP pominuli. V odpovědích zaznělo: »Soukromé školy jsou mimo moji pozornost. Přijímaní posluchači jsou veřejnými školami tak přebraní, že myslím, že nedávají moc nadějí na kvalitní absolventy." Nebo: »Obě soukromé školy nestojí za řeč. Myslím z hlediska opravdového vzdělání v právu, i když typ školy, jakým je karlovarská, může skvěle pomáhat ve vzdělávání úředníků veřejné správy. Mnohem větší vliv na vzdělání advokátů a soudců má katedra práva na VŠE, protože jako jediná škola v ČR pracuje na pomezí ekonomie a práva, což je v civilizovanějším světě u právnických fakult zcela běžné.«

Kompletní seznam expertů, kteří hodnotili právnické fakulty

2008

Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu
Marek Benda, předseda ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny
Iva Brožová, předsedkyně nejvyššího soudu
Jaroslav Bureš, místopředseda Vrchního soudu v Praze
Pavel Doucha, Ekologický právní servis, Tábor
Vlasta Formánková, soudkyně Ústavního soudu
Jaroslav Holubec, předseda Vrchního soudu v Olomouci
Vladimír Jirousek, předseda České advokátní komory
Jaromír Jirsa, místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 1, prezident Soudcovské unie
František Korbel, náměstek ministra spravedlnosti
Ladislav Krym, tajemník České advokátní komory
Petr Poledník, AK Poledník, místopředseda České advokátní komory
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti
Jiří Přibáň, Cardiff Law School
Tomáš Richter, Clifford Chance
Cyril Svoboda, ministr - předseda Legislativní rady vlády ČR
Vojtěch Šimíček, soudce Nejvyššího správního soudu
Martin Šolc, AK Kocián Šolc Balaštík, Praha
Renata Vesecká, nejvyšší státní zástupkyně
Martin Vychopeň, AK Camrda, Premus, Peter, Vychopeň, Vachoušek, místopředseda České advokátní komory

2009
Jiří Doležílek, předseda Krajského soudu v Ostravě
Bohuslav Petr, předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích
 

5) Zájem o fakultu: největší zájem je o Prahu

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po škole mezi uchazeči a mladými vědci.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik přijatých se zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli vybírat); kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); počet docentů do 40 a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem doktorandů o další vědeckou kariéru; zdravě se rozvíjející fakulta by měla akademiky v tom věku mít).

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí v každé má váhu 25 %.

Vysoký převis poptávky je na všech fakultách, tentokrát byl však zájem rovnoměrněji rozložený. V posledním přijímacím řízení byl převis opět nejvyšší na PF ZČU, kde přijali 15,58 % z přihlášených (minule dokonce jen 9 %). V Brně 15,9 % %, v Olomouci 17,7 % a Praze 18,6 %.
Pokud si už přijatí mohou vybírat, pak dávali opět přednost Plzni (93,7 %!). V Brně se zapisovalo 85 %, v Praze těsně pod tuto hranici a v Olomouci 75 % (minule 71 %).

Nejvyšší podíl doktorandů ke všem studentům je v Praze (9,4 %). Následují Plzeň (4,7 %) a Brno (3,4 %). Olomouc dosud neměla akreditováno doktorské studium, první doktorští posluchači - v programu Teoretické právní vědy -- nastoupí letos v září.
Nejvíc docentů do 40 a profesorů do 50 let mají v Praze, a to ještě víc než loni - dohromady 8,25 úvazku. V Olomouci mají tak mladé akademiky dva, také v Brně dají dohromady dva úvazky. V Plzni všichni mladší akademici překročili uváděné věkové hranice.

Prohlédněte si tabulku celkových výsledků, která zahrnuje všechna kritéria

Jak se měří věda?

Rada vlády po vědu a výzkum posuzuje u tuzemských grantů tzv. vážené výsledky. Co to znamená? Zaznamená a oboduje úplně všechny vědecké výsledky.

Vysoce hodnocení mají články v tzv. impaktovaných časopisech, tedy hlavních vědeckých periodicích zařazených do světové databáze Web of Science. Článek má minimálně váhu 5, ale podle významu („impaktu") časopisu třeba i 50.

Český patent má váhu 50, mezinárodní patent dokonce 500. Nová technologie má váhu 75 a prototyp (složitější průmyslový výrobek, určený k sériové výrobě) váhu 25.

Další hodnocení se liší podle toho, zda jde o společenské vědy (psychologie, sociologie, historie, právo, pedagogika apod.), nebo ostatní (matematika, fyzika, informatika, chemie, biologie, medicína, strojírenství, chemie apod.).

Společenské vědy mají bonus za publikace v cizím jazyce. Článek v běžném (neimpaktovaném) českém či slovenském časopise má váhu 1, v cizojazyčném 4. Odborná kniha má váhu 12,5 v jiném jazyce 50. Kapitola v ní má váhu 1, resp. 4. Příspěvek do sborníku (například vystoupení na konferenci) má váhu 0,1, v cizím jazyce 0,4.

Ostatní vědy násobí cizojazyčný příspěvek pouze dvěma, nikoli čtyřmi. Odborná kniha má tedy váhu 12,5 a v cizím jazyce 25, článek ve sborníku má váhu 0,1 a cizojazyčný 0,2 apod.

Rada vlády pro vědu a výzkum měří také efektivitu vynaložených peněz ze státního rozpočtu. Grant s nadprůměrnými výsledky (více než 130 % oborového průměru) je značen zeleně. Šedivě je značený průměrný grant (zhodnocení 70-130 % průměru). Výstražnou žlutou dostávají podprůměrně zhodnocené granty (0-70 % průměru). Červeně pak Rada vlády označuje grant s naprosto nulovými výsledky.