Největší kauza uplácení při zadávání veřejných zakázek skončila bez trestu. Obvodní soud pro Prahu 4 zprostil obžaloby čtrnáct šéfů a zaměstnanců největších stavebních firem, kteří byli podezřelí z uplácení. Poté, co státní zástupci loni zastavili kvůli nedostatku důkazů případ údajného úplatkářství v liberecké společnosti Syner, končí ze stejného důvodu i kauza Tender Group.

Hlavní postavou celé kauzy byl Radovan Sitař, majitel firmy Tender Group Plus. Ten měl podle obžaloby na přelomu tisíciletí nabízet městům, že jim uspořádá na klíč výběrová řízení. Jenže podle obžaloby se dohodl se stavebními firmami na výhodném obchodu: za statisícové úplatky jejich nabídky doporučí jako nejlepší. Na úplatcích měl údajně získat asi 13,65 milionu korun.

Podle soudkyně Ivety Havlíkové se ale nic takového jednoznačně neprokázalo. "Neprokázalo se, že by výběrová řízení někdo ovlivňoval. Není jasné, jak došlo k dojednání úplatku a za co měl být poskytnut."

Samé velké ryby 

Před soudem kromě Sitaře stáli také ti, kteří mu měli úplatky dávat - tedy majitelé a zaměstnanci největších stavebních firem v Česku. Mezi obžalovanými tak byli například spolumajitelé libereckého Syneru, obří firmy s miliardovým obratem.

Třeba Roman Wurst, šéf úspěšné kolínské firmy Geosan, měl podle obžaloby Sitaře uplatit 630 tisíci, aby získal zakázku na dostavbu nemocnice v Kutné Hoře. Úplatky ale měly šplhat i do mnohem vyšších řádů: zakázkou na domov důchodců v Uhlířských Janovicích si měl Sitař polepšit o 2,3 milionu od Stavitelství KRRO.

Peníze šly přes nefungující firmu 

Úplatky pro Sitaře měly od vybraných společností putovat jako faktury za fiktivní práce vykázané na spřízněnou firmu MW Stav. Ta sice skutečně existovala, ale neměla žádné zaměstnance a žádné práce ve skutečnosti neprováděla. Peníze šly přes tuto firmu bankovním převodem do Rakouska, kde si je měl majitel Tender Group Sitař vybírat v hotovosti. 

"Firma MW Stav opravdu žádné práce nedělala a neměla ani zaměstnance. Ale nevíme, jestli platby, které prováděla, byly opravdu úplatky," řekla ve středu soudkyně Havlíková.

Sitař od počátku obvinění odmítal.  "Pro mě nebyly úplatky vůbec zajímavé. Moje firma dokázala vydělat mnohem víc peněz," řekl Sitař před soudem před jeden a půl rokem. Nikdo z odsouzených s tím ale nesouhlasil, a tak podle zákona muselo začít veřejné hlavní líčení.

Obvodní soud pro Prahu 4 už v roce 2007 vyměřil většině z obžalovaných podnikatelů roční podmínky. Rozhodl tak ale neveřejně, takzvaným trestním příkazem. Nikdo z odsouzených s tím ale nesouhlasil, a tak podle zákona muselo začít veřejné hlavní líčení.

Podivné okolnosti případu 

Případ Tender Group Plus byl jednou z velkých odhalených korupčních afér. Byl provázen vraždou, sebevraždou a neprůhlednými vztahy. Vedle Sitaře policie z řad údajně uplácejících podnikatelů stíhala i majitele firmy IDOS Praha Lubomíra Kašáka, který byl v roce 2002 zavražděn.

Kašáka, který byl švagrem tehdejšího lidoveckého poslance a současného ministra financí Miroslava Kalouska, údajně kvůli neshodám v podnikání zastřelil jeho společník Zdeněk Němec, který pak spáchal sebevraždu. Podle tisku převedl Kašák na Sitařovo konto přes milion korun, za to pak Sitař příbramským radním údajně doporučil, aby firmě IDOS dali mnohamilionovou zakázku na přestavbu příbramských kasáren 1. máje.

Státní zástupci loni zastavili případ údajného úplatkářství v liberecké firmě Syner. Ta měla podle detektivů dát společnosti Tender Group Plus třistatisícový úplatek, aby vyhrála v tendru na stavbu pavilonu nemocnice v Liberci. I tato první korupční kauza v Česku, která se týkala velké stavební firmy a veřejných zakázek, skončila pro nedostatek důkazů.