Zádrhely v privatizaci státních firem a odliv zahraničních investorů ze země. To jsou dva zásadní dopady do tuzemské ekonomiky, které může přinést pád vlády.

Opoziční ČSSD, která včera v hlasování o nedůvěře vlády uspěla, hodlá privatizace zastavit. Ohrožen je především prodej Českých aerolinií a Letiště Praha. K privatizaci ČSA přitom byla opoziční ČSSD sice dosud tolerantní, ale už začíná obracet. "Výrazně se zvýšilo riziko neúspěchu této privatizace, vzhledem k nízkému počtu čtyř zájemců," prohlásil v úterý místopředseda ČSSD a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka.

Ještě v úterý ráno, tedy v den, kdy se hlasovalo o vládě, tvrdil náměstek ministra financí Ivan Fuksa, že v privatizaci ČSA se bude pokračovat i po případné demisi vlády. "Jednoznačně v privatizaci ČSA by vláda pokračovat měla - a pokud by nastala tato situace a vládu by tvořili ekonomičtí odborníci, tak věřím tomu, že by jednoznačně podpořili, aby se v privatizaci ČSA pokračovalo," řekl Fuksa v úterý ráno v pořadu 20 minut Radiožurnálu.

ČSA chce přitom Topolánkova vláda prodat už do letošního září, čeká za ně 4,5 miliardy korun. Tendr vyhlásila v únoru, předevčírem uzavřela přijímání přihlášek.

Do konce roku chtěla vláda prodat i Letiště, až za sto miliard korun. I proti tomu ale sociální demokraté tvrdě vystupují. A ještě před kolapsem vlády dokonce připravili návrh zákona, který by prodej Ruzyně zablokoval. Teď budou mít pozici ještě silnější.

 

 

Projde "zakázka století"?

Opozice ovšem odmítá i další klíčovou akci vlády - obří tendr na odstranění starých ekologických škod. I ten už běží. V prvním kole v něm soupeří šest uchazečů, včetně největších evropských hráčů v oboru a tuzemských investičních společností PPF nebo J&T. Zakázka může dosáhnout hodnoty přes sto miliard korun.

"Topolánkova vláda by měla tohle výběrové řízení zrušit," prohlašuje Sobotka. Podle původních předpokladů se o vítězi historicky největší státní zakázky mělo rozhodnout letos na podzim.

Ministr financí Miroslav Kalousek ovšem zatím práce na privatizacích ani ekologickém tendru nezastavuje. "Pracuji dál. A cítím se dokonce svobodnější. Už se nemusím jako předtím pořád ohlížet na to, co našim návrhům řeknou nějací nespokojení koaliční poslanci, kteří hrozili potopením vlády," tvrdí šéf státní kasy.

Koruna se zatím drží

Pád vlády vystrašil zahraniční investory. Kurz koruny ihned po hlasování propadl proti euru o 1,1 procenta - na 27,20 koruny za euro, i když se pak vrátil zpět.

"Koruně to rozhodně neprospěje. Podobná situace navíc vznikla i v Maďarsku. Zahraniční investoři jen těžko rozlišují mezi jednotlivými zeměmi střední Evropy a když z regionu slyší takové zprávy, mohou peníze stáhnout," myslí si Jan Bureš z Poštovní spořitelny.

 

 

Na druhou stranu, oslabení měny podle něj nebude nijak dlouhé.

Daleko důležitější než pád vlády je totiž pro investory, kteří korunu nakupují, ekonomická situace ve světě. Proto jen málo ekonomů předpokládá, že by vliv včerejších událostí byl nějak výrazný.

Významná reakce se nečeká ani u akcií. "Reakce akciových trhů nebude skoro žádná. Trh má svých starostí dost a ani dříve na podobnou událost nereagoval," říká Marek Hatlapatka z Cyrrusu.