Sociální demokraté se připravují na možnou povolební spolupráci s komunisty. V interním průzkumu veřejného mínění budou zkoumat, kolik lidí odmítá vládní koalici KSČM a ČSSD i to, komu by vadila menšinová vláda sociální demokracie opřená o hlasy komunistů.

"Je pravda, že si mapujeme komunisty a v dohledné době budeme mít nová data k tomu, kolika lidem vadí vláda s KSČM a kolika vadí menšinová vláda s podporou KSČM," řekl šéf analytické sekce Lidového domu Oto Novotný. Sociální demokraté si podle Novotného testovali vztah lidí ke komunistům už jednou – po krajských volbách, kdy ČSSD uzavřela s komunisty v některých krajích dokonce koaliční vlády.

"Pokud jde o účast komunistů ve vládě, tak ta vadila drtivé většině lidí, menšinová vláda s podporou komunistů, která by prosazovala program ČSSD, ale většině našich voličů nevadí," uvedl Novotný.

Utajené průzkumy

Interní průzkum o vztahu lidí ke komunistům si strana hlídá. Nevědí o něm ani někteří členové předsednictva ČSSD.
"Vůbec nevím, že bychom si něco takového testovali. Každopádně jasně říkám, že bych měl problém s účastí komunistů ve vládě, menší problém bych měl i s tím, kdyby tiše měli podporovat vládu," řekl v pondělí místopředseda Milan Urban. Jiní členové vedení ale přiznávají, že o průzkumech vědí.

"Testujeme různé varianty možné povolební situace. Výrazně vede možnost menšinové vlády podporované komunisty nad případnou velkou koalicí s ODS," uvedl první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka, kterému by vláda podporovaná komunisty nevadila.

"Důrazně ale odmítám jejich účast ve vládě. Stále pro nás platí bohumínské usnesení, které takovou spolupráci zakazuje," říká. Postup sociálních demokratů je důležitý hlavně kvůli možnému vývoji po předčasných volbách. Hrozí totiž, že se do sněmovny dostanou jen tři strany – ODS, ČSSD a KSČM. A sociální demokraté, povzbuzeni dobrými výsledky v průzkumech, už plánují s kým a jak by mohli vládnout. Řešením by přitom mohla být menšinová vláda ČSSD podporovaná komunisty.

"Na municipální regionální úrovni naše spolupráce už funguje. A dovedu si představit i onu menšinovou vládu," uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. I jeho strana si navíc testuje své voliče. "Zkoumáme, jaké mají hodnoty a řada z nich se shoduje s programem ČSSD," říká.

Ostrou reakci na komunisty si ČSSD poprvé vyzkoušela po krajských volbách, když v některých krajích uzavřela s KSČM koalice. V novinách se tehdy sice chvíli psalo o tom, že sociální demokraté otevřeli komunistům cestu k moci, negativní reakce veřejnosti ale brzy utichly.

Trend, kdy je veřejnost ke komunistům stále tolerantnější, potvrzuje i Novotný. "Lidé příliš nepodporují to, aby byla KSČM na politickém poli blokována," říká.

Vztah ČSSD a KSČM

Sociální demokraté řeší vztah ke komunistům od začátku svého vzniku a pořád nevědí, jak se s ním vypořádat. V roce 1995 si sociální demokraté na sjezdu v Bohumíně zakázali spojenectví s extremistickými politickými stranami. Nejradikálnějším protikomunistickým obdobím si ale strana prošla pod vedením Vladimíra Špidly, který se svým odporem k tehdy Grebeníčkovým komunistům netajil.

Cestu k legitimizaci KSČM naplno otevřel až Jiří Paroubek. Ten už před posledními volbami v roce 2006 opatrně připouštěl, že by mu nevadila menšinová vláda postavená na hlasech komunistů. "Mohlo by to být třeba tak, že KSČM při hlasování o důvěře vládě opustí sál," naznačoval možný vývoj tehdejší premiér Paroubek.

Možná spolupráce ČSSD s komunisty bude i tématem voleb, které proběhnou skoro přesně dvacet let po pádu komunismu. Vytěžit z toho chce hlavně ODS: přilákat voliče, kteří nechtějí u moci komunisty.