Proč jíme tolik léků? Protože lékaři za to mají provize

Anketa

Věříte svému lékaři, že Vám předepisuje skutečně jen tolik léků, kolik vyžaduje Váš zdravotní stav?

ANO

34%

NE

66%

další anketyHlasovalo 182 čtenářů

Máte jistotu, že vám lékař dá ten správný lék na vaši nemoc? Nebo že vám dokonce nepředepíše medikament úplně zbytečně? Skrytá kamera České televize odhalila dosud nejprůkaznějším způsobem, že takové nebezpečí pacientům reálně hrozí.

Lékařka brněnské nemocnice u svaté Anny Eliška Jugová své metody podrobně popsala televizní figurantce, která za ní přišla jako dealerka firmy Novartis. Kývla na to, že by její léky předepisovala, pokud by dostávala kolem pěti tisíc korun měsíčně. A zároveň přiznala, že dříve, a to po mnoho let, dostávala měsíčně kolem deseti tisíc.

Korupce mezi lékaři a firmami přitom zdaleka není nebezpečná jen ekonomicky. Především ohrožuje lidské zdraví.

Pacientem proti své vůli

I pouhá záměna jednoho léčiva obdobným výrobkem jiné firmy, k níž je lékař motivován jen úplatkem, může mít neblahé důsledky. "V takovém léku jsou totiž odlišné přídavné látky. Ty každý pacient snáší jinak a existuje riziko alergií," vysvětluje Milan Kubek, šéf České lékařské komory.

Ještě horší je však to, že pacient může dostávat lék, i když ho nepotřebuje. To podle expertů jeho zdraví ohrožuje. "V USA kvůli tomu bojují proti takzvané medikalizaci společnosti - neúměrnému předepisování léků," připomíná lékař Jan Hnízdil, který na nezákonné praktiky lékařů a firem dlouhodobě upozorňuje. "Když vás bolí kolena, často by to spravila jen rada lékaře, abyste si odpočinuli. Ale když se vás zmocní ekonomicky motivovaní lékaři a farmaceuti, hned nasadí léky a je z vás pacient," vysvětluje Hnízdil fenomén medikalizace.

Snaha firemních dealerů přesvědčit lékaře, aby předepisovali právě jejich lék v co největším množství, je ovšem neutuchající. V byznysu s léky v Česku se ročně točí kolem padesáti miliard korun.

Sám pacient se může bránit podobným praktikám obtížně. Přinejmenším má požadovat od doktora vysvětlení, pokud mu jeho obvyklý lék mění. Hlavní zodpovědnost za očistu od korupce ale leží na firmách, lékařích, ministerstvu zdravotnictví i policii. Zatím však žádná z těchto složek nefunguje, jak by mohla.

Špička ledovce

Nasazení hraničních novinářských prostředků - skryté kamery i fiktivní dealerky - Českou televizí bylo v případě brněnské lékařky zcela namístě. Mimo záznam totiž spousta lékařů přizná, že vzájemný obchod mezi lékaři a dealery bezostyšně probíhá ve velkém. Případy, jež proniknou na veřejnost, jsou podle všeho jen vrcholkem ledovce.

Jenže když HN už předloni upozornily na případ, kdy firma "motivovala" lékaře zájezdem na safari do Keni, šetření zastavila jak protikorupční policie, tak ministerstvo zdravotnictví.

Úředníky trochu popostrčil až loňský důkaz České televize, kdy slovem i obrazem zdokumentovala, jak firma Actavis platila lékařům pobyt u moře v Egyptě. Protikorupční policie sice opět případ odložila, ale Státní úřad pro kontrolu léčiv firmě udělil pokutu 750 tisíc korun.

Uplácení lékařů není problém jen v Česku. Německá policie už prošetřila 480 lékařů, kteří si nechali za předepisování léků platit. Dostávali i počítače nebo DVD přehrávače. V současné době nabírá obrátky vyšetřování aféry firmy Ratiopharm. Vyšetřováno je v souvislosti s úplatky už na 2800 doktorů.

V Česku se ale údajná snaha zúčastněných zatím míjí účinkem. Ministerstvo zdravotnictví slíbilo zhruba před rokem zveřejnit systém, jak korupci tvrdě postihovat. Přes urgence HN takový materiál stále nepředložilo.

Vše vyřeší kodex

Asociace farmaceutických firem se chlubí jen tím, že má stále tvrdší etické kodexy. Každé další odhalení korupce pak vždy označují za selhání jednotlivce. "Myslím, že se situace zlepšuje. Vždyť i brněnská lékařka v záběrech skryté kamery říká, že s dřívějším dealerem Novartisu se jí spolupracovalo dobře, ale pak v tom jeho nástupkyně nechtěla pokračovat," prohlašuje Radim Petráš, šéf profesní organizace AIFP, jejímž členem je i Novartis.

Svůj kodex loni přijala i komora, takže provinilé lékaře může pokutovat nebo vyloučit. Zatím ho ale v případech korupce nevyužila, sama totiž po hříšnících nijak nepátrá.

"K úplatku musí být vždy dvě strany," říká shodně Petráš i šéf lékařské komory Milan Kubek - ale oba přitom dávají vinu protistraně.

Brněnský případ je podle Kubka spíš jen vzpomínka na staré časy: "V polovině 90. let, kdy jsem nastupoval do praxe, tak to bylo velmi běžné. Teď jsou metody mnohem sofistikovanější."