Vnitro zakázalo sudetoněmecké sdružení, jež požaduje zrušení Benešových dekretů

Ministerstvo vnitra zakázalo Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které požaduje zrušení takzvaných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Považuje je za protiprávní v EU. Sdružení se také hlásí k podobným spolkům v Německu a Rakousku. Informoval o tom přípravný výbor sdružení, který verdikt vnitra považuje za skandální a nedemokratický. Výbor již podal správní žalobu a vyhrožuje štrasburským soudem pro lidská práva.

Podle kopie ministerského rozhodnutí, vnitro mimo jiné dospělo k názoru, že záměrem sdružení je porušovat Ústavu a zákony. Vnitro píše, že například sudetoněmecké sdružení v Německu žádá navrácení zabaveného majetku, odškodnění a právní nárok na domov. Vnitro zdůraznilo, že požadavky blokují mezinárodní smlouvy, přičemž například právo na domov blokuje postupimská dohoda, kterou bylo současně rozhodnuto o odsunu.

Ministerstvo se v objasnění odvolává i na rozhodnutí Ústavního soudu z roku 1995, podle něhož byl poválečný konfiskační dekret ve své době legální a legitimní a v současnosti již nezakládá právní vztahy. Zmiňuje též novodobou česko-německou deklaraci, podle níž česká a německá strana nebude vztahy zatěžovat minulostí.

Přípravný výbor, v němž jsou Jan Šinágl, Tomáš Pecina a Wolfgang Habermann, rozhodnutí vnitra kritizoval. "Rozhodnutí, jehož dikce dává vzpomenout na dobu před listopadem 1989, pokládá přípravný výbor spolku za skandální: Česká republika je již pět let plnoprávným členem Evropské unie a nemůže si dovolit zacházet se svými občany způsobem, který byl běžný v dobách totality. V demokracii má každý právo vyjadřovat své názory," uvedli v prohlášení. Cíle sdružení jsou legitimní, humánní a zasahují "samotnou dřeň demokracie", totiž právo občana na nesouhlas s oficiálními postoji jeho vlády, míní.

Podle kopie návrhu stanov sdružení odmítá například jakékoli etnické čistky a vyhnání po druhé světové válce na území střední a východní Evropě a je přesvědčeno, že osoby které se na něm podílely, nebo k němu daly podnět, by měly být považovány za válečné zločince.

Z Československa bylo po druhé světové válce odsunuto na základě poválečných dokumentů až tři miliony Němců. Vysídlenecké spolky v Německu a Rakousku to dlouhodobě kritizují.