Nový Janotův plán: Nižší příspěvky na děti, menší úlevy pro firmy

Balíček škrtů ve státní sociální podpoře, který spolu s dalšími opatřeními na rok 2010 projedná večer vláda, počítá se snížením příspěvku na dítě, rodičovské i mateřské a porodného. Návrh ministerstev financí, zdravotnictví a práce a sociálních věcí, ze kterého citovala agentura ČTK, počítá také s úsporami v oblasti podpor na zaměstnanost handicapovaných a příspěvků na sociální služby. Škrty se mají dotknout dlouhodobě nemocných. Nově by mělo také platit, že ošetřovné získá rodič až od čtvrtého dne nemoci dítěte.

Téměř 45 miliard pro rozpočet 

Změny v sociální oblasti by celkem znamenaly posílení příjmů o 31 miliard korun a snížení výdajů o 13,5 miliardy korun.

Podle dosavadních postojů politiků nemá návrh, který zahrnuje také zvýšení přímých i nepřímých daní, velké šance na přijetí v parlamentu. Přesto chce ministr financí Eduard Janota požádat, aby sněmovna balíček schválila. Pokud se tak nestane, rozpočet na příští rok bude mít schodek 231 miliard korun. Kdyby zákonodárci úsporná opatření schválili, ministerstvo je připraveno okamžitě přepracovat návrh na deficit 160 miliard.

Ušetřeni nemají být ani zaměstnavatelé. I příští rok mají odvádět na nemocenské pojištění 2,3 procenta, nikoli méně, jak se počítalo. Zároveň by měli zaměstnavatelé vyplácet nemocenskou tři týdny místo dosavadních dvou. Prvním opatřením rozpočet získá devět miliard navíc, druhým 6,4 miliardy korun. Předčasně navrhuje ministr financí ukončit možnost zaměstnavatele uplatnit slevu na pojistném na sociální zabezpečení. Stát tím získá 18 miliard korun. Čtyři miliardy hodlá vybrat na zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné ze 48násobku na 72násobek průměrné mzdy.

Rodičovský příspěvek nižší

Návrh počítá se snížením přídavku na dítě zhruba sto korun měsíčně, což přinese úsporu výdajů ve výši 486 milionů korun. Rodičovský příspěvek má v dvouleté variantě činit místo 11.400 nově 10.260 korun, v tříleté místo 7600 nově 6840 korun a ve čtyřleté místo 3800 nově 3420 korun, tím by stát ušetřil tři miliardy korun.

Porodné by mělo v roce 2010 klesnout o tři tisíce na 10.000 korun, čímž by stát uspořil 370 milionů korun.

O 800 na 7200 korun navrhují ministerstva zkrátit maximální příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Ušetřit by se tak podle propočtů měla půlmiliarda.

Zletilým příjemcům příspěvku na péči v prvním stupni by se mohla zkrátit dávka na polovinu ze současných 2000 korun, příjemcům příspěvku na péči ve druhé skupině o 20 procent ze 4000 korun. Toto opatření by přineslo úsporu 2,1 miliardy korun.

Konec výhod pro dlouhodobě nemocné 

V oblasti nemocenského pojištění počítá plán se sjednocením sazby pro stanovení denní výše nemocenského na 60 procent, a tedy zrušení zvýhodnění dlouhodobých pracovních neschopností. Dosud platí pro druhý měsíc 66 procent a pro třetí 72 procent vyměřovacího základu. Snížení nemocenské dlouhodobě nemocných by vyneslo 2,4 miliardy korun.

Sjednocena by měla být s nemocenskými dávkami mateřská, a to tak, že by se snížil zápočet výdělku pro účely stanovení denního vyměřovacího základu do první redukční hranice ze současných 100 procent na 90 procent a zároveň by se snížila procentní sazba pro výpočet mateřské ze současných 70 procent na 60 procent. Výplatami nižších mateřských by stát uspořil 1,5 miliardy korun.

U ošetřovného ministerstva navrhují zavést třídenní karenční dobu, obdobně jako je tomu u náhrad mzdy, a ošetřovné vyplácet až od čtvrtého dne potřeby ošetřování. Úspora by při zavedení tohoto opatření činila 0,4 miliardy korun.

Přechodné změny ve zdravotním pojištění představuje zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro zaměstnance a pro osoby samostatně činné, a to z nynějšího 48 násobku průměrné mzdy na 72 násobek průměrné mzdy. Povinná by byla dál placena ze státního rozpočtu, dobrovolná z veřejného zdravotního pojištění.