Senátoři si opět stěžují na Lisabon, Topolánkovu tlaku nepodlehnou

Anketa

Vnímáte podnět senátorů jako obstrukci v ratifikaci Lisabonu?

Ano

70%

Ne

30%

další anketyHlasovalo 229 čtenářů

Blogy

Petr Mach
EU ovlivňuje irské referendum f

Skupina senátorů v čele s Jiřím Oberfalzerem (ODS) v úterý odpoledne předložila Ústavnímu soudu stížnost na lisabonskou smlouvu jako celek. "Pro mne to dnešním podáním končí," řekl serveru iHNed.cz senátor Jiří Pospíšil (ODS).

Ve hře je i možnost, že senátoři budou stížnost ještě průběžně doplňovat. Tím by se její projednávání Ústavním soudem opět oddálilo. "Doplňovat stížnost se může, když se nás dohodne všech sedmnáct, já ale další výhrady kolegů neznám. Z mého pohledu jsem už udělal vše, co jsem udělat měl," řek Pospíšil.

Zda se jedná o definitivní podobu stížnosti, je ale otázka. Pospíšilův kolega Jiří Oberfalzer naopak serveru řekl, že si při podávání stížnosti senátoři vyhradili právo na její pozdější doplnění. "Byla by to otázka týdnů, možná měsíce," tvrdil iHNed.cz Oberfalzer.

Někteří právníci pracovali na stížnosti zadarmo

Oba dva si také nedovedou představit, že by podlehli případnému tlaku ze strany stranického šéfa Mirka Topolánka a stížnost stáhli. Topolánek slíbil šéfovi Evropské komise José Barrosovi, že se pokusí stěžovatele přesvědčit, aby stížnost nepodávali. "Přišel by s křížkem po funuse. Navíc jsme už dříve u ÚS napadli tzv. vázaný mandát pro vládu," řekl Pospíšil. Vázaný mandát se týká přenášení některých pravomocí na Brusel, který se podle Lisabonu má v parlamentu rozhodovat menší než ústavní většinou.

Jména právníků, kteří stížnost vypracovali nechtěl Pospíšil prozradit s odůvodněním, že si to nepřejí. Vypracování stížnosti si pak členové horní komory částečně zaplatili z vlastních peněz, částečně z peněz Senátu určených na experty. Někteří advokáti prý dokonce podle Pospíšila nechtěli za pomoc ani korunu. 

Topolánek po schůzce s Barrosem také uvedl, že svoji politickou kariéru spojí právě s osudem lisabonské smlouvy. Zároveň zřejmě nevědomě splnil přání Jiřího Paroubka z ČSSD, který na něj apeloval, aby zabránil především senátorům za ODS v podání stížnosti k ÚS. "Připadá mi to nesmyslné a opravdu nás tito lidé dostávají do velké izolace," prohlásil Topolánek na adresu senátorů. 

Vláda doufá, že jde o poslední stížnost

Vládní kabinet podání považuje za důležitý posun k ukončení ratifikačního procesu. "Jde o krok, který umožní odstranit poslední pochybnosti ohledně souladu lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem a zastaví - jak vláda doufá - domácí i zahraniční spekulace ohledně možného zdržování ratifikace vyvolané opakovanými odklady v podání návrhu a zvýší tak důvěryhodnost České republiky," prohlásil ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle.

Soudci by podle něj neměli ani v tomto případě politikům vyhovět. "Po vynesení verdiktu ÚS by nic nemělo bránit podpisu prezidenta," dodal Füle. Právě Václav Klaus se ale nechal slyšet, že bude posledním v Evropě, kdo dokument schválí.

Mluvčí Ústavního soudu Tomáš Langášek sice neuvedl do kdy bude návrh projednán, zdůraznil ale, že mu budou ústavní soudci věnovat "mimořádnou pozornost". Jsou si podle něj vědomi toho, že se na ně nyní upínají "zraky celé Evropy".  

Návrh senátorů bude ve středu přidělen soudci-zpravodaji. Rozhodování o věci může podle Langáška uspíšit to, že soudci mají již smlouvu detailně nastudovanou z minulého roku. Senátoři sice nepožádali o přednostní vyřízení svého návrhu, je ale možné, že tak ústavní soudci přesto učiní.  

Kritika sílí, žaloba na prezidenta nebude

Česko tvoří spolu s Polskem a Irskem unijní státy, které smlouvu zatím nepřijaly. Irové o ní rozhodnou v pátek v opakovaném referendu, podle jeho výsledku se chce zachovat polský prezident. Český stát kvůli pasivnímu postoji Hradu čelí kritice ostatních zemí EU. "Vnímáme, že nervozita ze zahraničí stoupá. Snažíme se to ale řešit standardní cestou a jednáním," reagoval premiér Jan Fischer.

Podle informací HN právníci blízcí vládě vymysleli plán pro případ, že prezident bude svůj podpis neustále odkládat: navrhují, aby vláda podala na prezidenta žalobu k soudu. Předseda vlády v úterý tuto možnost vyloučil.

"Vláda preferuje jednání a budeme v něm s panem prezidentem pokračovat. To je vše," odpověděl v úterý Fischer na přímý dotaz, zda existuje právní analýza případné žaloby na hlavu státu.

Stížnost senátorů: Je EU superstátem?

Nová ústavní stížnost na smlouvu by měla být namířena proti celému dokumentu vzhledem k tomu, že Ústavní soud loni na podzim zkoumal na popud Senátu pouze její nejkontroverznější pasáže. Také čeští ústavní soudci tehdy nenašli rozpor s českým ústavním pořádkem. "My budeme poukazovat na jiné rozpory s naší ústavou," uvedl již dříve senátor Pospíšil. Vadí mu, že podle smlouvy rozhodnutí členských zemí EU nesmějí být v rozporu s cíli unie, aniž by tyto cíle byly upřesněny.

Soud by měl podle Oberfalzra, jasně říct, jestli je Evropská unie mezinárodní organizací, nebo superstátem. Pokud by uznal, že EU směřuje k nějaké formě státu, byl by podle senátora případný převod pravomocí na EU protiústavní. Podle ústavy totiž nelze přenášet pravomoci na jiný stát. Další spornou otázkou je prý postavení Evropského soudního dvora (ESD), který má právo výkladu ustanovení a pravidel EU. Oberfalzer chce vyjasnit, zda by bylo možné prostřednictvím ESD obejít český Ústavní soud.

Oberfalzer výtky a obviňování z obstrukce odmítá. K výtkám ohledně odkladů podotkl, že EU by jako demokratické společenství určitě netrestala některého svého člena za to, že využívá demokratických prostředků při procesu ratifikace. Kritici poukazují na to, že Česká republika by kvůli průtahům mohla přijít o post eurokomisaře.