"Česká výjimka z aplikace evropské listiny základních práv v lisabonské smlouvě má být obecná. Mělo by jít o slova Česká republika a o čárku, která by se přidala k polské a britské výjimce," řekl na zasedání sněmovního výboru pro evropské záležitosti ministr Štefan Füle. Výjimkou podmiňuje ratifikaci lisabonské smlouvy k reformě EU prezident Václav Klaus.

Je cítit určitý optimismus

Na říjnovém zasedání Evropské rady by podle Füleho měly hlavy států a předsedové vlád sedmadvacítky slíbit, že česká výjimka bude při nejbližší změně evropského primárního práva schválena. "O věci se ale stále jedná," zdůraznil Füle. "Vedou se (jednání) o konkrétní formě a obsahu na úrovni pana prezidenta, pana premiéra a švédského předsednictví," uvedl ministr. Jednání jsou podle něho "konstruktivní", je cítit "určitý optimismus".

Podle mluvčího českého prezidenta Radima Ochvata je prezident Klaus blízko dohodě se švédským předsednictvím o tom, jak vyřešit jeho požadavek k lisabonské smlouvě. Dostal od Švédska návrh, který odpovídá jeho představě a je možné s ním pracovat, uvedl Hrad v tiskovém sdělení.

To těší švédské předsednictví - Klausova aktuální slova o unii a Lisabonu označilo za "vstřícná" a slíbilo, že s návrhem bude pracovat na nadcházejícím summitu EU.

Jak se zachová Slovensko? 

"Smlouva, která by měla od příštího roku platit, nebude jiná, než o které hlasovala sněmovna a Senát," zdůraznil Füle. Hovoří se o tom, že irské požadavky a česká výjimka se budou ratifikovat v souvislosti s přístupovými smlouvami s Chorvatskem.

Slovenský premiér Robert Fico ale prohlásil, že jeho země bude výjimku pro Prahu blokovat, pokud mu nebude poskytnuta také. Česká republika s východním sousedem podle Füleho přímo o textu nejedná. Ministr ale doufá, že se Slovensko na summitu EU zachová tak, aby česká podmínka byla splněna a otevřela se cesta k ratifikaci lisabonské smlouvy v ČR.

Text polské a britské výjimky z Listiny základních práv EU
(text pokračuje pod boxem)

Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království:

Článek 1

1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje.

2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království.

Článek 2

Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království.

Podpis by byl vlastizrada, hlásali příznivci Klause. Opůrci zase chtěli jeho demisi - čtěte ZDE

Fico nevyloučil, že Slovensko rovněž požádá o výjimku z lisabonské smlouvy - čtěte ZDE

Evropský summit se uskuteční 29. a 30. října. Jen dva dny před ním bude o souladu lisabonské smlouvy s českou ústavou rozhodovat Ústavní soud. Klaus svou podmínku vysvětluje obavami z možných majetkových nároků sudetských Němců. "Ten text (výjimky) bude opravdu obecný, já nepředpokládám, že by tam byla jakákoli specifická a konkrétní zmínka, která se objevuje jako ten argument, proč se o tomto doplňku, o této podmínce bavíme," dodal Füle.

Na summitu EU se podle Füleho nebude příliš hovořit o nové Evropské komisi. "Vůle většiny států sedmadvacítky je rozhodovat o EK až podle lisabonské smlouvy," uvedl ministr. "Klíč, kdy se téma na radu vrátí, drží Česká republika," podotkl. ČR je posledním státem EU, který ještě smlouvu neratifikoval. Klaus čeká i na rozhodnutí Ústavního soudu o jejím souladu s českou ústavou.