Ústavní soud odročil jednání o souladu Lisabonské smlouvy s českou ústavou na úterý 3. listopadu, kdy zřejmě vyhlásí nález.

Odročení na příští úterý mimo jiné znamená, že na bruselském summitu se bude rozhodovat o české výjimce ze smlouvy bez toho, aby evropští politici věděli, jak ratifikace v Česku dopadne. 

Klaus zatím nepodepíše. Ani němůže 

Prezident václav Klaus tak stoprocentně do setkání evropských lídrů 29. a 30. října Lisabonskou smlouvu nepodepíše. Vzhledem k tomu, že o ní nerozhodl Ústavní soud, tak ji zatím podepsat nemůže. Ani kdyby chtěl.

Evropa bude projednávat Klausův požadavek, kterým podmiňuje svůj podpis pod lisabonskou smlouvu, v nejistotě, zda soudci dokument třeba nakonec neshodí ze stolu.

Nicméně možnost, že by Ústavní soud další integraci unie zablokoval, v Bruselu nikdo nebere vážně. Všichni předpokládají, že smlouva českému právu nijak neodporuje.

Klause kritizují už i konzervativci. Nakonec podepíše, myslí si britská média - čtěte ZDE

Nálada v sídle evropských institucí se v posledních dnech do značné míry řídí podle toho, co řekne - nebo neřekne - Klaus. Po jeho pátečním vzkazu, že návrh, jak dostat do Lisabonské smlouvy záruku neprolomitelnosti Benešových dekretů "odpovídá představě prezidenta a je možné s ním dále pracovat" si euroúředníci a evropští politici mohli užít relativně klidný víkend.

Teď ale napětí opět stoupá. Klaus ani Švédové, kteří unii předsedají, stále nezveřejnili ani náznak toho, v čem přesně jejich případná kompromisní dohoda vlastně spočívá. (Je možné, že výjimka bude formulovaná obecně - podobně jako v případě Polska a Velké Británie.)

Nervozita zcela jistě vyvrcholí v noci ze čtvrtka na pátek, kdy se v Bruselu sejdou na svém summitu političtí lídři sedmadvacítky. Osobně Klaus na summit nejede, posílá svého kancléře Jiřího Weigla.