Václav Klaus nebude klást žádné další podmínky k ratifikaci lisabonské smlouvy, oznámil v tiskovém prohlášení jeho mluvčí Radim Ochvat. Prezident uvítal výjimku z Listiny základních práv EU pro Česko.¨

Klaus nyní s podpisem smlouvy musí počkat na rozhodnutí Ústavního soudu o ní. Česko je poslední zemí, která ještě nedokončila ratifikaci smlouvy.

"Dosažený výsledek považuji za maximální možný a žádné další podmínky k ratifikaci lisabonské smlouvy vznášet nehodlám," uvedl Klaus v prohlášení. Česká republika podle něj na summitu získala významnou výjimku z Lisabonské smlouvy. Za dojednání výjimky z Listiny základních práv EU, kterou svůj podpis podmiňoval, poděkoval české vládě i lídrům sedmadvacítky.

"Stejnou výjimku si před dvěma roky vyjednali Poláci a Britové. Naši vyjednavači tutéž výjimku - navzdory usnesení tehdejší vlády - prosadit neuměli či nechtěli," uvedl Klaus.

Výjimka podle něj snižuje riziko ohrožení právních jistot a vlastnických práv českých občanů. "Neplatnost listiny pro Českou republiku nevede ke snížení úrovně sociálních jistot našich občanů. Platnost listiny by úroveň svobod našich občanů naopak snižovala," dodal.

„Nerespektoval vůli ústavních většin“

Nad stylem, který zvolil prezident Václav Klaus k prosazení výjimky z lisabonské smlouvy EU, se pozastavují odborníci oslovení ČTK. Podle nich totiž Klaus v českém systému parlamentní demokracie obešel poslance a senátory, tudíž výjimka podle některých expertů může postrádat legitimitu.

"Na celé záležitosti mi... přijde nejpodivnější skutečnost, že přímo nevolený prezident nerespektuje vůli ústavních většin v parlamentu, které lisabonskou smlouvu schválily, vymůže si své preference, které si poté nechá posvětit úřednickou vládou," uvedl odborník na Evropskou unii Hubert Smekal.

"Považuji za akceptovatelné připojení se k Polsku a Velké Británii po důkladné parlamentní diskuzi a v průběhu vyjednávání o smlouvě, nikoliv však kvazi-vyděračským jednáním využívajícím současné unijní nervozity," dodal Smekal.

„Prezident zkouší, co mu doma politici dovolí“

Také podle právníka Jiřího Zemánka prezident parlament vynechal. "Tyto orgány by se mohly (teoreticky) prezidentovi vzepřít, protože je obešel. V této chvíli se vzpírat nemohou, neboť nedochází k uzavření mezinárodní smlouvy," zmínil.
Summit podle něj přijal výjimkou politický závazek, který bude patrně včleněn do příští smlouvy o přístupu Chorvatska či Islandu do EU. Český dodatek tak budou muset schválit národní parlamenty celé sedmadvacítky, tedy včetně českého.

Rovněž právník Filip Křepelka je přesvědčen, že prezident v otázce výjimky i v jiných oblastech doma zkouší, co jeho pravomoci dovolí. "Mám za to, že se takhle postupovat nemá," usoudil Křepelka.

Zemánek také opět připomněl to, že Klausovo oddalování ratifikace nebylo "ústavně konformní". "Vláda měla postupovat cestou kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu," zmínil Zemánek.