Ministr obrany Martin Barták nařídil šéfovi generálního štábu Vlastimilu Pickovi okamžitě prošetřit případ, kdy měli vojáci elitní 4. brigády rychlého nasazení nosit nacistické symboly na uniformách během mise v Afghánistánu.

O případu nadporučíka Jana Čermáka a praporčíka Hynka Matonohy, informovala Mladá fronta Dnes. "Prokáže-li se navíc snaha velitelů utajit nošení nacistických symbolů na uniformách vojáků, budou přísně potrestáni," uvedl ministr. Případ podle něho vrhá špatné světlo na pověst českých jednotek v zahraničních misích.

Reakce z vedení armády přišla záhy - vojáci Čermák i Matonoha byli dočasně postaveni mimo službu. Stejný trest postihl i jejich velitele.

Podle Bartáka tak armáda tvrdě zasáhla proti extremistům ve svých řadách. Zároveň byl propuštěn voják Lukáš Sedláček, který spoluzakládal neonacistickou organizaci White Justice. V ní údajně cvičil její členy pro útoky na osoby, policisty, "vysoce postavené Židy" i budovy. "(Sedláček) odejde z armády bez jakýchkoli nároků na výsluhy či jiné výhody," dodal ministr obrany.

Voják nošení erbu deníku přiznal 

Podle deníku oba velitelé nosili téměř po celou dobu svého působení v provincii Lógar na přilbách erby brigády SS Dirlewanger a divize SS Hohenstaufen. Čermák nošení nacistického znaku v rozhovoru pro MfD potvrdil. "Ten erb SS jsem na přilbě opravdu měl. Byla to ode mě klukovina, které hrozně lituji," cituje deník nadporučíka.

Na otázku, proč si helmu "vyzdobil", reagoval nadporučík podrážděně: "Jestli ty fotografie máte, tak si je klidně vyvěste do obýváku, abyste se na ně mohl každý den koukat!" Pak erb divize SS zapřel, nakonec přišel s vysvětlením, že písmeno H ve znaku odkazuje k jeho křestnímu jménu Honza.

Proč měl jeho kamarád na přilbě dva zkřížené granáty ve znaku brigády SS Dirlewanger, nevysvětlil. Oba muže podle deníku ministr obrany a náčelník generálního štábu minulý pátek v Žatci vyznamenali za vzorné splnění afghánské mise. Barták se prý o případu dozvěděl teprve o víkendu.

Velitel údajně nechal spálit důkazy 

MfD píše, že policisté sloužící v Afghánistánu o chování Čermáka a Matonohy již dříve informovali své nadřízené. "A nestalo se nic. Přesněji jen to, že velitel kontingentu v Lógaru Petr Procházka nařídil spálit potahy přileb se znaky SS jednotek," napsal deník. Na Procházkův rozkaz prý také byly zlikvidovány všechny usvědčující fotografie, zachovalo se jich jen několik.

Informace přišly několik dnů poté, co se veřejnost dozvěděla, že profesionální voják Lukáš Sedláček spoluzakládal neonacistickou extremistickou organizaci White justice, která připravovala teroristické útoky na elektrárny a trafostanice a plánovala únosy policistů a "vysoce postavených Židů".

"Právě kvůli podobným případům výskytu extremismu v armádě iniciovalo ministerstvo obrany novelu zákona o vojácích z povolání, která od 1. října letošního roku umožňuje důslednější postihy sympatizantů s pravicovým nebo levicovým extremismem," tvrdí Barták.

Vše odstartoval případ z roku 2007 

Už letos v dubnu stínový ministr obrany za ČSSD Petr Hulinský vyzval k očištění armády od neonacistů. Reagoval tak na slova tehdy končícího ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába, který tvrdil, že sympatizanti neonacistického hnutí zastávají funkce nejen v armádě, ale také u policie či na ministerstvu obrany a vnitra.

Hulinský tehdy řekl, že nešlo o žádnou novou informaci. "Celý problém se vleče už delší dobu. Již před dvěma lety se objevily první zprávy o přítomnosti neonacistů v naší armádě, od té doby však nebylo ministerstvo obrany schopno učinit razantní kroky, které by výskytu radikálů na těchto místech zabránily,“ upozornil stínový ministr za ČSSD, který narážel zejména na případ Jana Brhela, Martina Hracha a Vladimíra Holuba z roku 2007.

Dva z nich sloužili v brigádě rychlého nasazení a třetí v dělostřeleckém útvaru. První dva jmenované dokonce policie už tehdy dva roky evidovala jako příslušníky nejmilitantnějšího křídla extremistů. Bývají vidět na takových akcích, jako je setkání k výročí úmrtí válečného zločince a Hitlerova blízkého spolupracovníka Rudolfa Hesse.

Velitelé elitních jednotek se obávají, že neonacisté získají v brigádě rychlého nasazení prvotřídní sabotážní či protiteroristický výcvik. Učí se zde boji zblízka či tichému zabíjení. To pak mohou uplatnit ve střetech s policií, antifašisty nebo i při školení svých dalších příznivců.