Přejít do diskuse
(0 příspěvků)Domaci.iHNed.cz 11. 11. 2009 10:08 (aktualizováno: 11. 11. 2009 15:29)

Den válečných veteránů lidem mnoho neříká. Nevážíme si padlých?

DEBATA 11. listopadu v 11 hodin. Čas, kdy si lidé připomínají ty, kteří padli ve válkách. Pomníky i pomníčky padlým jsou toho dne obklopeny záplavou vlčích máků, lidé tyto květy nosí na klopách. Česko tato tradice minula. Proč?

reklama

Tagy

Den válečných veteránů si především jako vzpomínku na padlé připomínají v naprosté většině zemí, které byly v novodobé historii zataženy do válečných konfliktů. V Česku u příležitosti toho dne několik válečných veteránů dostane vyznamenání, ale jinak toto výročí proběhne bez většího zájmu.

Den i čas má svůj význam - 11.11. roku 1918 v 11:00 - podepsali Němci se Spojenci v Compiégne dohodu o příměří, německé ozbrojené síly kapitulovaly a skončila tak první světová válka.

V některých zemích, například v Kanadě nebo Francii, je toto výročí dokonce státním svátkem. Velká Británie nebo Austrálie slaví výročí o víkendu, který je nejbližší památnému dni. Na území bývalého Commonwealthu se v jedenáct hodin tradičně drží dvě minuty ticha.

Ke dni veteránů patří symboly vlčího máku. Nosí se na klopách, jejich červené květy zdobí malé křížky, případně Davidovy židovské hvězdy, na které lidé píší svá jména nebo třeba i drobné vzkazy padlým a zapichují je do trávy kolem pomníků. Kdo si květ koupí, přispívá na charitu pro dosud žijící veterány.

Vlčí máky se staly symbolem padlých vojáků díky básni "Na flanderských polích", kterou v roce 1915 napsal kanadský vojenský chirurg McCrae krátce poté, co se v belgických Iprách účastnil jedné z bitev a ztratil v ní přítele.

Ve Flanderských polích

Ve Flanderských polích máky žhnou
Tam mezi kříži řada za řadou
Je naše místo; nebesa křídla mají
Skřivánci odvážní křidélky třepetají
Slyšet je mezi děly bylo by záhadou

My jsme ti mrtví. Před dobou nedávnou
Žili jsme, padli jsme, se sluncem pod hlavou
Milováni, však jak nás mrtvé rozeznají
Ve Flanderských polích

Tož přijmi naši válku za tu svou:
Házíme tobě rukou zraněnou
Pochodeň; a nebesa křídla mají
Zradíš-li víru nás co umírají
Jak budeme tam spát až máky rozkvetou
Ve Flanderských polích.

Moderovaná debata

Čtenáři iHNed.cz se zamýšleli, proč má v Česku Den válečných veteránů mezi veřejností tak malý význam. Vážíme si snad našich padlých méně než jiné národy?

Martin:

Den válečných veteránů má v Česku tak malý význam, protože mladí lidé nemají zájem o historii. Na školách se soudobé dějiny (a dějiny ČR obvzlášť) vyučují jen okrajově a společnost jako taková žije v relativní hojnosti bez toho abychom měli strach o svojí budoucnost. Já osobně si našich válečných hrdinů vážím, a to i včetně těch co v dnešních dnech pošpinil jméno naší armády svojí hloupostí. Proč si jich vážím? Kolik mladých lidí (ve věku 18-28 let) by odešlo dnes bojovat za svou ohroženou vlast, tak jako to udělali naši letci za druhé světové války? Asi moc ne, což je smutné.

-------------------------------------

Petr Maroš, České Budějovice

Fakt, že má v Česku Den válečných veteránů tak malý význam, je velmi smutným zjištěním. Myslím, že je na čase s tím něco udělat. Zároveň doufám, že ještě není pozdě. Obávám se totiž, že s každou novou generací zájem o osudy jednotlivců v obou světových válkách ochabuje. Přitom si myslím, že válečné konflikty by měly být jakýmsi národním "tmelem" a jejich účastníci (ať přežili či padli) právem národními hrdiny, kteří byli ochotní obětovat to nejcennější, co měli, pro záchranu národa. Ve spoustě zemí vidíme, že to tak funguje. Snad tomu tak jednou bude i u nás a my všichni budeme moci být o trochu více hrdí, že jsme Češi...

---------------------------------------

Honza

Domnívám se, že oslava data 11.11. 1918 má u nás druhořadý význam z několika důvodů. Zaprvé - nebyli to Češi, kdo hromadně hynuli u Verdunu, Sommy a v dalších "peklech" první světové války. Za druhé - myslím si, že mnoho Čechů tehdy přivítalo, že během této války započala eroze Rakouska-Uherska, která nakonec vyústila ve vznik samostatného Československa. Bez války by rozpad RU mohl trvat ještě déle. Důvodů je zřejmě víc, napadly mě tyto dva...

----------------------------------------

Marie, Praha

Myslím, že ten malý význam pramení z doby totality. První světová válka byla prakticky tabu (a toto výročí váže na její konec). O druhé světové válce se mluvilo, psalo daleko více, i když neobjektivně (byla to válka, kterou "vyhrál Sovětský svaz"). H Ani po Sametové revoluci nedošlo ke změně. Byla 1. sv. válka už daleko a té 2. měli všichni plné zuby?? Já bych se asi zeptala jinak - Proč má Den válečných veteránů tak malý význam pro naše média a pro politiky? Ti přeci mohou nejlépe ovlivnit veřejnost.

-----------------------------------------

Jano

Môj názor - Čech si neváži padlého Sovietskeho vojaka, ktorý ho oslobodil spod jarma fašizmu.Veď sa ani nepostavil fašistom na odpor so zbraňou v ruke, hoci pohraničné pevnosti mal nato perfektne vybudované.Bez boja sa vzdal a odovzdal takú krásnu zem ako je Česko fašistom a vtedajší český prezident utiekol do Anglicka. Čo ešte k tomu dodať?

-----------------------------------------

Kluvi Valašská Senice

Je to jednoduché: protože si nevážíme svou minulost. Jsme národem požíračů knedlíků.

------------------------------------------

Ondřej, Praha

Nejde jen o přístup k veteránům. U nás většina neprožívá žádný svátek a žádné památky. Pokud je to státní svátek a je volno, je to prostě volný den, příležitost k prodloužení víkendu. A pokud to není volný den a neslaví se ani oficiálně, pak už se to vůbec ignoruje. Takže myslím, že nejde ani tak o neúctu k padlým a k veteránům, jako o nezájem o minulost. A proč tomu tak je? No, jeden z důvodů je dlouhodobá absence věrohodných oficiálních oslav. Za komunismu šlo o vynucenou šaškárnu, a po listopadu se věrohodnost brzy vytratila.

-------------------------------------------

Jakub Matousek, Reigate, Velka Britanie

Domnivam se, ze mala znalost nasi historie obecne je zapricinena slabou vyukou na skolach. Snad je to prezitek z dob socialismu, ktery zrejme umyslne 20. stoleti konkretne potlacoval, mozna celkovou neerudovanosti ucitelu, to bohuzel nedokazi posoudit. Mezi valecne veterany prvni valky patri zrejme nejvice nase legie. Vubec se nedivim, ze prave tato elita naroda byla ve druhe polovine stoleti potlacena - a dosud rehabilitace ci alespon osvety nedosla. Ve srovnani s obdobnymi veterany prvni valky ve Velke Britanii, kteri byli a dodnes jsou velmi vazeni a odmenovani, jsou Ti ceskoslovensti temer zapomenuti. Veterani z druhe valky maji patrne podobny neuteseny osud, "odmeneny" veskrze praci v uranovych dolech a pobyty v kriminalech. Pokud pak nejaka rehabilitace kdy probehla, byla patrne natolik nevyrazna, ze jsem ji sotva postrehl. Zda chybi v teto oblasti osveta mimo skoly nedokazi posoudit. Ve skolach ovsem chybi znacne.

-----------------------------------------------

K. T. Schnikow, Plzeň

Dílem porevolučních politiků (a bohužel jich u nás od roku 1918 byla nepřetržitá řada, protože se u nás převraty periodicky opakovaly) je zahození práce předků. A ve sledu revolucí jsme se postupně proměnily na zemi bez tradic a historie, jejíž policisté jsou jednou jak vystřižení z filmu sovětského, a jindy z filmu amerického. Až se mezi lidi zase vrátí vzájemný respekt a respekt nejen k soukromému vlastnictví a úcta k práci předků, možná i u nás vejde do povědomí Den veteránů.

------------------------------------------------

Pavel, Ostrava

Na doplněnou k předešlým příspěvkům bych chtěl dodat jen to, že u nás se dlouhou dobu tak nějak vzpomínalo na padlé 9. května (viz různé kladení věnců).

------------------------------------------------

Ruda, Hostišová

Je to způsobeno jednak tím že za socialismu byly dějiny 1. světové války přehlíženy a prostor měl pouze oficiální zkreslený výklad událostí 2. svět. války. Přitom téměř v každé obci několik občanů padlo na frontě 1. svět. války. Někde mají pomníček, někde doposud ne. Dále je to také současným většinovým způsobem života - žij naplno, urvi co můžeš, zpátky se neohlížej. Bohužel většina našich vrcholných politiků je v tomto zářným příkladem. Díky za téma do debaty, taky jsem si oživil historii.

------------------------------------------------

F. Kuťofáj, Zlín

Podle mne je potíž v tom, že si neumíme vážit veteránů neselektivně. Za první republiky byli potlačování ti, co bojovali v c. a k. armádě. Po druhé světové byli potlačováni nejprve ti přišlí ze západu a ti co bojovali v I. světové na obou stranách. A po Listopadu se potlačují zase ti, co přišli z východu. Přitom všichni bojovali za vlast. Jedni za Československo, jedni za Rakousko-Uhersko, jedni za Československo v Anglii, druzí za Československo v SSSR. Ale připomínat bychom si měli všechny padlé. Možná se k tomu jednou dostaneme.

-------------------------------------------------

Jiří, Praha

Myslím, že to do značné míry souvisí s vyšší mírou ateismu a historickými zkušenostmi z 20.století. Zatímco ještě v meziválečném období (1918-1938) byl odkaz předků a hrdost na veterány a historické tradice velmi živý - v období po roce 1948 postupně zíkal pachuť národního poraženectví (Mnichov, 1948, 1968, normalizace) a povinného oslavování vítězství komunismu. Pokud k tomu připočteme obecně malý zájem o historii dostaneme se až k dnešnímu stavu. Pokud chceme něco změnit měli bychom začít především KAŽDÝ SÁM U SEBE - u vlastního sebevzdělávání a výchovy nové generace, která bude znát historii a odtud jen krok k pěstování hrdosti na odkaz předků ...

------------------------------------------------

Jirka, Brno

Podle mého názoru je malé povědomí o 11. listopadu dané spíš tím, že je to datum ukončení války, ve které jsme stáli na poražené straně. Proto je u nás také státní svátek 8. května a 11. listopadu nikoliv. Kdyby byl den veteránů stanoven na 8. května, tato diskuse by zřejmě vůbec neproběhla. To, že většina lidí neví, s čím je 11. listopad spojen, bych nevnímal až tak tragicky jako jiní přispěvatelé. Když někomu v Německu řeknete, že slavíme 8. května státní svátek, s velkou pravděpodobností se vás zeptá, k jakéže příležitosti to slavíme. Pokud prohrajete válku, den jejího ukončení určitě slavit nebudete...

--------------------------------------------------

Pavel

Když televize vysílá v hlavním čase takové škváry jako Růžová zahrada, VKV či přihlouplé sitcomy, nelze se divit, že mladá generace v podstatě hloupne. Nezajímá ji historie, ale kde je Macdonald, či kde se prodává marihuana, to vědí. Chybí osvěta. Žije se přítomností a vzorem jsou pochybné ,,celebrity" a všude přítomný škvár jak kulturní tak společenský. Hrdinou není vlastenec, ale mamon!

--------------------------------------------------

Roman Albach, Brno

Myslím si, že důvod je velmi jednoduchý. Konec První světové války Československo, a později Česká republika defacto slaví 28. říjnem, dnem vzniku Československa. Přestože až 14 dní na to válka oficiálně skončila. V naší historii jsme nikdy konec 1. světové války nepřipomínali, proto povědomí lidí je mizivé. Nemá to nic dělat s tím, že bychom si nevážili padlých vojáků.

--------------------------------------------------

Viktor, Praha

Byl jsem velice překvapen, když naše Velvyslanectví v Kyjevě organizovalo státní recepci u příležitosti Dne vzniku samostatného Československa společně s ambasádami Rakouské republiky a Maďarska. Nemám nic proti těmto státům, ale na Ukrajině, kde se formovaly Československé legie, které vybojovaly samostatnost, a jejichž vojáci umírali za svobodné Československo, v této zemi si nechat financovat státní recepci je, s ohledem na historické skutečnosti, plyvnutím do tváře všech legionářů a české hrdosti. Tato ostuda plně padá na naše velvyslanectví.

--------------------------------------------------

zd, Česká republika

Jano nasal: "Môj názor - Čech si neváži padlého Sovietskeho vojaka, ktorý ho oslobodil spod jarma fašizmu.Veď sa ani nepostavil fašistom na odpor so zbraňou v ruke, hoci pohraničné pevnosti mal nato perfektne vybudované.Bez boja sa vzdal a odovzdal takú krásnu zem ako je Česko fašistom a vtedajší český prezident utiekol do Anglicka. Čo ešte k tomu dodať?"

Den veteránů není o sovětském vojákovi, toho si oslavují Rusové. Zemi osvobodili spojenci, vč. Rudé armády, ale ne od fašistů, ale nacistů. Se zbraní v ruce se postavili Slováci, ale právě proti jednomu ze spojenců a to SSSR. Mnichovská dohoda vám asi také nic neříká. Je vidět, že vy jste přesně ten příklad někoho, kdo historii vůbec nezná, ani tu slovenskou!!!

-------------------------------------------------

Václav, Praha

Myslím, že to souvisí s tím, jak si sami sebe ceníme, jak jsme, lépe řečeno nejsme hrdí na svou historii. Zásluhou minulého režimu jsme se dozvídali jen málo o těch, kteří za nás bojovali a umírali během druhé světové války, s výjimkou příslušníků Svobodovy armády, jejichž hrdinství naopak bylo zneužíváno tak, až se propagace změnila v profanaci. Dnes nějaké obecné povědomí o odkazu těch, kteří ve jménu této země padli, v podstatě neexistuje. Jsme národ, který nezajímá jeho vlastní minulost. Je to nejen smutné, svým způsobem i ubohé.

--------------------------------------------------

Vladimír, Hodoňovice

Hovořit dnes o veteránech je dost zavádějící. hlavně by se chtělo glorifikovat ty, kteří dodávají demokracii na křídlech bojových vrtulníků v Afganistánu, Iráku či bývalé Jugoslávii. Tam nemáme co dělat. Demokracii vyvážet podle našeho přání nic nepřinesla. Dříve se sice hovořilo jen o vojácích z východní fronty, ale dnes se zase glorifikují jen ti ze západní, takž jsme tam, kde jsme začali. Nikdo pořádně už naší historii nevěří a neví o ní nic a že studenti nic také neví, je logická věc, pořady v televizi jsou toho návodem a příkladem.

---------------------------------------------------

Kamil, Brno

Díl pravdy mají skoro všichni, kteří psali přede mnou. Snad bych ještě zmínil okolnost, že máme velmi málo veteránů, které jde brát jako bojovníky za zemi, kterou vnímáme jako svou vlast. Starší padlé, kteří v dávnější historii opravdu bojovali za českou zem si připomínat neumíme (třeba přemyslovský kníže, který v tuším 11. stol. zastavil na Moravě vpád Tatarů ..). Pomníčky padlých z I. sv. války jsou pro nás snad připomínkou osobních tragédií v jejich rodinách, ale jistě ne důvodem k národní hrdosti, nebojovali za nic k čemu bychom měli vztah. O legionářích se stále jakpby neví a padlé z II. sv. války pokud je vůbec dokážeme vnímat jako české vojáky, máme zkreslené tak či onak politickými kejkly. To, že jsou naši politici ochotni při dni veteránů vyznamenávat žoldáky naší novodobé armády, situaci dále zhoršuje. Ať už si o zahraničních misích naší dnešní armády myslíme cokoliv, těch, kteří by její nájemnné vojáky vnímali s pocitem hrdosti jako obránce vlasti bude jistě velmi málo.

---------------------------------------------------

Luboš-Bohuňov

V naší malé obci pomník veteránů stojí, ale přesto, že k němu mám asi třicet metrů, nevím, zda k němu položil někdo alespoň kytičku. A přiznám se, do této chvíle, kdy jsem narazil na tuto stránku, jsem nevěděl, že den veteránů existuje. Asi to něčem vypovídá a není to nic dobrého. Jsem marod, televize jede od rána, ale slovo k tomuto tématu jsem nezaslechl. Asi jsou důležitější stupidní seriály a glorifikace našich supermanů v Afgánistánu či jiných zemích. Vzpomeňme odpor vůči americkému radaru a sami děláme to samé. A na závěr jeden citát. Národ,který zapomíná na svoji historii, je nucen ji prožít znovu.

---------------------------------------------------

Martina, Brno

Především to souvisí s naší neúctou k životu obecně a pak také s naší národní povahou, ve které není ochota obětovat život ( i daleko méně !! ) za vlast, svobodu, či jiný vyšší princip ceněna. Svátek se slaví v den kdy skončila 1.světová válka (11. listopadu) proto, že v tomto válečném konfliktu padly (poprvé) miliony vojáků a pro tehdejší společnost byla tato (první) zkušenost s tak masovými následky válečného konfliktu natolik děsivá, že se její důsledky v podobě připomínky padlých právě v tento den promítají dodnes.

(přečteno 2138x)

Sdílet článek VYTISKNOUT ULOŽIT POSLAT PŘIDAT NÁZOR PŘIDAT NÁZOR

Google

Linkuj.cz

facebook

del.icio.us

Jagg.cz

Přidat.eu

furl

yahoo!

digg

vybrali.sme

Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)

KONTEXTOVÉ ODKAZY ETARGET

přidej nový odkaz

DISKUSE

Zpět na článek Přidat názor příspěvků v diskusi: 0

Zpět na článek Přidat názor

Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno.

reklama

Kurzy měn

EUR	26,095 Kč	-0,248 %
USD	18,964 Kč	-0,868 %
GBP	29,651 Kč	-0,693 %
JPY	21,147 Kč	-1,330 %

SPAD

AAA	13.83 Kč	0.290 %
CETV	522.4 Kč	3.630 %
ČEZ	874.5 Kč	0.865 %
ECM	293.5 Kč	1.522 %
ERSTE	681 Kč	3.890 %
KB	3708 Kč	3.836 %
NWR	175.3 Kč	2.815 %
ORCO	173.5 Kč	1.462 %
PEGAS	428 Kč	1.182 %
PM ČR	9696 Kč	-0.144 %
O2 C.R.	426 Kč	0.212 %
UNIPET	137.42 Kč	1.417 %
VIG	882.3 Kč	0.136 %