Soukromá VŠ bojuje za lepší image. Přiznává ale, že za peníze lze studovat rychleji

Studentský klub s fotbálkem a kulečníkem, bezbariérové přístupy, nové atrium či vlastní televizní studio - soukromá Vysoká škola finanční a správní (VŠFS) se snažila rozptýlit pochybnosti o některých svých rychlostudentech a pojala to velkolepě.

Na úterní odpoledne připravila Den otevřených dveří a pochlubila se investicemi v hodnotě 63 milionů korun, které směřovaly do jedné z jejích budov.

"Všechno to jsou naše vlastní investice, peníze z našich vlastních prostředků," opakovala několikrát mluvčí školy Magdalena Straková, která budovou školy provázela. Novináři se přitom podívali nejenom do nových učeben, ale například i na nové záchody, jejichž oprava vyšla podle mluvčí školy na tři miliony korun. A na korunu přesně vyčíslila mluvčí i další místnosti či nově zrekonstruované prostory budovy.

Když máte peníze, lze studovat rychleji 

O penězích a číslech pak byla i další část programu. Tentokrát si v kongresovém sále školy vzala slovo sama rektorka instituce Bohuslava Šenkýřová. Novináře rozesadila do křesel auly - při výuce určených studentům - a během půl hodiny přednesla desetiletou historii školy.

"Zatímco první rok našeho působení jsme měli 330 studentů, letos už jich je 5600," řekla Šenkýřová. Školné na jeden rok je u bakalářského programu padesát tisíc korun.

O peníze tedy škola evidentně nouzi nemá. V loňském roce měla podle rektorky výnosy 299 milionů korun, přičemž na náklady putovalo 270 milionů. Největší část peněz, konkrétně pětaosmdesát procent, přichází ze školného a dalších poplatků. A peníze hrají na VŠFS důležitou roli i v případě délky studia. Zatímco na většině škol trvá "běžné" studium bakalářského programu tři roky, zde, když máte peníze, jde to i v polovičním čase.

Radní zvládl za semestr zkoušky, diplomku i státnice 

Pražský radní Martin Langmajer si takto spojil do jednoho roku "prvák a druhák", třetí ročník bakalářského studia si pak zrychlil o polovinu. Za jeden semestr zvládl šest zkoušek, dvanáct zápočtů, napsat diplomku a naučit se na státnice. Jak je to možné?

"Zažádal si o souběžné studium prvního a druhého ročníku, což je legitimní proces. To bylo uvedeno v jeho smlouvě o studiu a bylo to náležitě zpoplatněno. Musel za to zaplatit sumu, která byla poměrně vyšší, než je školné," řekla Straková s tím, že částka za rychlost může být až dvojnásobná.

"Studijní oddělení ovšem od tohoto spojování ročníků zrazuje," dodala Straková. Podle rektorky školy je takovéto studium v pořádku. To i přesto, že nejprve na dotaz HN ohledně zkrácení studia odpověděla, že studium si lze zkrátit maximálně o pár měsíců.

Škola neví, kolik lidí si zkrátilo studium

V záplavě čísel a dat však jeden konkrétní údaj chyběl. Přesné číslo, kolik studentů si své působení na škole zkrátí, rektorka ve své evidenci nemá. A to i přesto, že naopak počet těch, kteří školu během roku opustili, či počty těch, kteří ročník opakují, jsou vyčíslené přesně.

Škola odkryla i další čísla. Průměrné platy zaměstnanců (35 tisíc a k tomu 17 tisíc korun v benefitech), celkové investice do všech svých budov (od svého vzniku 101 milionů korun) či počet studentů s individuálním plněním studijního plánu (130). "Jsme manažersky řízený podnik," připomněla ve svém projevu Šenkýřová, která se sama může pochlubit titulem Manažerka roku 2008.

"Tím, že máme šest tisíc absolventů a jsme soukromá škola, jsme státnímu rozpočtu ušetřili půl miliardy korun," dodala. Škola si nyní pozvala na prověrku Akreditační komisi. Interní kontrola, kterou si nyní škola dělá sama, ale podle Šenkýřové nic podezřelého nezjistila.