O technické obory je větší zájem než loni, studenty přilákaly i náborové akce firem

Anketa

Mají technické obory lepší renomé než humanitní?

Ano

83%

Ne

17%

další anketyHlasovalo 86 čtenářů

Rčení, že řemeslo má zlaté dno, v současnosti zažívá malou renesanci. Vyplývá to alespoň ze statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání, které popisují, kolik deváťáků se letos přihlásilo na střední školu nebo na učiliště s technickým zaměřením.

Například do strojírenských oborů bylo letos přijato přes 18 tisíc prváků, což je o pět tisíc více než v roce předchozím. Zvýšený zájem zaznamenaly i školy, kde se vyučují elektrotechnické, potravinářské, dopravní, polygrafické či dřevozpracovatelské obory.

Trend patrný v několika posledních letech, kdy učební a studijní obory zaměřené na technické vzdělávání měly problém naplnit své kapacity, se tak začíná pozvolna obracet.

Ředitel SOŠ: Čeká nás pokles 

Na předčasný optimismus je však podle odborníků ještě brzy. Nárůst zájmu o technické obory totiž není v globálu zase tak dramatický, aby se dalo mluvit o jejich záchraně. Školství se navíc bude v příštích letech potýkat s výrazným demografickým poklesem, a tak se teprve ukáže, jak se bude počet učňů a studentů na "technikách" vyvíjet.

"Ten letošní nárůst bude podle mě hodně regionální záležitost. Tam, kde se o nábor postaraly firmy, se počet žáků asi zvýšil. Jinak se ale zájem o technické obory výrazně nezvedá. A kvůli demografickému vývoji nás určitě ještě čeká pokles," oponuje příznivým statistikám ředitel Střední odborné školy elektrotechnické v Ostravě Jan Führer.

Žáky lákají i samy firmy

Letošní zvýšení zájmu o technické obory experti přičítají právě i různým náborovým akcím firem v některých regionech. Zaměstnavatelé si dlouhodobě stěžují, že jim chybí dostatek kvalifikovaných lidí.

"Vlivem různých propagačních akcí zaměstnavatelů a krajů se podařilo výrazněji zvýšit počet přijatých v učebních oborech Zámečník, Obráběč kovů, Mechanik opravář, Zedník, Obkladač a Instalatér. Roste i počet přijatých v oboru Automechanik," říká Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání.

U maturitních oborů se podle něj v posledních letech významně zvýšil počet přijatých do strojírenských oborů. "Mnohdy zapůsobilo i to, že zaměstnavatelé například v médiích výrazně vyjadřovali zájem o absolventy technických oborů," řekl Vojtěch.

Vlastní líhně

Zaměstnavatelů, kteří se v poslední době rozhodli řešit malý zájem dětí o technické obory vlastními silami, přibývá. Firmy například spolupracují s výchovnými poradci, kteří mají na základních školách na starosti kariérové poradenství. Žákům, kteří dají přednost technickému oboru, podniky nabízejí i různé motivační výhody, jako jsou třeba prospěchová stipendia.

Některé společnosti si pak dokonce zakládají i vlastní "líhně" nových pracovníků.

Například ČEZ loni ve spolupráci s jednou střední školou v Třebíči vybudoval nový obor zaměřený na vzdělávání energetiků. To v regionu dosud chybělo. V Moravskoslezském kraji zase v posledním roce vznikly dvě soukromé střední školy technického zaměření, které jsou dceřinými firmami dvou významných zaměstnavatelů na severu Moravy - firem Vítkovice a Třinecké železárny.

Stipendium od kraje

"U nás doslova platí, že co se tady vyučí, to pak železárny berou. Doufám, že to takto vydrží," říká ředitel jedné z těchto škol Jan Franek. Podle něj se dnes už technické školy neobejdou bez toho, aby nové studenty samy aktivně lákaly.

"Studentům nabízíme různé výhody, například odměny za dobré výsledky nebo náhrady za dopravu," vysvětlil Franek. Tyto věci si však veřejné střední školy dovolit nemohou.

Zvýšit zájem žáků o technické obory se snaží i některé kraje. Například na Vysočině chtějí učňům a studentům tohoto zaměření od příštího roku vyplácet prospěchová stipendia v měsíční výši 500 až 700 korun.

"Stále je tu nerovnost mezi tím, že zaměstnavatelé mají zájem o absolventy technických profesí, zatímco žáci dávají přednost raději jiným oborům," řekl vedoucí odboru školství kraje Vysočina Miroslav Pech.