Šéf Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček vnímá petici, která žádá jeho odvolání, jako pokus o cenzuru ústavu. Pokud by Rada ÚSTR skutečně vypsala výběrové řízení na nového ředitele, přihlásil by se do něj, aby obhájil svou dosavadní práci.

Petici, kterou podepsal i exprezident Václav Havel, inicioval aktivista Stanislav Penc. Tomu vadí, že ústav ve své nové publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu.

Signatář Bok chtěl Žáčka inzultovat 

"Petici vnímám jako žádost, aby ústav, který má ústavně zajištěnou svobodu bádání, cenzuroval. To možné není, my to (dokumenty) musíme předložit do diskuse," prohlásil Žáček.

Na dotaz, proč Skalníka před vydáním knihy neoslovili, Žáček odpověděl, že kniha není o Skalníkovi, ale o Občanském fóru. "Všechny tyto věci jsou 20 let známé, jen vložené do kontextu," dodal šéf ÚSTR.

Dnešní Žáčkovo setkání s novináři narušil jeden ze signatářů petice a občanský aktivista John Bok, který ředitele označil za lháře a v jednu chvíli mu pohrozil i fyzickou inzultací.

Spor o poslední odstavec 

Žáček se domnívá, že Pencova petice, která kolovala při oslavách dvacátého výročí sametové revoluce v pražském klubu Rock Café, původně neobsahovala poslední odstavec s žádostí o jeho odvolání. To ale důrazně popírají jak tvůrci petice, tak i lidé, kteří ji podepsali.

Petice volá po jiném přístupu k výkladu historie, než jaký prosazuje ústav. "Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti," píše se v textu, který kromě Havla podepsal i předseda Strany zelených Ondřej Liška, výtvarník David Černý nebo historikové Petr Blažek a Petr Koura.

Historika Žáčka opět chtějí odvolat. Tentokrát za to může informátor "Gogh" - čtěte ZDE

Žáček: Zveřejněním seznamu bývalých špionů naplňujeme veřejný zájem - čtěte ZDE

Havel ve čtvrtek vzkázal přes svou mluvčí, že mu nejde ani tak o personální změny v ústavu, ale o jeho chod. Liška také akcentuje to, jak ústav nakládá s informacemi, trvá ale na Žáčkově odvolání.

"Není to nic osobního, ale ústav nedělá svou práci dobře a pan ředitel za to ručí," napsal Liška. Zveřejňování informací z archivu Státní bezpečnosti by se podle něj mělo dít v kontextu a zkušenými historiky. "Jinak to vede jako teď k pokřivování historie a politickému zneužívání," doplnil Liška.

Petice aktivisty Pence 

Jsme přesvědčeni, že studium totalitní minulosti je i po dvaceti letech důležité. Zájemci o její poznání mají k dispozici různé typy pramenů, z nichž je možné sestavovat historické obrazy. Jedním z nich jsou také dokumenty Státní bezpečnosti, která po více než čtyřicet let tvořila páteř represivního systému.

Ústav pro studium totalitních režimů vydal při příležitosti dvacátého výročí vzniku Občanského fóra knihu, kde je dokumentován jeho vznik. Jako zásadní „objev“ otiskl dobovou zprávu pro I. náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence z 21. listopadu 1989, která je na stránkách ústavu interpretována následujícím způsobem: „Ojedinělá informace 1. odboru II. správy SNB navíc umožňuje identifikaci jednoho z důležitých informačních zdrojů totalitní moci o rané fázi vývoje Občanského fóra.“ V denním tisku byl pak ještě před vydáním knihy „identifikován“ jako tento informátor výtvarník Joska Skalník.

Jedná se o další důkaz neprofesionální práce Ústav pro studium totalitních režimů. Naši společnou historii nelze posuzovat pouze z dokumentů Státní bezpečnosti. S otištěným dokumentem, který uvedené tvrzení jasně nedokládá, byl Joska Skalník konfrontován před vydáním knihy pouze novináři. Ačkoliv je veřejně činný, autoři knihy ho vůbec nekontaktovali. Tento přístup k výkladu historie si státní instituce nesmí dovolit. Jelikož se jedná již o několikáté manažerské a profesní selhání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů, žádáme Radu ÚSTR, která dohlíží na jeho činnost, aby se touto věcí zaobírala a bezodkladně odvolala současného ředitele a vyhlásila konkurz na nového.

V Praze 17. listopadu 2009


První den podepsalo tuto petici několik desítek občanů, mezi nimi například Vladimír Hanzel, redaktor; Petr Oslzlý, divadelník; Václav Havel, dramatik a bývalý prezident ČR; Břetislav Rychlík, režisér; John Bok, občanský aktivista; Petr Koura, historik; Ondřej Liška, poslanec; Michal Ambrož, hudebník; Jana Netopilová, novinářka; Miloš Müller, dokumentarista; Lenka Procházková, spisovatelka; Rudolf Zeman, novinář; Václav Koubek, hudebník; Leoš Válka, galerista; David Černý, výtvarník; Marek Brodský, herec; Petr Blažek, historik; Jana Zoubková, překladatelka; Věra Krincvajová, dokumentaristka; Zdeněk Lukeš, architekt; Filip Pospíšil, novinář; Krištof Rímský, herec; Petr Schwarz, publicista.