Rok vlády ČSSD v krajích: Miliardové přebytky se proměnily ve ztrátu

Na konci loňského září hospodařily kraje s přebytkem téměř dvaceti miliard korun. Rok poté, co je převzaly nové vlády v čele se sociálnědemokratickými hejtmany, se propadlo jejich hospodaření do ztráty.    

Krajům chybějí v rozpočtech stovky milionů korun z vybraných daní, zároveň ale podle údajů ministerstva financí i více utrácejí.

HN podrobně zmapovaly hospodaření krajů rok poté, co poslední politici ODS opouštěli po prohraných krajských volbách hejtmanská křesla a místo nich se do vedení krajů dostávali vítězní sociální demokraté.

Krize ubrala na příjmech

Politici ČSSD usedli do hejtmanských křesel v těžké době, kdy se krajům začaly kvůli hospodářské krizi po letech růstu propadat příjmy z daní. Většina krajů tak přijde na daních o stovky milionů korun.

"My dostaneme letos zhruba o osm set milionů korun méně, než jsme předpokládali při sestavování rozpočtu," říká Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje, ve kterém vládne koalice ČSSD a ODS. Zhruba o šest set milionů korun méně než loni dostane třeba i Moravskoslezský kraj, ve kterém se sociální demokraté spojili s komunisty.

Hejtmané si na propady příjmů stěžují a tvrdí, že musí šetřit a pečlivě zvažovat, do čeho peníze investují. "Udělali jsme si takový audit, na základě kterého jsme zvážili, které investiční akce se dají odložit," říká Zimola. A o šetření mluví i další kraje. "Olomoucký kraj přijal úsporná opatření a snížil výdaje na provoz úřadu i příspěvkových organizací, které zřizuje. V současné chvíli jsme seškrtali 529 milionů korun," uvedl vedoucí tiskového oddělení Olomouckého kraje Ivo Heger.

Užitečné i zbytečné

I přes šetření ale kraje utratily za první tři čtvrtletí letošního roku o 7,1 miliardy korun víc než předchozí krajské vlády za stejné období v loňském roce. Desítky milionů korun šly především do oprav silnic a mostů, nebo také škol, nemocnic a sociálních zařízení.

Některé kraje ale vložily peníze i do věcí, které nejsou v době krize právě nejpotřebnější. Třeba Středočeský kraj, který vede sociální demokrat David Rath, investoval 23 milionů do výstavby školního hřiště, Jihomoravský kraj vedený Michalem Haškem zase vložil šestnáct milionů do výstavby tělocvičny v gymnáziu v Hustopečích. Všechny kraje také utratily desítky milionů korun za hrazení zdravotnických poplatků za pacienty.

Část utracených peněz se ale řadě krajů zase vrátí. Až stovky milionů totiž některé z nich investovaly do projektů, na které dostanou zpětně peníze z evropských fondů. Nejméně tři kraje takto vložily peníze do projektu na snížení energetické náročnosti škol. Jihočeský kraj na něj vyhradil asi 260 milionů. "Některé akce se nemusí jevit jako nezbytné. Dostaneme ty peníze zpět z evropských fondů, takže bychom byli sami proti sobě, kdybychom toho nevyužili," vysvětluje Zimola.

Stav krajských pokladen se hodně odvíjí i od toho, jaký si kraje sestavily na konci loňského roku rozpočet. Řada z nich totiž ještě v té době nepočítala s tak rázným poklesem příjmů z daní a nepřizpůsobila jim plánované výdaje. Některé kraje proto začaly rozpočty upravovat až v průběhu roku, když začaly propady příjmů z daní výrazněji pociťovat.