Zdravotnictví žilo až doteď v jiném světě než zbytek ekonomiky. Zatímco všude jinde letos lidem průměrné mzdy prakticky nerostly, zdravotníkům stouply o sedm procent. Zatímco v celé české ekonomice přišlo za poslední rok o práci už víc než 180 tisíc lidí, ve zdravotnictví se nepropouští. A zatímco firmy i stát začaly už letos tvrdě šetřit, ve zdravotnictví se letos k nejdražší a nejkvalitnější péči dostalo nejvíc pacientů v historii.

Díky miliardovým přebytkům, které nadělali v minulých třech a půl letech exministři zdravotnictví David Rath a hlavně Tomáš Julínek, letos pacienti ani zdravotníci zkrátka vůbec nepoznali, že v Česku zuří nejhorší ekonomická krize od 30. let minulého století.

Pojišťovnám dochází peníze

Jenže v roce 2010 a ještě více v roce 2011 se situace výrazně změní. Už příští rok vtrhne krize naplno i do zdravotnictví a přebytky zdravotním pojišťovnám dojdou. Třeba pojistný plán VZP na rok 2010, který se podařilo HN získat, mluví jasně: jen letos VZP vydala na zdravotní péči o šest miliard víc, než na ni vybrala. Příští rok jí sice částečně pomůže zvýšení dotací státu o několik miliard nebo zvýšení zdravotního pojištění pro nejbohatší lidi o několik set milionů, ale ani to nestačí.

Zatímco letos na jaře měla největší česká pojišťovna na účtu přebytky ve výši 11 miliard, příští rok už nebude mít na účtech prakticky nic navíc. "Pokud by se příští rok ekonomika vyvíjela celý rok podobně jako letos, tak už ke konci roku budeme mít na účtech jen minimální zůstatky," připouští i tradičně optimistický šéf VZP Pavel Horák.

Ten navíc ve svém plánu připouští, že nejpozději v roce 2011 může VZP některým doktorům a nemocnicím platit se zpožděním. A to přesto, že příští rok vůbec poprvé pojišťovny nemocnicím ani soukromým lékařům nic nepřidají. Naopak: třeba VZP počítá s tím, že příští rok zaplatí za zdravotní péči o 3,5 miliardy méně než letos.

"V roce 2010 by ještě mělo zdravotnictví s penězi plus minus vydržet, ale pokud neprovedeme hned po volbách zásadní reformu, tak už v roce 2011 dojde k výraznému omezení zdravotní péče," říká náměstek ministryně zdravotnictví a šéf správní rady VZP Marek Šnajdr (ODS).

Delší čekání na operaci

Hlavním důvodem, proč přebytky ve zdravotnictví příští rok dojdou, je růst nezaměstnanosti. Pro srovnání: zatímco zaměstnanec s průměrnou mzdou 23 tisíc korun odvede měsíčně spolu se svým zaměstnavatelem zdravotní pojišťovně celkem 3105 korun, za nezaměstnaného dostane pojišťovna od státu pouhých 677 korun měsíčně.

I když se tato částka příští rok zvýší na 723 korun měsíčně, rozdíl mezi tím, co platí stát, a tím, co platí zaměstnanci se svými zaměstnavateli, bude pořád obrovský.

Lidí, kteří pracují, přitom každý rok ubývá. Jen příští rok přibude v Česku 30 až 40 tisíc důchodců ze silných ročníků, za které platí pojišťovnám také stát. Už v roce 2011 se tak může opakovat scénář, který si zdravotníci i pacienti pamatují z let 2005 a 2006. Tehdy kvůli obrovským dluhům VZP, které narůstaly několik let, musel tehdejší ministr zdravotnictví David Rath částečně omezit dostupnost zdravotní péče.

Čekací doby na plánované operace se tehdy prodloužily o dva měsíce a pacienti měli velký problém s tím, aby jim lékaři předepsali dražší léky. Stovky lidí se také nedostaly k té nejdražší zdravotní péči, kterou poskytují specializovaná centra. Nebyly na to peníze.

Během roku 2006 vyřešil David Rath s Tomášem Julínkem krizi ve zdravotnictví poměrně jednoduše: společně nalili během dvou let do zdravotnictví ze státního rozpočtu skoro 20 miliard. Jenže hospodaření státu je dnes v tak katastrofální situaci, že stát už bude znovu zachraňovat zdravotnictví jen těžko.

"Očekávat, že finanční situaci ve zdravotnictví znovu vyřeší rekordně zadlužený stát, je naprostá utopie," říká Šnajdr.

Dalších víc než 10 miliard pak loni a letos ušetřily zdravotnímu systému poplatky, které zavedl Tomáš Julínek. Jenže ani to nestačí.

Reforma vs. státní dotace

ODS proto slibuje, že pokud vyhraje volby, okamžitě zavede možnost legálně si připlatit za rozdíl mezi standardní a nadstandardní péčí. Díky tomu by totiž mohly "bezbolestně" přitéct do zdravotnictví miliardy z kapes pacientů.

"Musíme nalézt odvahu stanovit, jaký rozsah zdravotní péče má být hrazen ze solidárního systému a co je zodpovědností občana. Bez tohoto kroku se dál nepohneme," myslí si Marek Šnajdr. Úplně stejně mluví třeba i prezident České lékařské komory Milan Kubek a možnosti připlácení na nadstandardní péči se nebrání ani sociální demokraté.

 Co hrozí v roce 2011, pokud příští rok neproběhne reforma nebo stát nedoplní peníze do zdravotnictví

- Prodlouží se čekací doby na operace
- Pacienti budou mít horší přístup k drahým lékům
- Pacienti budou mít horší přístup k nákladným operacím
- Pojišťovny budou lékařům a nemocnicím platit se zpožděním

6 miliard
- Jen letos VZP vydala na zdravotní péči o šest miliard korun víc, než na ni vybrala.

 

"Chceme, aby se mohli lidé připojistit na rozdíl mezi cenou výkonu a tím, co za něj hradí zdravotní pojišťovny. Určitě ale nepřipustíme, aby se péče hrazená pojišťovnami redukovala," upozorňuje stínový ministr zdravotnictví David Rath z ČSSD.

Podle něj ale bude možné určit množinu toho, na co se má připlácet, nejdříve za dva roky. Socialisté si proto na rozdíl od ODS myslí, že zdravotnictví znovu spasí státní dotace. Přesto, že stát už žádné peníze navíc nemá a rozpočet bude mít příští rok schodek přes 160 miliard.

Několik miliard si navíc sociální demokraté slibují od toho, že sloučí všech devět pojišťoven do jedné. A pokud to nebude stačit, chtějí navrhnout mírné zvýšení zdravotního pojištění o jedno procento a zvýšení stropů na placení zdravotního pojištění.