Poslanecká sněmovna se opět zabývala návrhem státního rozpočtu na příští rok. Poslanci ve druhém čtení navrhli přesuny peněz. Ministr financí Eduard Janota mimo jiné naléhal na zákonodárce, aby peníze na své návrhy nebrali z vládní rozpočtové rezervy, která je na minimální zákonem dané úrovni.

Pozměňovací návrhy, které by tuto rezervu snižovaly, by podle jeho názoru byly nehlasovatelné. "Chtěl bych apelovat, abyste velmi pečlivě vážili pozměňovací návrhy, které budete vznášet," řekl Janota.

"Já osobně nebudu podporovat žádný pozměňovací návrh, než ten příslib, který jsem dal, to znamená řádově dvě až tři miliardy korun na sociální péči," řekl Janota. Bylo by ale potřeba podle něho prověřit zákon a zjistit, zda na to ekonomika má.

Ministr: Na peníze na státní dluh nesahejte 

Ministr financí se vyslovil i proti doporučení rozpočtového výboru, který navrhl převést 190 milionů korun z peněz na státní dluh na financování programů EU. Upozornil, že na spolufinancování programů z evropských fondů je v rozpočtu dostatek peněz, naproti tomu v kapitole státní dluh hrozí mnohem větší riziko nedostatku peněz.

Nelíbí se mu ani navrhovaný přesun 169 milionů korun na platy v resortu zemědělství. Podle Janoty by se tak platy zaměstnanců na ministerstvu zemědělství zvýšily o 6,2 procenta, zatímco jinde by kvůli úsporným opatřením klesly o 2,1 procenta. "Byla by to anomálie," podotkl minisr financí.

Jednání dominovaly požadavky levice. Sociální demokraté podle očekávání vznesli návrhy v objemu asi 12 miliard korun. Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka hájil přesuny mimo jiné tím, že jde o zhruba jedno procento výdajů státního rozpočtu.

Místopředseda strany Zdeněk Škromach navrhl dorovnat peníze na sociální služby o 3,8 miliardy korun. "Pokles by způsobil kolaps sociálních služeb. Částka nemůže poklesnout pod letošní úroveň," podpořil ho Jan Látka (ČSSD).

ČSSD chce přesunout až 12 miliard 

Sobotka navrhl navýšit peníze na platy zaměstnanců státu o téměř sedm miliard korun, z toho na platy učitelů by mělo jít 3,1 miliardy. Zdůraznil, že jeho návrh se týká 450.000 zaměstnanců státu. Peníze na navýšení chce brát například z peněz na státní dluh, odkud chce přesunout 900 milionů korun, 2,3 miliardy chce vzít z fondu dopravy, 400 milionů z provozních výdajů ministerstva obrany.

Další sociální demokrat, Ladislav Skopal, navrhl dorovnat přímé platby zemědělcům o 1,5 miliardy korun. Jeho stranický kolega Václav Votava chce 200 milionů na podporu hospodářsky slabých regionů a okresů a 150 milionů na rozvoj Brdska.

Hlavní návrhy sněmovních stran

kam chtějí strany přesunout peníze

 strany a jejich finanční požadavky (v Kč)

 vrátit mateřskou na původní úroveň  ČSSD, KSČM, KDU-ČSL 
 dorovnání platek zemědělcům ČSSD, KSČM, KDU-ČSL - 1,5 miliardy
 přidat peníze na sociální služby ČSSD -  3,8 miliardy, KSČM, KDU-ČSL - 3 miliardy
 platy státních zaměstnanců ČSSD - 7 miliard
 peníze do vzdělání KSČM - 3 miliardy
 peníze obcím  TOP 09 - 2,3 miliardy
 slabé regiony ČSSD - 350 milionů
 záruky pro export do rizikovějších zemí ODS - 350 miliionů

Zvýšit hranici záruk pro export do rizikovějších zemí ze 150 na 200 miliard korun navrhl Oldřich Vojíř (ODS). "Úprava nemá přímý dopad na rozpočet a finanční nároky," zdůraznil.

Exministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek navrhl odebrat 2,03 miliardy korun ze spotřebních výdajů různých ministerstev. Přesunout je chce do nové položky ve Všeobecné pokladní správě, odkud by je měly dostávat malé obce do 10.000 obyvatel, aby se jim vyrovnal propad daňových příjmů. Zdůraznil, že jde o pomoc malým obcím, které mají potíže sehnat peníze na spolufinancování programů z EU a nemají majetek, kterým by mohly ručit bankám za úvěry.

"V této adventní atmosféře jednání Poslanecké sněmovny je opravdu zcela zjevné, že se blíží Vánoce, respektive rozdávání dárků," komentoval návrhy místopředseda ODS Petr Nečas. Kritizoval vládu za to, že dala na sociální služby jen tři miliardy korun, návrh ČSSD na dorovnání peněz ale odmítl. Podle něho by nebyly peníze na důchody, na nemocenské a málo peněz by měl i Státní fond dopravní infrastruktury.

Janota opět zvažuje případný odchod 

"Pokud by poslanci schválili všechny změny rozpočtu pro příští rok, které navrhli ve druhém čtení, nezůstalo by z dříve schváleného úsporného balíčku nic," řekl ministr financí Eduard Janota s tím, že by v takovém případě musel zvážit, zda má smysl pokračovat v práci na ministerstvu.

"Za této situace bych si musel sám před sebou položit otázku, do jaké míry má moje práce smysl, do jaké míry jsem schopen něco přinést pro veřejné finance, do jaké míry mohu něco změnit či nikoli," řekl ministr. "Já tím nijakým způsobem nevyhrožuji nebo v žádném případě nechci na tom stavět další průběh jednání o rozpočtu," zdůraznil však.

Ke změnám a výrazným přesunům peněz v návrhu rozpočtu má výhrady ODS. V úterý varovala před hlasovací koalicí sociálních demokratů, komunistů a lidovců, která by prosadila pozměňovací návrhy na přesun peněz do spotřeby. Šéf ODS Mirek Topolánek se v úterý vyjádřil tak, že by to považoval za zpochybnění mandátu vlády premiéra Jana Fischera.

Předpokládaný schodek rozpočtu už sněmovna schválila a činí 162,7 miliardy korun. Aby dosáhla nižšího schodku, než který hrozil, musel se schválit úsporný balíček ministerstva financí.

Závěrečné schvalování by se mělo odehrát příští středu 9. prosince. Pokud sněmovna rozpočet schválí, dostane ho rovnou k podpisu prezident republiky.