Zelení zklamali veřejnost vnitřními spory, v praktické politice ale dosáhli řady úspěchů, které ovšem nedokázali lidem představit, uvedl během svého vystoupení předseda zelených Ondřej Liška, který bude funkci obhajovat.

"Jsem hrdý na to, že nejsme součástí kartelu moci a peněz a že zelení neusínají, když přijde řeč na etiku v politice," prohlásil Liška. TOP 09 má v průzkumech větší podporu, ale lidé se podle něho začnou dívat za její kampaň a rétoriku a zjistí, že na TOP 09 není nic nového.

Uvidí bývalého ministra financí Miroslava Kalouska a poslance, kteří dvakrát zvolili Václava Klause prezidentem, podotkl Liška. Kromě toho zelení neusínají, podotkl Liška v narážce na nově zvoleného předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga.

Liška věří, že se jeho zelení opět dostanou do sněmovny, pokud se budou držet zelené politiky. "Musíme být poctiví a přiznat veřejnosti chyby, které jsme udělali," podotkl. Kritizoval to, že zelení se věnovali příliš vnitřním sporům ve straně. "Mnoho lidí, kteří nás podpořili v roce 2006, jsme zklamali," dodal Liška.

Mnohem více věcí ale podle něj udělala SZ dobře. Když byl Martin Bursík ministrem životního prostředí, ČR začala brát ekologickou krizi opravdu vážně, sdělil Liška. Uvedl, že zelení například podporovali Lisabonskou smlouvu a bránili listinu základních práv EU, podpořili školství, bránili se korupčním praktikám, prosazovali antidiskriminační zákon nebo stavěli se uhelné lobby.  

První měření sil: Stropnický a spol. jsou v menšině

Při hlasování o programu třídenního jednání se ukázalo, že předsednictvo Zelených má na své straně většinu delegátů. Návrh, aby se sjezd vůbec nezabýval kontroverzní změnou stanov, delegáti odmítli, a to 125 hlasy. Celkem 65 delegátů se stanovami nechtělo zabývat, 21 se jich zdrželo.

Neprošly ani návrhy, aby se mohli delegáti v sobotu ráno před volbou předsednictva dotazovat kandidátů přímo, nikoli pouze písemně. Protikandidát současného předsedy Ondřeje Lišky Matěj Stropnický neuspěl s požadavkem, aby byla na dřívější dobu zařazena obecná programová diskuse. Do programu se nedostal požadavek na volbu členů republikové rady, předsednictvo chce, aby širší vedení bylo napříště složeno jinak.

Nebyly přijaty ani požadavky na zapsání delegátů z Olomouce, kteří poslali své přihlášky po uzávěrce. Vzhledem k tomu, že do Brna ještě nepřijeli všichni delegáti, mohou se poměry sil ještě změnit.

Změna stanov navrhovaná předsednictvem má znamenat zásadní obrat v chodu strany. Širší vedení strany a nejvyšší orgán mezi sjezdy - republiková rada - má být napříště podřízena předsednictvu.


Návrh, který budou delegáti diskutovat v neděli, počítá s tím, že širší vedení strany - republiková rada - bude voleno jiným způsobem než dosud a nebude mít napříště vlastní předsednictvo.

Jde o změnu, kterou se na loňském teplickém sněmu nepodařilo prosadit tehdejšímu předsedovi Martinu Bursíkovi. Za klíčový označuje předsednictvo SZ také návrh svolávat stranický sjezd každý rok, jednou jako volební, podruhé programový.