Senát navrhl zpřísnit proces schvalování zákonů. Chce například, aby zákonodárci museli vždy zdůvodnit úpravy zákonů včetně jejich dopadu na rozpočet a výdaje firem a občanů.

Schvalování takzvaných přílepků, tedy úprav věcně nesouvisejících s projednávaným zákonem, má návrh zakázat.

Vláda by také podle Senátu mohla zablokovat přijetí zákona nebo jeho úprav, pokud by výrazně snížily příjmy nebo zvýšily výdaje státního rozpočtu. Senát toto posílení pravomocí vlády doporučil vložit přímo do ústavy.

Senátoři nevěří, že návrhy u poslanců projdou 

Novela má například omezit právo poslanců předkládat zákony jako jednotlivci, nově by jich muselo být nejméně deset, což je počet nutný k nominaci kandidáta na prezidenta republiky. Zvýšení je reakcí na to, že Senát, vláda, nebo krajská zastupitelstva mohou předkládat zákony jen jako instituce, nikoli jejich jednotliví členové.

Senátu by novela měla prodloužit ze 30 dnů na dvojnásobek lhůtu, kterou má na projednání zákonů, a to kvůli možnosti odpovědného projednání složitějších norem. 

Předsedkyně senátorského klubu TOP 09 a Starostové Soňa Paukrtová je ale skeptická k tomu, že by novely nějak výrazně uspěly ve sněmovně, která je pravděpodobně bude chápat jako omezení svých práv.

Právo vlády zablokovat návrh jdoucí proti rozpočtu nemá být podle Paukrtové absolutní. Pokud by předkladatel zákona či úpravy trval na svém, návrh by projednával sněmovní rozpočtový či senátní hospodářský výbor a rozhodovala by sněmovna či Senát.

"Není to tedy postaveno tak, že vláda by řekla ne, o tom se prostě nedá hlasovat. Tento model jsme opsali z Velké Británie a Irska, které mají také takováto ustanovení v případě rozpočtu," uvedla Paukrtová.


Senátorka v zájmu schválení ustoupila od původního záměru, aby pro přehlasování zákonů vetovaných prezidentem byl třeba nejen souhlas sněmovny, ale i Senátu.

Poslanci nicméně nedávno v duchu negativního stanoviska vlády Jana Fischera zkritizovali podobný návrh Strany zelených, která chce ztížit a zpřísnit proces přijímání úprav zákonů ve sněmovně například prodloužením lhůty kvůli jejich důkladnějšímu projednání.

Totéž navrhl i Senát, který chce dát vládě či pověřenému ministrovi čas vyjádřit se ke změnám přijímaných zákonů. Chce zavést například lhůtu 24 hodin pro posouzení dopadů přijatých úprav na podobu a účel návrhu zákona před jeho závěrečným schvalováním.