V severomoravském Budišově napadla první velká porce sněhu. Místní děti se kloužou jen tak po zadku přímo uprostřed náměstí. Bude to trvat jen pár let a ze stejné nadílky bude mít radost i dvouletá Natálka Kudriková.
První Vánoce
Rodina popálené Natálky nyní v Budišově opravuje domek, který koupila díky darům, jež se na jejich pomoc sešly. Věří, že se jejich nový život brzy vrátí do starých kolejí. Pomáhají jim v tom každodenní maličkosti, které utvářejí jejich život. "Do Vánoc bychom chtěli mít opravenou koupelnu. Pak už bude chybět jen jedna místnost," těší se maminka Natálky Anna Siváková.
Češi roku 2009 - 1. díl: Muž, který politikům zrušil volby - čtěte ZDE
Češi roku 2009 - 2. díl: Ekonom, který radí politikům a z diplomky udělal bestseller - čtěte ZDE
Lidé v Budišově přijali rodinu bez jakýchkoliv předsudků. "Na nic si tu nemůžeme stěžovat. Je to jiné než ve Vítkově," popisuje Anna Siváková. Dům rodina opravuje z darů, které lidé posílají. "Myslím, že nás Romy začali vnímat trochu jinak. Mají otevřené oči a vědí, že jsme všichni stejní bez rozdílu barvy pleti," popisuje Anna Siváková.
Zázrak Natálka
Její Natálka v Budišově bydlí teprve krátce - od druhého prosince, kdy po více než osmi měsících opustila nemocnici. Lékaři ji tam převezli 19. dubna. Tehdy žháři bezdůvodně zaútočili na dům ve Vítkově, kde rodina bydlela.
Natálka spala pod oknem a útok málem nepřežila. "Tak malé dítě s tak rozsáhlým zraněním u nás v republice ještě nepřežilo," konstatoval zástupce primářky popáleninového centra ostravské nemocnice Michal Kadlčík. Holčička utrpěla při požáru popáleniny na 80 procentech těla. Třikrát během léčby museli lékaři bojovat s rozsáhlou sepsí, kdy byl stav dítěte velmi kritický.
Útok na rodinu Kudrikových ve Vítkově se ale promítl i jinde, než ve vlně solidarity. "Změnil se postoj majority vůči Romům, protože šlo o rasistický útok na nevinné dítě. Také prezident Klaus ten čin odsoudil, což byl velký morální apel," hodnotí předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý.
Změnil se i přístup policie. Zatímco se jí do té doby nedařilo dotáhnout staré případy podobných útoků do konce, nyní policejní tým útočníky vypátral. Všichni čtyři obvinění patří k příznivcům krajní pravice a hrozí jim 12 až 15 let vězení, případně i výjimečný trest.
Tažení proti extremistům
A následovaly další akce. V červnu přišel velký policejní zátah mířený na neonacistický byznys. Policii se povedlo ochromit obchodování s oblečením neonacistických značek a prodej cédéček s rasistickými písněmi. Radikálové museli poté zrušit svůj letní hudební festival, kam měly přijet i zahraniční kapely. Akci radikálové pořádali pod hlavičkou Dělnické strany.
Dvouletou Natálku propustili domů, v nemocnici strávila třetinu života - čtěte ZDE
Nikomu jsem nechtěl ublížit, odpusťte mi, prosí obviněný v kauze Vítkov - čtěte ZDE
Natálku čeká dalších pět operací. Před deseti lety by neměla naději na přežití - čtěte ZDE
Druhý úder pak následoval v říjnu. Policisté zadrželi extremistům zbraně, předměty s odkazy na nacistickou éru a počítače s dokumenty. Z nich posléze zjistili, že se extremisté školili v bojových kempech a zřejmě plánovali teroristické akce, například únosy policistů nebo útoky na elektrárny.
Tento druhý zásah přišel v době, kdy se vláda rozhodla složit reparát ze zákazu radikální Dělnické strany. Nejvyšší správní soud v Brně totiž předtím v březnu nevyhověl návrhu na její zákaz. Soudcům chyběly jasné důkazy o napojení partaje na neonacistickou scénu.
O budoucnosti Dělnické strany soud znovu rozhodne v týdnu mezi 11. a 14. lednem. Straně se už ale podařilo dostat se do povědomí veřejnosti. Uspořádala několik pochodů ve městech se sociálními problémy a její jednoduchá řešení na řadu lidí zabrala.
Díky hlasům v Evropských volbách přistálo v její kase tři čtvrtě milionu korun. Ve volbách se snažila prosadit i radikální Národní strana. Do České televize poslala rasistický volební spot. Televize jej ale po odvysílání stáhla.
Na boj proti extremismu má Česko nejvyšší čas. Špatnou situaci místních Romů vyčítají zemi jak Evropská komise, tak kanadské úřady. Ty kvůli exodu Romů zavedly letos Čechům vízovou povinnost. Romové utíkají právě kvůli tomu, že v Česku roste podpora radikálních hnutí a útoky na jejich komunitu. Případ z Vítkova je tím nejkřiklavějším.
Ministři vnitra i lidských práv se snaží situaci uklidnit například tím, že zřídili agenturu, která pomáhá Romům se začleněním a sídlí přímo v problémových lokalitách. Vznikla také "kuchařka" s návodem pro obecní úřady, jak se bránit pořádání pochodů radikálů.
Přesto: ve třech stech vyloučených lokalitách žije stále v Česku na 80 tisíc lidí.
